Pravokořenné stromy

Zdravím

Jestli máte zájem o dominanty starých odrůd tak je prodává p. Boček. Oznámil mi, že vysokokmeny a polokmeny je schopný i zaslat.Je to vysoce spolehlivý člověk a stromky pěstuje v bio. 

Jenom pro upřesnění pro Jardu z prahy pravokořeněný znamená, že si odrůda udělá vlastní kořeny a obejde podnož nebo zakoření větev.

Pravokořenění neznamená stromek na semenné podnož čili jedině odrůda s vlastními odrůdovími kořeny.

sadař vlada

Pan Svoboda se domnívá, že strom se lépe cítí na "vlastních nohou".  Dává ale přednost semenáčům, které neroubuje. To je potom celistvá rostlina bez zásahu člověka, která se cítí uplně nejlépe... Pro docílení optimálních chuťových vlastností je potřeba silná víra ve své konání.

Při zpravokořeňování bych se určitě vyhnul odrůdě Topaz.  Obecně bych nedoporučoval odrůdy trpící rakovinou, gumovitostí, mrazovými deskami ap.

V.

Jsem rád, že jsme si ujasnili názory na pravokořenné stromy. Já osobně zůstanu u semenáčů, které mi vyhovují silným růstem v zatravněném sadu a na ně štěpuji rezistentní cv - úrody jsou velmi pěkné i bez postřiků.

Autora původního příspěvku (hosta) bych požádal, aby nám sdělil své zkušenosti s pravokořennými stromy. J.

Zdravím

Je od přírody přirozené, že se dva rúzné organismy spojené v jeden superorganismus se budou snažit navzájem vystrnadit. Ono roubovanec není přirozený organismus. Je založený pouze na vzájemné toleranci mezi sebou (podnož a odrúda). Ono míza podnože a míza odrůdy musí mít při smíchání trochu jiné vlastnosti. Tento vliv mízy podnože a odrůdy velmi bedlivě sledoval Mičurin a psal o tom publikace. Mičurin se i zaměřoval na vyšlechtění nové odrůdy z chymér. Některé chyméry jsou doposud známé hlavně v odrůdách citrusů.

Pravokořeněná odruda je to samé jako semenáč, akorád má vegetativní typ kořenů, které nejsou tak bujné jako u originální odrůdy vzniklé ze semene a většinou jí chybý hlavní kořen.

Je naprostý nesmysl si myslet, že když vyseju osivo třeba z Idaredu, že mi vyroste pravokořeněný Idared. Tento názor totálně popírá zákony genetiky a vliv rodičů na potomstvo.

Něco jiného je, když dejme tomu nařízkuji jednoleté výhony z odrůdy Idared a zakoření, tak nám vznikne pravokořeněný stromek celý v originále. A zase se právě Mičurin zabíval vyšlechtěním takových odrůd, které by se daly snadno řízkovat tak jako keře.

Je zajímavé, že dnes tzv. křížence broskvošvestka, meruňkošvestka... jsou dnes popisovány jako šlechtitelské bomby, ale když to samé dělal Mičurin a to se spousty rostlinnými druhy a i rody tak se všichni smáli, že je blázen a komunistický nesmysl ovocnaření. Omyl je pravdou.

sadař vlada

Zdravím, rozumný názor. Mičurinovi dnešní pseudoodborníci nesahají po kolena. Asi je za tím závist, že on něco dokázal.

Osobně preferuji stromky zpravokořenit, a nebo jim dát na výběr tím, že zasadím roubované místo cca 20cm pod úroveň zeminy. S minimálními zásahy řezem do dalšího růstu.

Zpravokořeněný stromek po třech letech kvete (Nabela, Discovery), stromek na jakési mrzké podnoži byl kupován před 4 lety.

Ostatní odrůdy, které dostaly před třemi lety na výběr, kvetou také. Do budoucna roub na semenáč, a poté případně zpravokořenit.

Mám na zahradě několik stoletých jabloní, z čehož min. 50let nebyl jakýkoliv zásah do koruny. Nejsou husté a působí harmonicky, plodí pravidelně a dvě z nich plodí každý druhý rok. Jeden druh je jakési cukrové, velmi sladké ještě před dozráním. Mošt se musí zředit jak je sladký.

