Jak zlepšit těžkou půdu?

Hodně zahrádkářů řeší jenom půdu. Seje mrkev a petržel hustě. Nejednotí rostlinky a nechává si houštinu s tím, že mrkev ještě nechá vyrůst a pak si na ni pochutná. To je velká chyba, která má za následek malé mrkve.Další důležitý faktor je kvalitní osivo. Já řeším otázku co s velkými mrkvemi. Nemají tak dobrou chuť. Jsou tak dobré jen na svíčkovou.

Co se týče mrkve, tak letos nejlépe obstála Rubína. Výnos je úctyhodný. Pěkná byla i Jitka a Koloseum. Jitka je výrazně vyrovnaná, jedna jako druhá. S petrželí je to horší. Nejlépe je na tom Olomoucká, pak Orbis. Hanácká je letos brakovitá. 

Pane 175.130, máte to opravdu pěkné. Ano, organickou hmotu a hnůj žádný písek nenahradí (a to platí pro všechny půdy).

Ano, organickou hmotu a hnůj žádný písek nenahradí

To je nepochybně pravda. Ovšem je to jako byste napsal, že chmel v pivu žádný slad nenahradí.

No, nevím jestli jste napsal dobré přirovnání,

1) jsou piva (sladové nápoje) které chmel nikdy neviděli a neuvidí.

2) když zakládám pařník, našlapu tam jen organuku a žádný písek tam nesypu a ani po tomto Vašem příspěvku nebudu.

   Přirovnal jsem to proto, že nahrazovatt organickou hmotu neústrojným materiálem (pískem) nelze, protože každý slouží v půdě k jinému účelu.  Myslím, že tomu každý (kdo chtěl) porozuměl.

 když zakládám pařník, našlapu tam jen organuku a žádný písek tam nesypu
Proč ne. Když řízkuji dřeviny či vysévám papriky do písku, žádnou organiku tam nesypu
   Bojovníkem proti písku v půdě jste Stando, udatným, ale asi sám. Ostatní diskutující si ho chválí. Divné, že?

Pane doktore, radikalizujete příliš diskusi. Písek je dostupný příliš snadno a mnozí si ho chválí protože nepoznali druhou cestu. Vy jdete druhou cestou a organiky dáte do půdy každoročně dost. Sléhavost půdy si děláte použitím chloridových hnojiv, ale je to Vaše půda.

Mnozí tady co chtějí písek jsou jako prvorodička, co chce císařský řez, aby náhodou nebyl při přirozeném porodu použit nástřih hráze.

A druhá věc, pokud bych se přidal na stranu sypačů písku, nebylo by o čem diskutovat. Ale nikdo si před nasypáním a po nasypání písku nenechá udělat zrnitistní křivku a meze zpracovatelnosti (3 jednotlivé úkony z půdního/geotechnického rozboru).

Popel z uhlí v žádném případě do záhonu nepatří! Je to především otázka pH a nežádoucích látek. Neměl byste takové věci doporučovat a to, že jím hnojil dědeček a že mu něco vyrostlo (s obsahem bůhví čeho) na tom nic nemění. Stačí zagooglit na wikipedii: "popel z uhlí obsahuje značný podíl sedimentárních hornin a v důsledku toho i poměrně vysoké množství těžkých kovů (včetně radioaktivních, jako je thorium a uran); proto není vhodný jako hnojivo zejména pro zeleninu a ovoce, neboť by těmito těžkými kovy mohly být zamořeny i vypěstované produkty."