Trochu se "vylepšováním" půdy v poslední době zabývám. Ne na staveništi, ale v jednotlivých záhonech, ve kterých mám tak 25 cm ornice a pod tím žlutý jíl, zasucha tvrdý jako beton a za mokra téměř nepropustný. Ornici vyházím někam vedle, vykopu až 30 cm jílu, vyvezu a nahradím biohmotou - ostříhanými větvičkami, posekanou trávou, ale i pilinami (zároveň zabuduji králičí pletivo proti hryzci). Kyselost pak kompenzuji dřevěným popelem. A pak ornici, vylehčenou perlitem a v budoucnu i pěstebním substrátem, zase vrátím. Ty dva již dokončené záhony krásně rodí (rajčata i mrkev a cibule).
Ovšem to není rada pro vás. Vy potřebujete plošné vylepšení spodního jílu. Na nějakou spolehlivou radu ale chybí důležité informace. Především není jíl jako jíl. Záleží na jeho struktuře, kyselosti, schopnosti vstřebávat vodu. Za druhé, jak budete přidanou hmotu zapracovávat? Nebo ji jen tak chcete rozházet? Na kolik centimetrů vrchní vrstvy vám vystačí ornice? Pro trávník není potřeba tak moc, ale v záhonu je 25 - 30 cm úrodné půdy nezbytnost. I když i tam záleží na zelenině, kterou chcete pěstovat. Asi by bylo dobré rozvrhnout kde co bude už teď.
Za předpokladu, že váš jíl je podobný mému jílu, strukturou blízko cihlářskému, přidal bych nejméně 10% (ale klidně i víc) písku: tzn. 100 l na 1m3. Hnoje tak 5%, ale doplnil bych to ještě nejméně dalšími 10% biohmoty. Tedy převedeno na plochu: pokud chcete jíl vylepšit do hloubky 10 cm, přidejte na 10 m2 těch 100 litrů písku, 50 litrů hnoje a dalších 100 litrů biohmoty. Pokud ale budete jen rozhazovat, stačila by asi 10 cm vrstva (hodně udusaná) biohmoty smíšené s hnojem. Rozhodit písek a nezapracovat ho nebude mít valný efekt.
Zelené hnojení ornice je dobrý nápad s tím, že pak záhony ještě přihnojíte hnojivem vhodným pro tu určitou zelenimu.
Omlouvám se, tohle jsou ale jen teoretické úvahy. Třeba se ozve někdo, kdo má zkušenosti s tím, co potřebujete vy. Dneska se hodně staví.
Milan HP
