Plíseň bramborová 2021 - stav fronty

samozřejmě i pod stříškou se na rostlinách sráží rosa a díky ní vzklíčí spory plísně na rostlině, ale rosa není každý den a zpravidla jí není takové množství, aby stékala po rostlině. Vždy jsem měl za to, že nejdřív plíseň kontaminuje listy a při dešti stékající vodou se pak roznáší dál po stoncích a plodech. Potvrdil mi to loňský stav ve skleníku, kde problémy s plísní nejsou, ale v místě pootevřeného větracího okna, kudy mi napršelo dovnitř, se plíseň rozšířila na rostlinách postupně od shora až dolů od listů až po plody. Walter

Waltře, máš pravdu, ale není to všechno. Spóry se šíří jak vodou, tak vzduchem a klidně napadnou i přímo stonek. U mne venku jsou většinou napadené nejdřív spodní listy, takže spóry nejspíš přináší vítr. No a pokud padne rosa, mají dost vlhkosti, aby "vyklíčily". A pak nákaza pronikne do oběhového systému rostliny, čímž se časem nakazí i dříve zdravé plody. Tedy u neodolných odrůd. Letos jsem to krásně viděl na Mongolském Karlikovi: během 2 dní se u něj nakazily všechny plody - ani jeden jediný nezůstal zdravý. K tomu by zvenku nedošlo, alespoň něco by zůstalo zdravé. Ta časová prodleva mezi nakaženým stonkem a většinou plodů je způsobena jistou filtrovací schopností napojení rostliny na plod. A také tím, jak moc rostlina daný plod ještě vyživuje. Dokazuje to fakt, že když jsem je promptně (do 48 hodin od objevení napadeného stonku) letos otrhal, z cca 20 kg mi v chalupě bez vady uzrálo celých 17 kg. Na rozdíl od jindy jsem se nepokoušel rostliny zachránit, protože jsem si říkal: "Co má být? Máš dost odolných, tak proč lpět na těch neodolných?" A v tom je právě podstata odolnosti proti plísni: ty odolné totiž nevpustí nákazu do svého oběhu. Mí odolňáci mají napadené spousty listů a i stonky, ale plody jsou stále z cca 95% zdravé a zrají. A řízky se mi nakazily nejvíc v první půlce září, kdy tady vůbec nepršelo, jen byly silné rosy. A také převážně odspodu, ale většina plodů je stále zdravá, takže je na rostlinách nechávám, zralá sklízím. Pravda, když jsem viděl tu spoušť, pro jistotu jsem z nich otrhal asi 4 kg nezralých ze spodních vijanů. Z těch 4 kg nebyl ani jediný plod napadený. A už jich polovina krásně dozrála. No, připouštím, že mne jejich chuť zklamala, ale to možná je způsobeno i chladnějším počasím a kratším dnem. Takže jdou do protlaku.

Milan HP

Panel Milane,

já přemýšlím, že konstrukci udělám z PVC trubek zakoupených na aquatopshop.cz a k tomu agrofolii.

Minulý rok jsem koupil foliak, co měl kašírku. Bohužel bydlím v oblasti kde moc slunko nesvítí a myslím, že ta použitá kašírka dost světla utlumí... Velký problém byl v létě s kondenzací. Já bych nechal přední a zadní část otevřenou v létě pořád. Parkrát udělat postřik fungicidem snad to bude OK. Ještě teď mám ve foliáku rajčata...

Tu folii lze upevnit rozříznutím jedné z trubek a nasazením na druhou. Ta folie vyjde asi na 700Kč v rozměru 3x6m. Ty trubky něco kolem 3-4tisíc, podle toho jakou konstrukci vymyslíte...

Agrofólie LD-PE - síla 0,175 mm

Upřímně se přiznám, že netuším, co je kašírka.

Ano, oblouky zamýšlím udělat z vysokotlakých plastových trubek na vodu. Jsou silnostěnné a dobře drží tvar. Proti dešti použiju polypropylénovou fólii, která propouští ještě daleko víc světla než igelit. Oblouky proklemuji mezi sebou bambusovým prutem a celé to zavětruji buď do země nebo do kamenné terasy. Spojovací prvky budou klipsy na papírové fascikly. Po stranách ale bude pouze netkanka napuštěná fungicidem smíšeným se silným smáčedlem. Třeba i tím, které má ochrannou lhůtu 60 dní, o kterém se zmiňoval Kuky: na rajčata se totiž dostane jen minimálně, pokud vůbec.

Kondenzace pod netkankou nejspíš vůbec nebude (vítr jí hodně pronikne), podle mé dosavadní zkušenosti, problém. Ideální zalévání by bylo trubkové, přímo k rostlinám bez nutnosti otevřít kryt, ale to už nedám. Takže budu zalévat navečer, kdy vítr většinou utichne. Otevřu a co nejrychleji zase zavřu. Tutovka to není, ale určitá šance ano. No a když to nevyjde, stále budu mít své odolné odrůdy a u těch není nezbytně potřeba uplatňovat žádná protiplísňová opatření. Tohle celé vlastně vymýšlím jen pro své "neodolné miláčky", kterých se nechci vzdát.

Milan HP

Folie na foliovník kašírovaná

To jste mi moc nepomohl. Ale vyhledal jsem si to: vícevrstvá fólie s vyšší odolností. Český vynález. Jojo, pořád je co se učit. Možná, že by byla vhodnější než polypropylénová, kterou zamýšlím použít. Dík za námět k přemýšlení.

Milan HP

Pokud máte hodně sluníčka, pak se vyplatí. Já tu mám sluníčka málo, tak zvolím asi tu klasickou agrofolii.

Ty dovolené! Přesně tohle se mi stávalo před lety, když jsem stříkal Kuprikolem. 10 - 14 dovolené a všechno to úsilí bylo v háji. Tak jsem díky tomu i přerušil pěstování rajčat. Pokud není nikdo, kdo by za nás postříkal (což je z říše snů) a my si tu dovolenou chceme dopřát i v létě, to nejlepší, co mohu doporučit jsou p.b. odolné odrůdy. Pokud to chytnou, nepodělají se z toho a stále plodí zdravé plody. I když vypadají příšerně: hnědé listy, stonky a občas i vijany postižené - stále je valná většina plodů naprosto v pořádku. Bez postřiků. A teď už i bez zalévání, protože se bojím, že popraskají.

Chystám se uveřejnit seznam plísni bramborové odolných odrůd. Docela dost z nich je i volně k dostání u nás. Ale musí to počkat, teď je pořád ještě co dělat na zahradě.

Milan HP