Jak zlepšit těžkou půdu?

Eroze polystyrénové drti je jednak rozpadem drti na menší částečky (nevadí) ale hlavně "vyplaváním" na povrch a splavením nebo odvátím (vadí, je přeneseno na jiný pozemek).

Ad Ostravsko, kolik stojí černouhelné kaly? Se slepičáky a pískem je to prý "falešná černozem".

Taky mě napadlo, že tunou polystyr. drti by šla možná zasypat Macocha. Ceny jsou tuším kolem 1000kč za m3, když se zohední dovoz písku, bude ta cena za kubík skoro stejná, polystyrén jde dovézt na vozíku za autem. S chemií z toho polystyrénu problém není?  Rosťa

Tak mne zaujal ten písek nevhodný pro stavebnictví o frakci 0až 1, kde se dá sehnat? Kupoval jsem zatím jenom ve stavebninách a tam je kopaný cca za 500Kč bez daně za tunu. Děkuji za info

Tonda

Ja neviem, len tuším kde by sa dal zohnať piesok 0-1. V lomoch kde prebieha aj frakčné delenie kameňov im zostava aj tzv prach. Možno z tejto kopy prachu by sa dal získať takýto... akože piesok.

A sú aj samotné ložiská spraše ako naviateho jemného piesku s rôznym zložením. Ideálne sú spraše s bohatým obsahom draslíka v hornine v nerozpustnej forme. Ten sa pomaly uvolňuje. Takéto spraše sú dobým základom pre kvalitný vinohrad. Nevýhodou je, že zo živcov postupne vznikajú íly. Pre vinohrad je to ok...

Nejmenší frakcí bude asi tzv. šotolina, vlastně kamenný prach. Není mi jasné, proč ho vlastně chcete shánět. Nejsem si jistý, zda je ideální pro drobtovitou strukturu půdy a jestli nebude mít spíš tendenci ke spékání.  Možná je levnější než písek, nevím. Každopádně organickou hmotu (kompost, listovku, rašelinu, zkompostovaný hnůj) spolu s jemným kopaným pískem či omítkou považuji za optimální kombinaci.
    Mě by by spíš zajímala jiná surovina a její přínos pro vylepšování půd, zejména těžkých. A sice odpad z bioplynových stanic.  Konzistence je velmi zajímavá - je to lehké, jemné a kypré jako rašelina, akorát smrdí jak stará siláž. Předpokládám, že pokud se bioplynky nezruší, až jim skončí garantované dotace, bude tento materiál k sehnání i ve větším množství. Má s ním někdo zkušenosti?

Odpad z bioplynové stanice je podobný výpalkům po přepálení kvasu. Jen kvasinky jsou jiné - ty co produkují metan, etan a propan. Stačí aerobní stabilizace a máte krásný kompost.

Prachové částečky(kamenný prach),zbytky z lomů na rozdíl od říčního písku jsou navíc bohaté na minerály.Říční písek je pro vylehčení dobrý,ale je vyplavený,s příměsí jílového,odpadního,nebo průmyslového sedimentu.Plodící ovocné stromy jsou na minerály naročné.

Odpadní písek seženete pouze v pískovně, Stavebniny jej nemají ani nalistovaný v ceníku. Ne každá pískovna to bude nabízet, záleží na ložisku i vybavení.

Podstatné jsou i rozdíly, když do skalky kupujete nadsítné (kamení nad 7 cm). Je blbé, když v tuně kamení máte 2q hrud tvrdého jílu a musíte zkoumat, jestli ta hrouda není jen "silně špinavý kámen".

No vidíte, oxid siřičitý je sice nepříjemně smradlavý, ale pro brukvovité rostliny stejně musíte dát hnojiva na bázi síranů, a když brukvovité rostliny hnijí tak to co smrdí také obsahuje síru = síry bych se nebál v jakékoliv formě (mimo tekuté taveniny skápnuté na kůži).

Uhlí pro spalování ve velkých zdrojích tepla však může obsahovat arzén, rtuť, kadmium,... a v popelu těchto prvků může být nadlimitní množství. Při ukládání na složiště popílku to deponujeme jako starou zátěž, ale do zahrádky či na zůrodňování polí to není.

Popelem z uhlí se po dobu 20-30 let zůrodňovala zahrada u mého dědečka a cibule i česnek z této zahrady byly nejlepší v celém širším příbuzenstvu. Ano, mrkev a petržel se naopak pěstovala na zahrádce u tetičky, co měla písčitou půdu.