Pravokořenné stromy
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 11.115 (?) 31.10.2017 11:08
naroubování by mě stálo další 2-3 roky čekání.
Nevidím důvod. Sám kupuji stromky jen podle podnože (obvykle A2) a s nějakou mrazuvzdornou odrůdou. Rok po ujmutí naroubuju letorosty kopulací. Žádné zdržení tam není, 2-3 roky už vůbec ne. Každopádně podsadit špičák na M9 a čekat až zpravokoření a vyroste jako polokmen, to trvá podstatně déle.
řekněte mi, jak se dopouštím neúcty vůči předkům...
Třeba tím, že našimi předky vyšlechtěnou odrůdu určenou k intenzivnímu pěstování necháte růst jako pláně v lese.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 108.73 (?), 31.10.2017 11:26
Takže vlastně potvrzujete to, o čem jsem psal výše. Pokud se jedná o něco, co není v klasické příručce o zahradničení z 80. let, tak je to pro vás i podobné blbost a trápení rostlinek a to jen na základě vaší intuice, jak jste potvrdil. A nemyslím tím jen zpravokořeňování. Když už jste zmínil to trápení - pokud by strom měl city, bolelo by ho více to, že jej zasadím hlouběji, nebo to, že jej každý rok ořežu?
Pozn. Sázím hlavně roubované stromy, zpravokořeňování používám jen ve výjímečných případech, pokud mi nevyhovuje podnož a dle pomologie je odrůda bujná a svědčí jí vyšší tvary. Nevyhýbám se řezu. Rád zkouším nové věci, stejně jako vy jistě za mlada. Ale dokud určitou věc nevyzkouším, neodvážím se tvrdit, že je to blbost.
|
|
|
|
|
|
|
host - 184.133 (?), 31.10.2017 11:40
Ono historicky to asi bylo skutečností. Ale to bylo v době, kdy naši dávní předkové ještě neštěpovali, jen vysévali semena a vybírali nejlepší semenáče, nebo rostliny řízkovali, hřížili... Pane Rafaeli, nevím "jaké gumy" už jedete, ale pravokořenné stromy se ve velmi malé míře pěstovaly i mezi světovými válkami i u nás, byly v plánech šlechtitelů zejména v 50 letech. Byly různé metody jak je produkovat, byly i odrůdy, které se daly množit řízkováním. Ale byla to cesta, kterou šlechtitelé se souhlasem odpovědných opustili. A v místech, kde se už před II. světovou válkou pěstovaly už možná žádné nejsou. Těžko říct jestli odešly stářím nebo byly vykáceny. Asi to co jde u bobulovin a dalšího "drobného" ovoce není echt u toho velkého.
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 11.115 (?), 31.10.2017 11:08
naroubování by mě stálo další 2-3 roky čekání.
Nevidím důvod. Sám kupuji stromky jen podle podnože (obvykle A2) a s nějakou mrazuvzdornou odrůdou. Rok po ujmutí naroubuju letorosty kopulací. Žádné zdržení tam není, 2-3 roky už vůbec ne. Každopádně podsadit špičák na M9 a čekat až zpravokoření a vyroste jako polokmen, to trvá podstatně déle.
řekněte mi, jak se dopouštím neúcty vůči předkům...
Třeba tím, že našimi předky vyšlechtěnou odrůdu určenou k intenzivnímu pěstování necháte růst jako pláně v lese.
|
|
|
|
|
|
|
host - 44.97 (?), 31.10.2017 11:41
Vysvětlete mi prosím, jaký je rozdíl mezi zpravokořeněným Admirálem a Admirálem naroubovaným na semenáči nebo A2 pokud vše ostatní bude stejné - výchovný řez, péče... Tedy o pláněni nemůže být řeč. Ostatně sám jste někde ve fóru zmiňoval že Admirál doporučují Střížovičtí na vyšší tvary...
|
|
|
|
|
|
|
pkovarik - Diamantový Zahrádkář (1331) - 112.187 (?), 31.10.2017 11:12
Její vypěstování ze semínka a naroubování by mě stálo další 2-3 roky čekání.
Ze semínka vám za rok vyroste 70cm semenáček, za 2 roky mi semenáčky dosahují až ke 180cm. Takže když po roce naroubujete nebo naočkujete na semenáčovou podnož, určitě to bude rychlejší, než by vám hlubokoposazený stromek pustil kořeny v naroubované části a začal z nich pořádně růst.
Jinak musím dát zapravdu p.Rafaelovi, taky jsem v životě neslyšel o zpravokořeňování stromů, až tady na fóru. Zřejmě to bude proto, že všichni pěstitelé z dobrého důvodu provozují způsob právě opačný, aby dosáhli dobrého stavu stromů s použitelnou úrodou. Kdyby toho šlo lépe dosáhnout zpravokořeňováním, už by to spousta sadů takto provozovala, nemyslíte? U ovocných stromů je úroda to primární, jinak to snad ani nemá smysl dělat a raději rovnou sázet okrasné neovocné stromy.
Zkusit to můžete, nesdílím názor, že to je neúcta ke šlechtitelům, ale pravděpodobně stejně časem zjistíte, proč vás od toho zkušenější odrazují.
|
|
|
|
|
|
|
host - 37.86 (?), 31.10.2017 14:32
Len tak na okraj, pre tých ktorých to zaujíma, Už v minulom "tisícročí" vyšla kniha, kde sa autori zaoberajú so Spravokoreňovaním: Zakořeňování a štěpování ovocných rostlin od Jaroslava Oplta a Ladislava Černého. Tá bola vydaná Československou Akademií věd už v roku 1958.
A na margo viet typu:
Zkusit to můžete, nesdílím názor, že to je neúcta ke šlechtitelům, ale pravděpodobně stejně časem zjistíte, proč vás od toho zkušenější odrazují.
Dal by som krk na to, že niektorí títo "skúsenejší" to vlastne nikdy nevyskúšali...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 37.86 (?), 31.10.2017 14:58
Takže ďalší odborník... čo to určite nevyskúšal :o)
|
|
|
|
|
|
|
host - 157.239 (?), 31.10.2017 15:28
Ale vždyť Vám snad nikdo nebrání to zkusit!?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|