Ahoj Waltře. Jestli praskají i ve skleníku, tak jsem trochu zmaten. Tam na ně neprší, tedy přebytek vody nehrozí. Je ten skleník maximálně otevřený? Pokud ano, tak se ten pokles teplot může naplno projevit.
Jojo, kdyby byla ta "suchá hniloba" opravdu suchá, nechytala by se do ní tak snadno plíseň. U mně na záhonech, ale i balkónech, to občas má suchý povrch a spíš to vypadá jako uříznutí spodku. Ale ne vždycky. Někdy se to projeví i ze strany. A dost často to není ani trochu suché. Ten anglickej název hniloba květního konce je asi popisnější. A pokud už je plod tak postižený jako na snímku, o jedlosti nemůže být řeč. Když jsem mluvil o tom, že se ta zdravá část dá sníst, měl jsem na mysli jen mírně postižené plody a suché, snadno odkrojitelné postižení. Jenže mám za to, že tenhle dlouhotrvající déšť z těch mých postižených plodů udělá odporné shnilotiny. Což už pozoruju, že se děje. Souvislost mezi rostlinou přijatou vodou a podobou poškození SH není tak nezřetelná.
Představ si, že jsi rajče, tedy rostlina. A teď tam máš ty děti na konci vijanů. Ale průšvih: kořeny nedodaly dostatek, v tomto případě vápníku, ale může jít i o jiné živiny. No jasně, jako starostlivá matka bych je napumpoval vším, co mám. Hlavně tedy vodou, když ji mám. Že to k ničemu nevede? To v ten okamžik prostě nevím. Ačkoliv, z hlediska rostliny to možná vede. Je tu někdo, kdo tuší, zda semínka ze zdravé části suchou hnilobou postiženého plodu jsou funkční a vyklíčí nebo ne? A protože HP znamená hokus pokus, zkusím si nějaká, ze středně postiženého plodu, vyextrahovat a pak vysadit. Že je to naprosto nedůležité? Je, ale to samé platí o narození W. Shakespeara.
Měj se.
Milan