Zcela nechápu ten trend roubovat na jakési podnožové mrzáky. Tahle šílená kombinace automaticky vyžaduje velmi zvýšenou nutnou péči o stromek s nízkou životností a náchylností na různé choroby. Roubovance na semenáči jsou nesehnatelné. Asi jde o prachy.

sadař Lada

Soused má na zahradě několik stoletých jabloní. Působí harmonicky a plodí každý druhý rok. Mají jednu chybu. Jablka nejsou moc k jídlu, soused je otřepané odveze do výkupu a v marketu koupí jabka vypěstovaná na podnožových mrzákách.

sadař Áda

Nemá tu zlatou zimní parménu. Ta právě sama tvoří vznosnou řidší korunu a jablka jsou sladká jako cumel.

Po přečtení této statě jsem v rozpacích.Zpravokořenila mně kdysi jabloň v řadě zákrsků na EM IV.Vyrostl mně vysoký pravokořenný strom s jablky stejně chutnými bez jakýchkoliv odlišností.Pokusně zakořením bujného Admirála podle p.Svobody, abych získal rázem víc vysokokmenů pro extravilán.Sledovat kořenové systémy ponechám odborníkům.  AB

Já naopak zcela chápu ten trend roubovat jabloně na SLABĚ ROSTOUCÍ PODNOŽE.  Je pravdou, že tato kombinace vyžaduje péči, zejména v udržování bezplevelného pásu, závlaze a výživě. Stromky mají pravda nižší životnost.  Ale s tou náchylností již nemohu souhlasit. Ovšem tento trend pěstování se zdá, jak vidíme z výsledků produkcí kvalitníhio ovoce, velmi vhodným. A usnadňuje například chemické ošetření proti hospodářky významným chorobám a škůdcům a usnadňuje další práce, jako probírku, sklizeň, řez a pod. Kontrolu stavu a pod. Zkuste si toto dělat v sadu na vysokokmenech. Zkuste provést probírku plodů. Otráví vás to u prvního stromu. Furt přendavat žebřík. Díky menším korunám je také minimum nevybarvených plodů, které u volných mohutných korun jsou zastíněné. Zelené.  Ano jde o prachy, o ty bohužel jde vždy až na prvním místě. A nemyslím si, že to změníme.

Na druhou stranu chápu i trend zachování vyšších tvarů ovocných stromů. Patří to zcela určitě do krajiny, stromořadí, a třeba i do školních zahrad a pod.  Ovšem! musíme si uvědomit také co s tím ovocem? Které v těchto případech nikdo nesklízí, protože není tak chutné a protože jsme čím dál línější, a protože... je x důvodů. a pak to tam leží nastláno, nedá se tam chodit, sekat trávu, jsou v tom vosy a hnije to. Představte si když je to pak silnic s chodníkem, jak ta silnice vypadá. Nebo to přitahuje srnky k cestám. Nakonec se do těch parků a školních zahrad raději vysadí plnokvěté sakury, drobnoplodé jabloně a prostě okrasné věci, které nedělají ten bordel. Takže zase jedno hledisko, které tady můžeme vidět.

Já sám jsem pro, aby polní cesty ovocné stromy lemovaly, aby tvořily součást mezí a svahů a stály u významných míst. Vždyť taková mohutná hrušeň nebo třešeň v květu stojící na kopci u pomníku je nádhera.  Aby kdo na to má čas a chuť a prostor, aby měl ten starý klasický sad plný vysokokmenů. S budkami pro ptáky. Ale nemůžu odsuzovat ty, kteří to dělají tak jak to dělají tedy například dle Vašich slov: "roubují na jakési podnožové mrzáky". A jak tu někdo řekl, o těch unikajících smyslech toho počínání tak měl pravdu, tedy že až ty stromy vyrostou, tak bude po smyslu. Protože kdo tam přeci má furt lézt, kdo to ostříhá a co s tím kvantem jablek v trávě, po kterých mi ujela noha a já mám ted zlomenou nohu v krčku... Protože dokud člověk může a chce, tak mu to nepřijde ale pak?

Pěstování zdar!

Juraj Kafka