Jistě, jakýkoliv hromada organické hmoty se nakonec přemění na kompost (pokud je tam alespoň nějaký přístup vzduchu). Otázka je za jak dlouho.
Já mám na zahradě suvereně nejvíc posekané trávy (průběžně z trávníku 2000m2 a třikrát za rok z louky 2000m2). Tudíž mám k dispozici organický odpad s nepříznivým poměrem C/N. Navíc potřebuji kompostovat rychle (při téhle produkci hmoty nemohu čekat na kompost tři roky). A za další - zahrada je založená na těžké, jílovité půdě, kde je výskyt žížal velmi malý (v porovnání s ornicí).
Proto se snažím o použití technologie horkého kompostování v otevřeném kompostéru a následné zkrmování tohoto meziproduktu žížalami. Právě při honbě za rychlostí kompostování jsem do posledního kompostéru umělě nasadil kalifornského hybrida, který by v jílovici asi nežil/nepřežil (jeho reprodukční i konzumní rychlost je obrovská).
Můj názor je, že proces kompostování lze různě řídit. Můžete to nechat osudu (a pak Vám tiše závidím, že si to můžete dovolit), anebo se můžete pokoušet vytvářet příznivnější podmínky, aby jste pomohla nepříznivému poměru C/N a biologický odpad se zpracoval co nejdříve a na co nejlepší organické hnojivo, které lze použít - v mém případě na vylepšování vlastností té jalové jílovice, kterou na zahradě mám.
A k tomu zazimování - já bych navrhoval obložit kompostér ze všech stran lepenkou a pokud možno z vrchu něčím přikrýt (třeba mulčovací textílií, která propouští vodu a na to 30 cm slámy). To by mohlo teplotní podmínky v kompostu zlepšit, ne? Mimochodem - kanadský hybrid při teplotách kolem 0 °C uhyne.