Bokashi druhé kolo

Samozřejmě, že ani já nekonzervuji pasterizaci. O 3-4 příspěvky výše, jsem psal:
Kdybyste zelenou hmotu - fazolky, hrášek, kapustu - zavařoval na 62 stupňů, tak se vám kompletně zkazí...
Tím jsem reagoval na slova p. Lysenka, :
Kdyby ubiquitní bakterie přežívaly vysoké teploty, nepasterizovalo by se mléko při těch asi 62°C

Zkusím to upřesnit, ta vejce se opravdu uvařila, ale jen naměkko a trvalo to několik hodin. Teplotu jsem neměřil, ale ruku bych v trávě nevydržel nechat, takže usuzuji 50° a více. Walter

tak se omlouvám za nesprávné tvrzení. Walter

No nic. Kompost dozrál. Takže souhrn na závěr:
Postup bokashi byl vyvinut v Japonsku v roce 1982. Je založen na anaerobním působení mikroorganismů na biomasu. Podílejí se na něm zejména všudypřítomné mikroorganismy rodů Saccharomyces, Lactobacillus a Rhodopseudomonas;
Lepších výsledků je možno dosáhnout při důsledném zabránění vstupu vzdušného kyslíku do systému, přídavku speciálních bakteriálních koncentrátů, přídavku biouhlu, přídavku uhličitanu vápenatého, správným poměrem uhlíku a dusíku ve fermentované biomase, nižším obsahem vody nebo odvodem vznikající kapaliny apod.
Výhodami tohoto postupu jsou: rychlejší zpracování, nižší objem při zpracovávání, větší množství hotového produktu, větší množství uhlíku a organických látek zapracovaných do půdy, obohacení půdy o potřebné mikroorganismy, možnost zpracování biomasy i při nedostatku srážkové vody, vhodnost i pro odpady z masa a ryb (bez zápachu), zničení semen a kořenů plevelů, neatraktivnost pro hlodavce a psy;
Nevýhodami jsou potřeba nádob nebo vzduchotěsných jímek, nutnost určitého stlačení biomasy při odstraňování vzduchu, nižší teplota procesu a nepřijatelný název pro mnohé potenciální uživatele v Evropě;
Srovnání s bioplynkami: ty plynují déle a více, protože jejich proces je veden tak, aby se množily zejména žádané bakterie a nemnožily se ty nežádoucí. To jest nadbytek vody, správná teplota, pH, rychlost dávkovaní biomasy a jejího složení (produkce co nejvíce metanu a minimum CO₂, NH₃ a sirovodíku);
Byl zde vysloven názor, že zúrodnění zeminy může být podpořeno nejen přídavkem vhodného kompostu, ale i správnou formou přidaného biouhlu, případně i polymerizací huminových látek při velkých výkyvech teplot;
Byl také vysloven názor, že aerobní samovznícení biomasy nebo i některých typů uhlí, může být způsobeno katalyzátory a činností rostlin a mikroorganismů. Ty mohou uvolňovat enzymy, oxidovadla a hořlaviny vzájemně reagující i po zničení živých organismů a enzymů teplem;
Všechny výše uvedené názory však byly zpochybněny “skutečnými odborníky” a jejich vědeckými týmy, kteří to zatím jen zkoumají a cizím názorům se smějí.

Dělal jste pokus s anaerobní tvorbou kompostu - jeho začátek jste vyfotil. Můžu vás poprosit, zda byste pro porovnání také neukázal, jak vypadá výsledek po 3 týdnech? Vytvořil se při zimních - mrazivých teplotách?

Taky jsem byl zvědav, jak ten „fermentovaný polokompost“ bude vypadat. Fotka to však nemůže plně popsat. Je to měkčí polorozložená hmota, která je cítit houbami, kvasnicemi nebo i trochu kefírem. Nejvíce degradovalo ořechové listí. Z původních 250 litrů (cca 100kg) zůstalo asi 210 litrů (90kg). Trochu jsem nechal na dně a sud jsem znovu nacpal. Zbytek jsem zaryl na záhonu pro cukety.

Takže žádný zázrak, jen to lehce slehlo a ohnilo. Volně na hromadě by to možná bylo stejné nebo lepší. Zajímavé je to, že troll z Vysočiny se už neozývá. IvaP.

Ptal jsem se na praxi ve větším měřítku a tu tady nikdo jak je zřejmé nemá, možná Petr z H. používá biouhel s hnojem, ale to jsou pro mě jen 2 ingredience z mnoha, které přidávám teď již do klasického kompostu, na teorii mám jiné zdroje, téma tudíž vyčerpané, měl jsem to založit v sudech za tepla, teď to zpracuji a do tepla v květnu chci mít hotovo a už jen do toho sázet. Roman z Vysočiny

Omlouvám, se, že jsem neprošel celou diskusi dostatečně pozorně, ale patrně mi uniklo, jaký faktor likviduje semena plevelů ("...zničení semen...", jak uvádí Mimmo z 11.2.2020 17:50), když je pro Bokashi postup příznačná, jak dále uvádí "...nižší teplota procesu..."? Kromě vysoké teploty to jistě může být chemické či mechanické působení, (popř. vyprovokování předčasného klíčení v těchto nevhodných podmínkách s následným uhynutím plevelů), ale nic z toho asi nebude výrazně lepší, než co zajistí běžný kompost.