Pravokořenné stromy

Ak sa môžem opýtať, ktoré odrody by ste odporúčali na spravokoreňovanie?

Já osobně žádné. Jak se bude chovat kořenový systém dané odrůdy nevíme.
   Na podnože se začalo štěpovat hlavně ze dvou důvodů.
1. Dají se tak rychle namnožit s minimem materiálu (stačí očko) žádané vzácné odrůdy
2. Vyselektovaly se různé podnože s rozdílnými vlastnostmi. Některé rostou silně, jiné slabě. Hledaly se takové, co dobře kotví v půdě, včas ukončují vegetaci, jsou odolné vůči mrazu a škůdcům, urychlují nárůst do plodnosti, atd. To všechno o podnožích víme, ale jak se bude chovat řízkovanec té které odrůdy, neví nikdo.
  Jak tu kdosi psal, dřív se to dělalo, ale jak vidno, šlechtitelé pravokořené stromy opustili. Soudím, že věděli, proč.
   Ono vůbec neznamená, že pravokořený strom bude určitě bujnější než štěpovaný. Záleží na odrůdě stejně jako na podnoži. Některé pravokořené stromy porostou nepochybně slaběji než na bujné podnoži. Však analogii známe. Proč se štěpují okurky na fíkolistou dýni? Aby rostly silněji, přece.
   Máme plejádu podnoží definovaných vlastností. Podle kýžené velikosti stromu si můžeme nějakou zvolit. Jaký má smysl zpravokořeňovat jabloň  a sledovat, jaký bude její růst a plodnost v dalších 60 letech, když víme, že u každé odrůdy to bude jiné? Pravda, možná tak náhodou objevíme podnož lepších vlastností než všechny známé. Ale to je stejně pravděpodobné, jako vysévat náhodně jadérko a čekat od něj nová - lepší jablka.

Ani oblast pro vás tzv. "alternativního" přístupu k zahradničení není něco ezoterického,...může člověk pěstovat i něco nekonvenčním způsobem... Ale takové rady se zde člověk nedozví vůbec, nebo až po několika nařknutích...

Není problém, když se někdo zeptá na postup ne zcela obvyklý. Problém vidím v tom, že mnozí alternativní pěstitelé - jako v tomto případě tazatel - si nejdřív pořídí stromek a zasadí ho kořeny hluboko a pak se teprve ptají, jak se to vlastně má dělat. A v tom já - spíš než alternativní pěstitelství - vidím trochu diletantizmu.

Není problém, když se někdo zeptá na postup ne zcela obvyklý. Problém vidím v tom, že mnozí alternativní pěstitelé - jako v tomto případě tazatel - si nejdřív pořídí stromek a zasadí ho kořeny hluboko a pak se teprve ptají, jak se to vlastně má dělat. A v tom já - spíš než alternativní pěstitelství - vidím trochu diletantizmu.

Pán Vysloužil, ďakujem za vaše reakcie, ale ak by sme sa vrátili k pôvodnej otázke, pýtal som sa LEN, či má niekto skúsenosť, či takto zasadený strom je potrebné zrezávať, alebo nie. (Za normálnych okolností postupujem pri zapestovaní korunky novozasadených stromov klasickým spôsobom.) Myslím, že je to legitímna otázka, lebo vnímam tento web ako výmenu skúseností. Ak takáto skúsenosť nie je, napíšem, že "neviem"...:o)

Predovšetkým obidvom pánom vďaka za odpoveď. V žiadnom prípade nie som nepriateľom rezu stromov. 

Tento konkrétny prípad by som chcel brať ako experiment a niečo sa naučiť "v priamom prenose" od stromu v záhrade.

Ako správne pestovať stromy, ako ich rezať prvých pár rokov  ...atď, týchto informácií sú mraky a každý kto to chce vedieť si to vygoogli za 5 minút.

Ako sa ale stromy správajú, ako rastú atď ak nepoužijeme súčastné štandardné postupy?

Mám pocit, že stromy vo voľnej prírode rastú bez ľudského zásahu a darí sa im celkom dobre. Iste, nevstupujú do rodivosti tak skoro ako tie pestované a je tam niekoľko nevýhod súvisiacích s ich výškou...

Ale že by to bolo až tak tragické? Prehustené, choré stromy? Neviem, a práve to by ma zaujímalo.

Môj experiment sa týka Rubinoly na M26.

Zasadil som ju navrúbľovanou časťou cca 10-15 cm pod úroveň zeme.

Cca pred týždňom.

Očakávam, že "spravokorení" (ak budem mať šťastie) a potom vyrastie do svojich prirodzených rozmerov. Pre účely tohoto pokusu by som ju nechcel na jar ani zrezať, aby som nenarušil ten prirodzený rast.

A keďže je to experiment, a nemám s tým žiadnu skúsenoť, preto som sa opýtal na tomto fóre, či to už náhodou niekto niekedy nevyskúšal :o)

Ďakujem, L

Mám pocit, že stromy vo voľnej prírode rastú bez ľudského zásahu a darí sa im celkom dobre.

Máte pravdu. Potíž je jen v tom, že stromy ve volné přírodě se nejmenují Rubinola. Zasaďte strom z volné přírody - jasan, habr, břízu - odvděčí se Vám přirozeným růstem a typickou korunou. 

preto som sa opýtal na tomto fóre, či to už náhodou niekto niekedy nevyskúšal :o)

Přímo jsem to nevyzkoušel. Ale viděl jsem hodně stromků, o které se po vysazení dál nikdo nestaral. Vesměs to nebyl moc hezký pohled.

OK, beriem. :o)

Aby to nebylo tak jednoznačné, lze vysadit jabloň na semenáči nějaké staré odrůdy dlouhého vývoje (Blenheimská, Kardinál, Strýmka, Jadernička, teoreticky i Matčino). Takové jabloně dokáží růst a plodit i bez větších zásahů pěstitele. Ostatně kolem silnic 3. třídy tyto stromy stále rostou.  I tak je ovšem lepší v prvních letech korunku zapěstovat.

Znám zpravokořeněné Mio a Gloster. V obou případech je nárůst hmoty velmi značný a silně poklesla úrodnost. Docela by mě zajímalo, jak vypadají matečné stromy těchto odrůd. Nedokážu si představit, že by šlechtitel podle těchto stromů řekl: "jo tohle je to pravé co se bude dál množit a prodávat". Bujnost a malá úrodnost, je to, co tyhle dvě odrůdy začaly prezentovat v momentě, kdy dostaly svobodu a začaly růst na svých kořenech. A nemění se to ani s lety jejich růstu, už mají své kořeny - odhadem - třicet let. Na druhou stranu znám "nepochopitelné" mírně rostoucí semenáče, na které nikdo v jejich životě nesáhl a jsou vysoké cca 3-3,5 metru, ve věku okolo 20 let, plodí zhruba v čtyřletém cyklu (hodně, skoro nic, dost, docela málo a zase hodně). Oproti stromům štěpovaným jsou malé a bez řezu husté s tím, že plodnost se vystěhovala na obvo koruny. Chtěl bych se zeptat příznivců zpravokořenění jestli si vzali za své toto téma do té míry, že byste se ptali v místě, kde odrůdy vyšlechtili, jak vypadá strom původní, semenáč, ze kterého je například odrůda Admirál, Rubinola,...   

Mám takový dojem, že cosi podobného zkoušeli už ggdysi na Buchlově...

Pravda, nebyl to ovocnan, ale pokus se prý podařil