Plíseň bramborová 2021 - stav fronty

Ano, dělám jenom ranné.Než se vyspí mandelinka, háďátko(teď nemám),naroste plevel, plíseň,tak jsou ve sklepě.Letos jsem dal část pozdních. Už to neudělám. Mandelinka, plíseň, po 130 dnech slupka taková slaboučká.Bedinku Impal z loňska mám ještě teď, takže vydrží. Jsou velmi ranné.

tady přidám fotku části sklizně Impal z 24. 7.

I když to sem moc nepatří, se svou Rosarou jsem to stihl jen tak tak. Některé rostliny už pb stihly chytit v půli července. To důležité je, že tyhle hlízy nesmí přijít zpátky do země. Mohly by se totiž stát šiřitelem plísně příští rok. Velmi rané plísně.

Milan HP

P.S. Možná bych měl apelovat na bramboráře (Waltře, Vás se to netýká): NIKDY NESÁZEJTE NEOŠETŘENOU SADBU, tedy pokud se nechcete stát nechvalně známými jako šiřitelé plísně bramborové.

na chalupě 640 mnm mám každý rok v kamenným korytě pár rajských pod převislou střechou, bez postřiku a plíseň na nich není. Foceno před 4 dny. Walter

pěkné video šíření plísně bramborové

Stav dnes, Goldkrone. Asi 14 dní bez postřiku. A stříkat už samozřejmě nebudu.  Podle zkušeností extrémní šíření plísně nehrozí. Po prvním mrazíku končím s pěstováním, včetně dozrávání nezralých plodů.

Já už také nestříkám, podle mě už tak měsíc. Už ani nezalévám, tedy skoro vůbec. Rajčata dozrávají, některé co stihla plíseň a nevyvinuly se pořádně dozrály i z ze zeleného stavu. Musím tedy říct, že chutnají jako ta hnusná rajčata z krámu. Takže za mě asi jen na vaření. Jediné rrajčata, která mi chutnala, byla ty co dozrála venku a byla typu cherry. Tj. Sweet milion a black cherry.

Ostatní rajčata, chutnala prostě jako rajčata. Nějak výrazně sladké, spíše jen né kyselé. Takže přemyšlím jestli nepěstovat hlavně jen ty cherry a ostatní druhy jen tak do zásoby...

Tak si tady všichni docela libují, jak to s plísní prošlo celkem okay, ale u mne na zahradě se dějí děsné věci. Nápor plísně pokračoval, dokonce ve zvýšené míře, i v první zářijové dekádě, kdy tady vůbec nezapršelo, ale díky velkým rozdílům teplot byly silné rosy. Takže se plíseň šířila mezi dospělými odolňáky a snad ještě hůř mezi jejich řízky. Napadení bylo tak silné, že jsem už uvažoval o totální likvidaci alespoň řízků. Jenže pak jsem si řekl, že už není, co ztratit, takže jsem z nich jen otrhal asi 4 kg plně vyvinutých plodů na dozrání uvnitř a zanechal je více méně jejich osudu. Žádný z otrhaných plodů po několika dnech nevykázal známky poškození plísní. Proti orosení jsem přes celý řízkový háj před asi 10 dny natáhl netkanku a poručil své svěřence do ochrany MP. Rozhodl jsem se ani neotrhávat poškozené listy či odstřihávat napadené části stonků, protože jsem nabyl dojmu, že bych jen dál šířil zárodky plísně. Pozoroval jsem se zájmem, jak se šedé skvrny na listech obkružují žlutou tkání (teď se velmi podobají příznakům septoriózy) a jak se rozšiřují či nerozšiřují napadená místa na stoncích. A hledal napadené plody v těch zbylých. (A mezitím rozšiřoval hrob, do kterého ukládám vše, co je nějak nemocné.) A světe div se, rostliny dál slušně rostou a plody jsou v pořádku až na pár jedinců, kteří opadali. Je na ně sice smutný pohled, ale očekávaná katastrofa zatím nenastala (což se ale může kdykoliv změnit - má zase vytrvale pršet). Viz foto.

Dospěláci ten atak snášejí různě. Všechny sice mají napadené listy, ale v nesrovnatelných počtech. Consuelo už mělo i vážně napadený stonek, takže jsem ten jeden odstranil celý a ponechal jen jeden ze dvou. Díky teplému počasí ale plody na všech vesele zrají. A mám tam Mountain Magiky a Crimson a Cocktail Crushe, které dál rostou, kvetou a rozvíjejí další plody.  Ale nalézám i poškozené plody, odhadem v poměru 10 - 15 zdravých na 1 poškozený. Udělal jsem i chuťový test nijak moc napadeného plodu bifteku Mountaineer Delight (to již před časem) a zjistil, že po odříznutí napadené oblasti chutná zbytek naprosto normálně. Možná se odolnost projevuje i v plodech, protože ty špatné části jsou vždy jen malého rozsahu. Samozřejmě je ale vyhazuji celé. 

Vlastně můžu říct, že jsem Matce Přírodě vděčný za tuhle nechtěnou "laboratoř plísně", která už vlastně funguje od 23.7. Dává mi možnost naučit se, co dělat, když plíseň přijde, případně uvažovat i o prevetivním zmírnění dopadů. A jsem v klidu, protože už jsem sklidil 105 kg zdravých zralých rajčat (tedy včetně těch v krabici dozrálých z neodolných odrůd), takže mám pocit, že jsem opět s plísní uhrál velmi důstojnou remízu - však víte, že jsem se ji nikdy nesnažil "porazit na hlavu" (to nelze). 

Milan HP 

U mně stejně jako minuký rok většinu rajčat zlikvidovala plíseň. Popravdě už mě to přestává bavit. Hodně rád zkouším nové odrůdy, ale rád bych měl i nějakou slušnou úrodu. Doteď jsem se kvůli semenaření vyhýbal hybridům. Příští rok ale pravděpodobně nakoupím hlavně semínka plísni odolných hybridů a k tomu pár nějakých ranějších odrůd. Pěstuji venku a stříkat nechci, takže zatím asi takhle.

Byl jsem přes dovolenou za mámou a tchýní. Obě pěstují rajčata bez nějaké zvláštní údržby. Jenom vyvazují, ani moc nevylamují. Rajčat mají tolik, že nevědí co s nima. S plísní problém tento rok nemají, nestříkají ničím. Nejlepší je, že asi 2 m od porostu rajčat jsou brambory, které jsou úplně černé a v podstatě už z půdy trčí jenom pahýly. Nechápu. A to nepěstují nic zvláštníhío. Hlavně tornáda a pak nějaká cherry ze semínek vyloupnutých ze supermarketového rajčete.

Eagri píše o plísni rajčete "Doposud nebylo hodnověrně prokázáno, že izoláty z rajčat jsou schopné infikovat brambory a opačně. Houba přezimuje ve formě oospor v napadených částech rostlin. Často doporučovaná dostatečná prostorová izolace od porostů brambor je pravděpodobně bezpředmětná."