Nejchutnější rajčata

Pár ukázek pro nadcházející pečící a sušící sezonu.

Pokud budete ochoten odpovědět tak by mě zajímalo které jste již pěstoval venku a jak je hodnotíte zejména z hlediska velikosti plodů a úrody. Je to jen teoretická otázka, protože co a jak budu zkoušet v roce 2012 mám již rozhodnuto.Ale možná si v budoucnu založím nějaký účet a v roce 2013 bych něco z těch ruských rajčat odzkoušel.

           Mr Big

Je to debata na delší dobu ale nebráním se jí, teď v zimě na ni bude času dost. Odrůd je hodně ale já bych výše zobrazené rozdělil asi na tři základní, typ San Marzano (tzn. duté s malým množstvím šťávy a velikostí asi 8-10, Kaspar F1), "paprikové" o stejné velikosti ale šťavnaté (Damskie palčiky) a na typ Roma (soudkové o velikosti asi 5-6 cm, Čelnok). Tyto tři odrůdy mám odzkoušeny a spokojenost je velká, zvláště s Kasparem. Všechny pěstuji venku a úrodnost u keříčkovýh odrůd je velmi uspokojivá (já částečně vylamuji i keříčkové). Nevím na kolik se jedná o ruské odrůdy (odhaduji to tak 50/50), i vyobrazení na přebalech mnohdy klame. Např. Zemljak je Roma jak vyšitá, včetně struktury plodu a chuti, přitom na přebalu vypadá jinak než ve skutečnosti, možná záleží i na opylení.

Zatím díky

           Mr Big

To je přece nesmysl. Nelze mít ranné rajče které dozrává podně i v Itálii,  v našich podmínkách.  Takto příroda prostě nefunguje. Nemůžete mít zkoncentované všechny dobré vlastnosti najednou. Vždy se nějaká vlastnost "vymkne" a výslený produkt deklasuje. Proto ta vyjímečnost některých odrůd, u nichž se podařilo dosáhnout optima vlastností. Je složité je pak překonat. Takže San Marzano prostě bude jen jedno, závislé na teplotě, světle a půdě a žádná ranná odrůda jej nedostihne, natož překoná.

Pro sběratele odrůd je možná taky zajímavá švédská stránka tomatsidan.se. Já si zajedu počátkem května do Frauenkirchenu a zase si pár odrůd přivezu. Loni se mi osvědčila Amana Orange a Barbaniaka, stará madarská odrůda.

Tato diskuse o rannosti různých odrůd rajčat se mně hrozně líbí a je pro mne inspirativní i když touto cestou v budoucnosti nepůjdu.Nemusím mít v červnu ani červenci San Marzano, protože pro mne je to odrůda na zpracování, ale je pravdou, že čím dříve začnete sklízet tím větší je sklizeň a já bych věděl jak je zpracovat.Nemám skleník ani nedělám větší foliovník jako dříve. Takže pro mne je limitujícím faktorem datum výsadby, kvalita sadby a to aby sadba po přesazení plynule navázala v růstu a další agrotechnika. Jistě rannost odrůdy by mně pomohla.

V čem pro mě již byla tato diskuze inspirativní? Minulý týden jsem si vzpoměl na červen roku 2002 kdy jsem byl n a poznávacím zájezdu v Italii. Dnes už nevím, kde přesně jestli někde u Neapole nebo Salerna (oblast pěstování pravého San Marzana) jsem viděl plantáž rajčat. Nevím jaká rajčata to byla, ale nevypadala jako naše tyčková, Byla vysoká asi 1,2 m, byly u nich tyčky, mohutné rostliny v hustém sponu, husté olistění, plody nebyly skoro vidět a ze šesti metrů jsem nepoznal jestli se jedná o keříčková nebo tyčková rajčata. Pro mne poučení- způsob pěstování tyčkových rajčat používaný v Česku není jediný a pokud jde o Italské odrůdy tak by se tento měl co nejvíce přiblížit pěstování v Italii. San Marzano je odrůda pěstovaná na celém světě a již minulý týden jsem našel na amerických stránkách jiný způsob pěstování, který odzkouším v sezóně na všech mnou pěstovaných tyčkových rajčatech.

           Mr Big

Mohl byste zde zveřejnit onen způsob pěstování? Mohlo by to být přínosné i pro ostatní.

V roce 2012 budu mimo produkční části na rajčata dělat dva pokusy. Konkrétní způsob jak budu přesně pěstovat rajčata nemám ještě domyšleno, ale mohu zde nastínit teoretická východiska ze kterých budu vycházet:

1.U nás se říkávali dvě pořekadla-nejblbější sedlák má největší erteple a druhé bez nati nejsou brambory.

2.U prvního pokusu se chci zaměřit na nať nebo jak říkáme listovou plochu. Když se podíváte na svá tyčková rajčata tak musíte žasnout jaké kvalitní odrůdy to jsou, když v poměru k vijanu např. na Startu kde je 8 docela velkých rajčat má rostlina pro asimilaci tři listy.Potom se není co divit, že u větších odrůd dozrávají plody velmi dlouho, mně se stalo, že na rajčeti Brutus mi dozrály sice velké ale jen tři. Tento problém se budu snažit řešit jiným způsobem vyštipování než je v české kotlině zvykem-vedení na jeden výhon a vyštipování všech zálistků z něho vyrůstajících (anglicky-simple pruning). Já budu při vyštipování u části rostlin používat tzv.Missourin pruning, kdy na zálistku nechám jeden až dva listy a zaštípnu pouze jeho vrchol.Přínosem by měla být lepší asimilace rostliny a větší zastínění plodů (snížení podílu plodů se žlutým prstencem okolo stopky-letos jsem jich měl dost).Budu se snažit dělat tento pokus alespoň trochu tak aby byla srovnatelnost s běžným pěstováním.

3.Bez dobré kořenové části, nemůžete mít silnou rostlinu. Proto vyzkouším již při předpěstování sadby části tyčkových rajčat Symbivit, který dle reklamy by měl zlepšit kořenovou soustavu rajčat. Pro rajčata používám v první fázi systemický přípravek Acrobat, a až potom stříkám kontaktními přípravky.Jestliže bude silný tlak na plíseň bramborovou, tak nevím co budu dělat a jak celý pokus dopadne.

4.Jako doplňující druhý pokus budu pěstovat se Symbivitem keříčková rajčata Šejk (16 ks se Symbivitem a 16 ks bez- na jednom záhoně).

Zase mám hrozně dlouhý příspěvek ale kretčeji se mně to nepodařilo vyjádřit. Jsem sám zvědavý jak to dopadne.

           S pozdravem Mr Big

Tesime sa na vas pokus. Ak nechate na zalistku par listkov, moze sa stat, ze sa tam na tom mieste stale budu tvorit nejake vyhony. Bude to mozno narocnejsie na udrzbu. Cely zalistok sa lahko vylamuje, tu mozno budete musiet strihat, co moze sposobit roznesenie chorob. Ale to su len male detaily, pokus treba skusit.