Jak zlepšit těžkou půdu?

Když listí zaryjete, tak z něj máte živiny v půdě hned. A když ho kompostujte, tak za 1-až 3 roky podle toho, jak si s tím kompostem vyhrajete.

Jak již bylo psáno výše, ono to s těmi instantními živinami z listí (a zeleného hnojení) až tak úplně není. Rozkládající se biomasa na vznikající huminové kyseliny váže část živin a tím je dává do zásoby. To platí zejména pro dusík.

Avšak při zarývání biomasy spolu s kamennou moučkou bude výhoda, že bude agregovat do granulí nejjemnější frakce 0-0,1 mm (prach a to jemnější než prach) aniž by se tyto frakce agregovaly jen s čistě jílovitými částicemi na tu nepříjemně mazlavou část půdy.

Kompostování je nutné tam, kde požadujete sanitární funkci termické fermentace v úvodní fázi rozkladu.

Ještě ale k tomu zelenému hnojení – jaká jsou pro to pravidla, aby se předešlo nějakému nežádoucím vlivům na následnou výsadbu/výsev (např. z hnití zaryté zelené hmoty bohaté na dusík)? Tento problém právě odpadá u kompostovaného materiálu. I s tím zarytým listím, které asi rozkládají hodně houby, by mohly být nějaké problémy, je-li jej moc.

Já jsem se sice s problémy po zarývání nekompostované biomasy nesetkal, byl jsem ale z výše uvedených důvodů opatrnější. Nějaké zkušenosti? Díky

"Hniti" zaryte zelene hmoty problem nebude a problem nemusi odpadat u (nedokonale) kompostovaneho materialu. Problemem mohou byt houbove choroby (Phytophthora) a pudni hadatka, ktere muze zelene hnojeni namnozit.

Vámi uvedené druhy listí jsou v pohodě. Neobsahují ani semena plevelů ani patogeny mikrobiální, které by bylo nutné "termicky ošetřit" fermentací v kompostu. Nedostatek N doženete jarním přihnojením - ledkováním.

Termické ošetřená potřebují rostlinné zbytky obsahující semena, hlízy nebo oddenky plevelů, zbytky kulturních rostlin na nichž se může do další generace otočit "očkovací kultura" patogenů (řajčata + plíseň bramborová, okurky + padlí a plíseň okurková, hrachovina + fusaria spp.,...).

Na zelené hnojení se vybírají určité rostliny právě proto, že přerušují jednak životní cyklus "hostitel a jeho patogen" a v druhé řadě že nepotřebují pro svůj rozklad termickou sanitaci. Hořčice je sama pro mnoho patogenů i desinfekčním přerušením (s vyjímkou nádorovitosti košťálovin). Problematický je hrách a je lepší pro osídlení hlízkovými bakteriemi použít jiné motýlokvěté (lupinu, vojtěšku, jeteloviny, bob vlčí a vikev huňatá). Na pozemek vyhnojený zarytým hrachem mohou přijít jen rostliny odolné fusariu spp.

Trendem je pouzivani zeleneho hnojeni, ktere ma nematocidní efekt
(proti hadatkum).

Asi jste kvuli svym cernym brejlickam zaspal dobu...

Uvádím bez vyjmenování, že volba druhu zeleného hnojení může být funkční. Pokud by jste diskutoval konstruktivně, nekomentoval by jste smajlíka, ale informaci doplnil třeba citací jiného mého příspěvku. Ano, na některé druhy háďátek je účinné použití aksamitníků jako zeleného hnojení. Nematocidní efekt mají zejména na kmeny háďátka bramborového, ale bohužel také na hlístice proti slimákům. Bohužel ale nejsou dostatečně účinné na háďátko zhoubné.

Tagetes pusobi proti háďátkům rodů Pratylenchus, Paratylenchus, Meloidogyne, Heterodera, Globodera. Proti hadatkum lze vyset i jiné rostliny nez jen Tagetes.

Dobrý den, i když je diskuze stará už více než pět let, já jílovitou půdu řeším právě teď. Stavíme, máme shrnutou ornici bokem a provádějí se finální terénní úpravy. Poraďte mi prosím, jak postupovat.

Celou diskuzi jsem pročetla, ale chybí mi množstevní informace. Náš plán je nyní odlehčit jílovitý podklad - tzn. přidat křemičitý písek a koňský hnůj. Zajímá mne především, v jakém MNOŽSTVÍ - hnoje i písku třeba 5 lopat na 1 m2? Nebo 20 lopat? Nebo raději více hnoje, méně písku?

Jak budeme mít tento "podklad" nachystaný, překryli bychom vše původní ornicí a dali zelené hnojivo. To se dává třeba i dvakrát za sezónu? A další rok už bych ráda ten trávník a nějaký ten záhonek s pažitkou. :-) 

Moc děkuji za rady!

VK

Trochu se "vylepšováním" půdy v poslední době zabývám. Ne na staveništi, ale v jednotlivých záhonech, ve kterých mám tak 25 cm ornice a pod tím žlutý jíl, zasucha tvrdý jako beton a za mokra téměř nepropustný. Ornici vyházím někam vedle, vykopu až 30 cm jílu, vyvezu a nahradím biohmotou - ostříhanými větvičkami, posekanou trávou, ale i pilinami (zároveň zabuduji králičí pletivo proti hryzci). Kyselost pak kompenzuji dřevěným popelem. A pak ornici, vylehčenou perlitem a v budoucnu i pěstebním substrátem, zase vrátím. Ty dva již dokončené záhony krásně rodí (rajčata i mrkev a cibule).

Ovšem to není rada pro vás. Vy potřebujete plošné vylepšení spodního jílu. Na nějakou spolehlivou radu ale chybí důležité informace. Především není jíl jako jíl. Záleží na jeho struktuře, kyselosti, schopnosti vstřebávat vodu. Za druhé, jak budete přidanou hmotu zapracovávat? Nebo ji jen tak chcete rozházet? Na kolik centimetrů vrchní vrstvy vám vystačí ornice? Pro trávník není potřeba tak moc, ale v záhonu je 25 - 30 cm úrodné půdy nezbytnost. I když i tam záleží na zelenině, kterou chcete pěstovat. Asi by bylo dobré rozvrhnout kde co bude už teď.

Za předpokladu, že váš jíl je podobný mému jílu, strukturou blízko cihlářskému, přidal bych nejméně 10% (ale klidně i víc) písku: tzn. 100 l na 1m3. Hnoje tak 5%, ale doplnil bych to ještě nejméně dalšími 10% biohmoty.  Tedy převedeno na plochu: pokud chcete jíl vylepšit do hloubky 10 cm, přidejte na 10 m2 těch 100 litrů písku, 50 litrů hnoje a dalších 100 litrů biohmoty. Pokud ale budete jen rozhazovat, stačila by asi 10 cm vrstva (hodně udusaná) biohmoty smíšené s hnojem. Rozhodit písek a nezapracovat ho nebude mít valný efekt.

Zelené hnojení ornice je dobrý nápad s tím, že pak záhony ještě přihnojíte hnojivem vhodným pro tu určitou zelenimu.

Omlouvám se, tohle jsou ale jen teoretické úvahy. Třeba se ozve někdo, kdo má zkušenosti s tím, co potřebujete vy. Dneska se hodně staví.

Milan HP