Pravokořenné stromy

Ono historicky to asi bylo skutečností. Ale to bylo v době, kdy naši dávní předkové ještě neštěpovali, jen vysévali semena a vybírali nejlepší semenáče, nebo rostliny řízkovali, hřížili... Pane Rafaeli, nevím "jaké gumy" už jedete, ale pravokořenné stromy se ve velmi malé míře pěstovaly i mezi světovými válkami i u nás, byly v plánech šlechtitelů zejména v 50 letech. Byly různé metody jak je produkovat, byly i odrůdy, které se daly množit řízkováním. Ale byla to cesta, kterou šlechtitelé se souhlasem odpovědných opustili. A v místech, kde se už před II. světovou válkou pěstovaly už možná žádné nejsou. Těžko říct jestli odešly stářím nebo byly vykáceny. Asi to co jde u bobulovin a dalšího "drobného" ovoce není echt u toho velkého. 

naroubování by mě stálo další 2-3 roky čekání.

Nevidím důvod. Sám kupuji stromky jen podle podnože (obvykle A2) a s nějakou mrazuvzdornou odrůdou. Rok po ujmutí naroubuju letorosty kopulací. Žádné zdržení tam není, 2-3 roky už vůbec ne. Každopádně podsadit špičák na M9 a čekat až zpravokoření a vyroste jako polokmen,  to trvá podstatně déle.

řekněte mi, jak se dopouštím neúcty vůči předkům...

Třeba tím, že našimi předky vyšlechtěnou odrůdu určenou k intenzivnímu pěstování necháte růst jako pláně v lese.

Vysvětlete mi prosím, jaký je rozdíl mezi zpravokořeněným Admirálem a Admirálem naroubovaným na semenáči nebo A2 pokud vše ostatní bude stejné - výchovný řez, péče... Tedy o pláněni nemůže být řeč. Ostatně sám jste někde ve fóru zmiňoval že Admirál doporučují Střížovičtí na vyšší tvary...

Její vypěstování ze semínka a naroubování by mě stálo další 2-3 roky čekání.

Ze semínka vám za rok vyroste 70cm semenáček, za 2 roky mi semenáčky dosahují až ke 180cm. Takže když po roce naroubujete nebo naočkujete na semenáčovou podnož, určitě to bude rychlejší, než by vám hlubokoposazený stromek pustil kořeny v naroubované části a začal z nich pořádně růst.

Jinak musím dát zapravdu p.Rafaelovi, taky jsem v životě neslyšel o zpravokořeňování stromů, až tady na fóru. Zřejmě to bude proto, že všichni pěstitelé z dobrého důvodu provozují způsob právě opačný, aby dosáhli dobrého stavu stromů s použitelnou úrodou. Kdyby toho šlo lépe dosáhnout zpravokořeňováním, už by to spousta sadů takto provozovala, nemyslíte? U ovocných stromů je úroda to primární, jinak to snad ani nemá smysl dělat a raději rovnou sázet okrasné neovocné stromy.

Zkusit to můžete, nesdílím názor, že to je neúcta ke šlechtitelům, ale pravděpodobně stejně časem zjistíte, proč vás od toho zkušenější odrazují.

Len tak na okraj, pre tých ktorých to zaujíma, Už v minulom "tisícročí" vyšla kniha, kde sa autori zaoberajú so Spravokoreňovaním: Zakořeňování a štěpování ovocných rostlin od Jaroslava Oplta a Ladislava Černého. Tá bola vydaná Československou Akademií věd už v roku 1958.

A na margo viet typu:

Zkusit to můžete, nesdílím názor, že to je neúcta ke šlechtitelům, ale pravděpodobně stejně časem zjistíte, proč vás od toho zkušenější odrazují.

Dal by som krk na to, že niektorí títo "skúsenejší" to vlastne nikdy nevyskúšali...

a načo by sme to skusali?ved je to aj skusenostou aj teoriu strata casu a doslova mrhanim energie

Takže ďalší odborník... čo to určite nevyskúšal  :o)

Ale vždyť Vám snad nikdo nebrání to zkusit!?

Mně na tom zpravokořenění není vůbec jasná jedna věc. Ovocnařím už dlouho a vyzkoušel jsem všechny možné podnože od M9 až po semenáče. Po letech praxe už vím jak dlouho se stromek zdrží ve školce, kdy vstoupí do plodnosti, které podnože jsou vhodné pro jakou oblast (zahradu) přátel a známých, dobře odhadnu finální velikost stromu i výše úrod. Proč se mám připravit o všechny výhody, které mi rozličné podnože skýtají? Proč zkoušet zpravokořenění s nejistým výsledkem? Stromů ponechaných svému osudu jsem viděl hodně, dokonce některé omylem zpravokořeněné. Nebyl na ně pěkný pohled. Sám jsem zpravokořenění nikdy nezkoušel, zkoušet nebudu, neboť to pro mě není lákavé.