Na mé zahradě panuje na rajčatech Sodoma a Gomora. A to u nás ani nebyla žádná bouřka či kroupy, jen vytrvale prší. Proto jsem taky tady dole u počítače.
K epidemii suché hniloby, jakou jsem ještě nezažil, kdy veškeré odrůdy bifteků jí trpí sice v různých poměrech špatné - dobré plody, ale bez výjimky, se přidalo i praskání malých odrůd. A velké se také houfně zůčastňují. A plíseň se do praklin chytne snad během řádu hodin. Ještěže jsem si navykl rajčata sbírat ještě ne úplně dozrálá, takže mám v chalupě uloženo přes 10kg. Celková dosavadní sklizeň se vyšplhala někam přes 50 kilo, ale obávám se, že už nijak dramaticky neporoste. Mám za to, že část potíží způsobil můj pokus se sázením svisle pomocí zemních vrtáků. A to, že jsem doufal, že je nebude třeba zalévat. Ono totiž zalévání, jak jsem si pozdě uvědomil, není jen dodávka vody rajčatům, ale má také důležitou funci jako chlazení půdy. Přitom loni na 2 stejných záhonech (třetí je jinde, ale děje se tam totéž) se suchá hniloba snad vůbec nevyskytla. Sice jsem na jaře nevápnil, ale nechce se mi věřit, že z dostatku vápníku v půdě je z roku na rok akutní nedostatek. Tedy hlavní vinu dávám horkému a slunečnému počasí. Počet nejedlých rajčat sice není tak vysoký (zatím), jako když přijde bramborová plíseň, ale ten pocit je podobný. A ještě navíc, ale to zase není nijak dramatické, jsem letos poprvé viděl několik (10?, 15?) plodů poškozených úžehem. Předtím jsem to buď neměl, nebo jen tak málo, že jsem si toho na zahradě nevšiml. Ale na balkóně ano.
Letos manželka vyhlásila "rok bez zavařování rajčat" (zásoby od loňska asi stačí, a když ne, tím líp), takže jediný způsob uchování mám na triku já: sušení. Zatím jsem usušil tak kolem 6 kg (čerstvých). Suším cherry odrůdy, hlavně Rubylicious, Apple Berry Red a Primabella + některé menší Mountain Magiky. Krájím je jen na půl a pokládám slupkou dolů, aby se nelepila na podklad. Jenže teď mám obavy, že už nebudu mít dost materiálu: ta ještě nezaplísňovaná prasklá by se sušit dala, ale nejsou dostatečně zralá. Praskají totiž i zelená.
Pro příští rok chystám důkladnou proti(sucho)hnilobnou přípravu. Dolomitický vápenec pro dlouhodobou stabilitu vápníku a hnojení ledkem vápenatým do zásoby. Dál pak návrat k sázení šikmo do kolem 25 cm spodek balu (a bal spíš položit), aby se ke kořenům dostala voda a hnojení v zálivce. Vysazovat od severu k jihu tak, aby si rostlina sama stínila prostor, kde má většinu kořenů. A zalévat. Loni jsem zalévání rajčat nijak nepřeháněl, ale protože člověk zalévá podle podmínek, ani tak se mi suchá hniloba v podstatě neobjevila.
A proti praskání není obrana. Ale Primabella a i Apple Berry Red se zdají odolnější než Mountain Magic. Favority praskání byly loni Koralik, Crokini, Consuelo a bohužel také Crimson Crush (dříve Cocktail Crush). A dost i bifteky. Zdá se, že uhrát hrdou remízu s jedním nepřítelem - tedy PB - prostě nestačí.
Milan HP
