Jak zlepšit těžkou půdu?

Záleží na způsobu využití pozemku. Pro zelinářskou zahradu bych volil kamenné výsivky a pro trávník zase křemenný písek.

Prachová frakce nejlépe spolupůsobí s organikou na vznik porézních hrudek s vysokou sorpční schopností na dostupné živiny (zejména proti vyplavování N)

Děkuji za komentář, chci to právě pro zeleninovou zahradu. Proč myslíte, že by byl pro trávník lepší spíš ten křemitý písek? Trávník sice nepěstuju, ale teorie mě zajímá. Díky

U trávníku neprovádíte kultivaci a tudíž zpracováním půdy nemůžete ovlivnit strukturu půdy. Křemičitý písek (a jiný inertní materiál) vytváří pevný skelet, který se při absenci kultivace neutužuje a k udržení propustnosti stačí prostý cyklus vegetační obnovy trávníku (růst a odumírání kořenového systému).

V případě kultivovaných půd je důležitější prachová složka (0,1 mm) a nikoliv písková (1 mm a větší). Dále pak draslík a další prvky vznikající přeměnou živců spolu s humusem a kultivací vytvářejí pěnovou strukturu s výborným výměnným komplexem. Pórovitost takto vypadá jako když máte blok z Ytongu či pemzy. Póry jsou mnohem širší než mezizrnné mezery. Jenže jako prachový sníh se může změnit v utažený firn, tak i při absenci kultivace se takto vylehčená půda stane opět "slitým blátem". Taky musíte počítat s tím, že pokud z kamenné moučky budou spotřebovány některé prvky jako živiny, musíte je opakovaně do takto kultivované půdy dodávat. Navíc oproti neutrálnímu SiO2 musíte u živců hlídat pH a případně jej upravit vápněním × síranem amonným.

Hezky řečeno, ale v praxi možná obtížněji použitelné.
Chybí mi tu informace, že k vylehčení a zúrodnění půdy je potřeba - krom písku, kamenné moučky, vápna, křemene, síranu taky obohacení o humusotvornou organickou hmotu. Tedy kompost, substrát, rašelinu, hnůj, separát z bioplynek, aj.

To je v pořádku, my jsme diskutovali jen ten minerál, ve svém prvním dotazu jsem ujišťoval "jinak samozřejmě půdu vylehčuju hlavně organikou" :-)  Jinak k té organice, velmi se mi osvědčilo lipové/jasanové/olšové listí, jednoduše zaryté na podzim do záhonu, čili bez kompostování – se svým nízkým C: N poměrem se krásně rozloží a na struktuře půdy je to rychle znát.   Tom

To je v pořádku. Listí se rychle rozpadá. Dojde v podstatě ke stejnému rozkladu jako při kompostování.  Přesto bych doporučil radši listí zkompostovat a pak teprve zarýt.
1. Při kompostování se hmota zahřeje, což potlačí většinu houbových chorob.
2. Kompostováním se výrazně zmenší objem, takže manipulace s kompostem dá míň práce s listím. 

Rozhodně dá míň práce listí rovnou zarýt, než ho kompostovat. Sice je větší objem a zarývání dá trochu víc práce, ale pokud ho budete nosit (vozit, tahat...) na kompost, přehazovat a následně vozit na záhon bude to rozhodně víc práce.  EM

Zalezi na tom, kolik toho listi je a jak mate velkou plochu k ryti. Vozit shrabane listi na zahony da stejne prace jako ho odvezt na kompost - pak je lepsi ho zkompostovat.

To kompostování je ale krok, který má další pozitivní efekty. Organickou hmotu stabilizuje, přítomný dusík se tranformuje do komplexních forem, čímž se zabrání – při pouhém zarytí – jeho rychlému uvolnění do půdy a následně do vody či atmosféry. Ovšem protože je listí většiny dřevin materiálem na dusík chudým (neplatí pro tu olši, asi akát, lípu, jasan), v kompostu se vyšší poměr C: N sníží – vylepší, zatímco v půdě může takové listí zprvu poutat dusík, který v tu dobu chceme mít pro rostliny.