Pravokořenné stromy

Takhle dnes vypadá přestárlý původní strom. Asi by chtěl trochu prořezat, pokud se to smí.  Díval jsem se i z blízka, ale pouhým okem zatím nevidím ani stopy po kalichu nebo po plodech. Chce to lepší oko.          

Permakultura je hodně široký pojem, který má s řezáním či neřezáním málo společného.

Zahradnictví má podobně jako výživa a medicína mnoho alternativních odnoží, které se řídí "duchovnem".

V. 

Mám tu knihu, dostala jsem ji jako dárek a jsem tím nadšena, jen nemám tolik místa, abych vyzkoušela zpravokořeňování na naší zahradě, ale můj švagr si již nakoupil hotové stromy a má je na zahradě. Přeji at se práce daří.

No nevím, jestli zrovna toto je v dnešní době správný směr. Lidé mají spíše menší zahrádky, jen kousek kolem domu, protože mají méně času na údržbu, ve "stavebních zónách" jsou relativně drahé pozemky a pod. Nedávno jsem náhodou kouknul na jakýsi blog a nějaké mladé paní si tam nejprve pochvalovaly knihu p. Svobody a o kousek dál si zase stýskaly, že "nemohou mít na zahradě třešně ani hrušně, i když je mají tak rady". Důvod: p. Svoboda doporučuje pro třešeň 12 metrů na šířku, pro jabloň a hrušeň 10 m atd. To se pak na takovou zahrádku těžko umisťuje, pokud tam má být i něco jiného než jeden obrovský strom. A přitom by stačilo koupit roubovance. Jenže řezat do stromů se p. Svobodovi nelíbí. Trochu mi to připomíná jehovisty a transfuze.

A není to škoda? Kvůli jakési rádoby-eko doktríně se ošidit o spoustu dobrého ovoce a stejnou míru potěšení, když o stromečky pečujete a pozorujete jak rostou?

Já bych nechal pěstování pravokořenných stromů, pro lidi které to baví a mají možnosti se tomu věnovat.

Je až neskutečné jaké bláboly a nesmysly tady někteří rádoby odborníci píšou - je mi jasné že rozumí pěstování komerčních odrůd a jsou nadšeni s pravidelným řezáním svých pahýlů, ale proč tady blbnou lidi když nemají žádné zkušenosti s pravokořennými ovocnými stromy.

Já je stále sadím protože je na ně krásný pohled a chuťově jsou nezaměnitelné.

Žádný řez (až na spodní větve další horní se postupně ohnou dolů),

žádný postřik(škůdci jsou líní lozit do takové výšky)

pro ukázku dva obrázky:

Jabloň skoračka červená má již 20let, 10m. výška, průměr koruny 12m.

Hrušeň pozdní do prvního mrazu 35 let, 16m.výška, koruna cca 7m.

Vlašký ořech - obrovské papíráky 35 let 12m. výška, koruna 18m.

Ještě tu hrušku

Pravokořenné ovocné stromy nepěstuji, nevidím v tom žádný smysl. Stejně tak nevidím rozdíl mezi pravokořeným stromem a naštěpovaným na bujné (např. plané či jaderničkové) popdnoži. Řeči o tom, že strom se cítí nejlíp na vlastních nohou, jsou nedoložené. V okolí vídám staleté zdravé vysokokmeny a vůbec nestrádají tím, že rostou na podnožích. Navíc vlastní kořeny slabě rostoucích Idaredů, James Grievů či Bláhovek budou co do vitality za selektovanými bujnými podnožemi značně zaostávat.
    Pěstování pravokořených ovocných stromů přímo ze semene je úlet rovnající se návratu do jeskyní.

Když ten rozdíl nevidíte, v tom já Vám nepomohu...

"Jestli tvrdíte - není doložené že strom se cítí nejlíp na vlastních nohou"...  jen málo čtete,

Já Vám ale neberu vaši víru, že na produkci ovoce jsou vhodnější roubované zákrsky.

My v jeskyních ale víme že všechny vyšlechtěné odrůdy vzešly ze semínka.

není doložené že strom se cítí nejlíp na vlastních nohou"...  jen málo čtete,

Možná málo čtu, ale o to víc - a už hodně dlouho - stromy pěstuji a taky se dívám se kolem sebe. Kniha, časopis ani článek na internetu dnes již není zárukou pravdivosti. Dlouhověkost a vitalita kmenných tvarů je dána mimo jiné silným a zdravým růstem kořenů pláňat a selektovaných semenáčů. Pročpak by se okurky namáhavě roubovaly na tykev, když je jim podle Vaší teorie líp na vlastních nohou?

My v jeskyních ale víme že všechny vyšlechtěné odrůdy vzešly ze semínka.

O to se nikdo nepře, ale jedna věc je stromy šlechtit a jiná je pěstovat.

Pane Vysloužile, tak silná slova jsem od Vás snad neslyšel. Ze semene vypěstovaný strom nepovažuji jako pravokořenný. Má sice kořen a větve ze stejného genetického materiálu, ale může se jednat o úplně jinou odrůdu. Já považui pravokořenný strom ten, který se oddělil od matečního stromu který byl pravokořenný. Možná jsem to popsal kostrbatě, ale snad správně. Nové pravokořenné stromy množím hřížením, odkopky, řízky a pod.. Já využívám pravokořenné hlavně slivoně a s úspěchem.