Bokashi druhé kolo
|
|
|
|
Petr z H - Zlatý Zahrádkář (690) - 252.214 (?) 25.1.2020 19:34
A proč? Přeci je lepší, když při výrobě dřevěného uhlí část vyčmoudí v podobě CO2, ale většina zůstane ve formě uhlíku vázána navždy, než když odpad spálíte či necháte rozložit v kompostu. Pak se naopak do ovzduší nakonec dostane veškerý uhlík (ve formě CO2).
Nemusí v dřevěném uhlí zůstat všechny živiny. Ty se tam dostanou postupně zaoráváním hnoje či minerálních hnojiv a jejich nasáváním do uhlu.
Proč se tak neděje? Protože nikdo zemědělce nenutí. Protože dosud pro ně bylo výhodnější hnojit minerálními hnojivy, deště bylo dost. Nyní, když řádí sucho, se jim ztráty nahrazují dotacemi. Budoucnost potomků je jim lhostejná. Zkrátka nic nenutí zemědělce (myšleno velké podniky) starat se o budoucí kvalitu a potenciál půdy.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 245.154 (?), 25.1.2020 18:02
Vázat uhlík v zemi můžete velice snadno - nelze jen tak. Černozem, není jen homádka nějaké hlíny, která je obohacena rozdrceným dřevěným uhlím, nebo uhlem. To je velmi mýlná představa. Potřebuje se taková technologie, která přemění organickou hmotu na biouhel, či trvalý humus, aniž by to zanechalo nějakou uhlíkovou stopu v atmosféře, s tím, že všechny živiny tam zůstanou. Kdyby to bylo pravda, s tou jednoduchostí, tak by se už dávno, nestavěly spalovny, ale ekologické uhlovny.
|
|
|
|
|
|
|
Lysenko - Stříbrný Zahrádkář (184) - 238.28 (?), 25.1.2020 19:25
Mnoho z těchto poznatků je relativně nových a víme, jak dlouho trvá jejich přenos společností. Většina věcí, které človék vyrobí se jen do určité míry blíží tomu, co umí příroda. Ale přírodě geologický čas běží jinak rychle, než nám čas našich životů. V rámci možností je biouhel určitě jedna z těch věcí, které mají smysl v rámci snahy o vylepšení půdy. Co je potřeba vést v patrnosti je možnost zamoření půdy PAU. V tomto smyslu je potřeba vybírat uhlí až v okamžiku, kdy je těkavá složka už vyhořelá a tedy v podstatě nevidíme plameny. Má to smysl i v tom, že pak je v uhlí nejvíc pórů - a ty v půdě chceme, tvoří aktivní povrch.
Směs biouhlu, kompostu bokashi nebo běžného, jílu a prachové frakce by určitě ukázala, čeho je možné v zahrádkářských podmínkách dosáhnout.
To nejzajímavější na tom je, jak málo stačí. Stačí vybrat kamna, dokud to žhne a během zimy lze nahromadit slušnou zásobu biouhlu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Petr z H - Zlatý Zahrádkář (690) - 252.214 (?), 25.1.2020 19:34
A proč? Přeci je lepší, když při výrobě dřevěného uhlí část vyčmoudí v podobě CO2, ale většina zůstane ve formě uhlíku vázána navždy, než když odpad spálíte či necháte rozložit v kompostu. Pak se naopak do ovzduší nakonec dostane veškerý uhlík (ve formě CO2).
Nemusí v dřevěném uhlí zůstat všechny živiny. Ty se tam dostanou postupně zaoráváním hnoje či minerálních hnojiv a jejich nasáváním do uhlu.
Proč se tak neděje? Protože nikdo zemědělce nenutí. Protože dosud pro ně bylo výhodnější hnojit minerálními hnojivy, deště bylo dost. Nyní, když řádí sucho, se jim ztráty nahrazují dotacemi. Budoucnost potomků je jim lhostejná. Zkrátka nic nenutí zemědělce (myšleno velké podniky) starat se o budoucí kvalitu a potenciál půdy.
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 236.1 (?), 26.1.2020 11:55
Přeci je lepší, když při výrobě dřevěného uhlí část vyčmoudí v podobě CO2, ale většina zůstane ve formě uhlíku vázána navždy, než když odpad spálíte či necháte rozložit v kompostu.
Ono to není tak jednoduché. Výroba dřevěného uhlí je buďto energeticky náročná nebo - v amatérských podmínkách - doprovázena množstvím čmoudu a spáleného dehtu. Taky si nemyslím, že při rozkladu dřevní hmoty v kompostu se veškerý uhlík dostane do ovzduší. Dominujícím chemickým prvkem každého kompostu je právě uhlík. Navíc živiny - dusík, fosfor - obsažené v kompostu (které při výrobě uhlí z velké části shoří) podpoří růst rostlin a ty pochytají hodně uhlíku ze vzduchu.
|
|
|
|
|
|
|
ivap - Zlatý Zahrádkář (754) - 243.114 (?), 26.1.2020 12:28
Je to marný, je to marný. Prostě kdo nevyrábí biouhel a bokashi, nejlépe doma v obýváku, tak není IN. Co na tom, že ty články, ze kterých nadšenci čerpají, autoři opisují jeden od druhého a i v nich si protiřečí. Při čtení mám pocit, že autoři a jejich následovníci mají místo mozku dobře uleželou biomasu. Ale zelená frčí, sebevětší nesmysl se ujme. Hlavně že je na ty všelijaké komposty potřeba designových nádob a kompostérů, speciální bakterie na naočkování...
Takový krásný komposter, do každé rodiny, na každý balkon a terasu!
|
|
|
|
|
|
|
Mimmo - Diamantový Zahrádkář (2261) - 91.93 (?), 26.1.2020 13:49
Teď jste nás odhalila. Zase bodujete. Ale je nás tady víc, jejichž mozek je skutečně tvořen biomasou. Ne všichni. Ale většina.
A protože se mi to už předloni povedlo (veliká hromada listí natlačená do 5 pytlů se i v chladnu rozložila bez jakýchkoliv přípravků), tak pokračuji. I bez opisování od těch, kteří by to nikdy nezkusili. Nacpal jsem tedy kubík listí a suchého plevele do 250 litrového sudu a zavřel jsem víko (bez kouzelné bakteriální směsi). Ze sudu začal zvolna unikat CO2, takže bude možno vzniklou směs v březnu zarýt. Semínka plevelů nebudou klíčit. Teď v zimě mám 4 prázdné sudy s víkem na vodu a poslední 4 kubíky sypaného odpadu. Ale použiji jen jeden sud. Možná je to extrémně nerozumný postup, ale to je věc názoru.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 236.1 (?), 26.1.2020 14:20
Ze sudu začal zvolna unikat CO2, takže bude možno vzniklou směs v březnu zarýt
Proti postupu, který popisuje Mimmo, nelze nic namítat. Někteří zahradníci dokonce zarývají rovnou to shrabané listí. Možná by chtělo prozkoumat, jaký je ve výsledku rozdíl, když nasypete listí do sudu, oproti vyvezení s ostatními zbytky na kompost.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|