Pravokořenné stromy

Nikoli, na pravokořené stromy se dívám stále stejně. Nevidím v tom žádný smysl. Jenom jsem napsal, že zpravokořenění bujné odrůdy je reálné stejně jako vypěstování vyššího kmenného tvaru z něj. Současně však uvádím, že naštěpování na bujnou podnož je snazší, rychlejší, ekonomičtější a růst takového stromu předvídatelnější. Je třeba si uvědomit, že odrůdy se šlechtí na kvalitní plody, příp. odolnost vůči chorobám. Podnože se pro změnu selektují tak, aby měly kvalitní kořeny, odrůdy na nich naštěpované hojně plodily a dřevo dobře vyzrávalo. Jak se bude chovat kořenový systém konkrétní odrůdy a jaká bude plodnost, to dopředu nevíme.
   Nicméně pro člověka, který bujné podnože nemá (semenáčky nevysévá), štěpovat neumí a jediný stromek, který dostane koupit, je na M9,  může být zpravokořenění řešením.

Pane doktore, Vy jste se mě vloni v září ptal, proč se šlechtily jabloně na množení řízky. Na Mýtině jsme to bohužel nemohli probrat, ale podle Ing. Jabůrka byla o podnože M-typů po válce velká nouze. když je z Anglie dostal, "pouštěl" mezi školkaře jednotlivá očka, z nich si tito zakládali matečnice. Protože podnože pocházely z Anglie (Švédska,...), nebylo možné je dovézt. No a proto se dle východní metodiky šlechtilo, zkoušely se zakořeňovat přímo odrůdy. Pan Jabůrek říkal, že za ním přišel Vaněk zhruba s těmiti slovy: "...neměl bys nějakou tu slabě rostoucí podnož, abych je ukázal lidem? Přednáším o tom, ale ukázat je nemůžu, nemám je..."

...byla o podnože M-typů po válce velká nouze. když je z Anglie dostal, "pouštěl" mezi školkaře jednotlivá očka..

Tomu tedy nerozumím. V meziválečné literatuře se o zakrslých M podnožích (tehdy se uváděly jako EM, tuším podle školky East Mailing) psalo a školkaři je množili, je divné, že se ty matečnice nezachovaly. Skutečnost, že dnes si školkaři vlastní podnože nepěstují a nechávají si je posílat v balících, je "výdobytkem" moderní doby.
   I kdyby byla po válce nouze o M-podnože, jistě nebyla nouze o jádra jabloní. Vypěstovat a naočkovat semenáče mi přijde snadnější. Taky se to tak nesporně dělalo, když prohlídneme staré stromy jabloní kolem silnic (velká část vysazena v 50. letech), všechny jsou viditelně štěpované (některým dokonce podrůstají trnité výmladky).

Co chcete konkrétně vědět?

Dobrý den,

Muzete mi prosim popsat jak vypestovat ten vysokokmen? Orezat vsechny spodni vetve a udelat takovy spicak a korunku pak nechat rozvetvit jak budu chtit vysoko, nebo orezavat postupne behem treba nekolika let... Mozna hloupy dotaz, ale tapu a nerada bych to pokazila. Dekuji

Nemáte fotku toho vašeho stromku?

Pokud stromek ještě nemáte, tak je samozřejmě nejlepší si pořídit ten vysokokmen už ve školce.

Z jabloní jsem nic takového neprováděl, u třešně jsem v takovém případě odstranil všechny větve a nechal jsem růst jen kmínek, všechno ostatní jsem hned ostraňoval. Za rok mi to vyrostlo přes metr.

Teď u několika břízek, vrb a modřínu vyrábím vysokokmeny tak, že na jaře ořežu spodní větve.

Takže jde to tak i tak.

Pokud máte stromek jabloně na slaběrostoucí podnoži M9, tak z něj žádným řezem opravdový vysokokmen nevytvoříte, maximálně malou korunu na dvoumetrovém kmínku - něco jako větší bedlu nebo přerostlou brokolici.
   Samozřejmě u pravokořených vrb, bříz a modřínů je situace jiná, stejně jako u třešně na ptáčnici. Ty zase těžko udržíte ve velikosti zákrsku.