Bokashi druhé kolo

Ano. Co se týká vody, tak ji ochotně přijímá, a pokud půda vysychá, vysychá i dřevěné uhlí, není v něm nedobytně vázána. V tom se chová velmi dobře.

Pokud jde o živiny, proto jej zarývám na podzim společně s hnojem/kompostem a některými minerály. Moje představa, jak jsem z různých zdrojů pochopil - dřevěné uhlí živiny přes zimu "nasaje" a v sezóně je stromek vyživován především z organiky a minerálů, navíc jsou živiny na dlouhou dobu vázány i v uhlí, ze kterého jej má strom možnost v případě nouze vysát.

A protože stromky výrazně lépe prospívají oproti jiným sadům v okolí, tak si budu dál myslet, že to funguje.

Myslím ale, že historicky při požárech (třeba ze vzrostlého lesa) vznikalo více popele (tedy jen minerály) než dřevěného uhlí.

Asi patříte ke slušným lidem, kterým se velkoplošné vypalování příčí. Možná jste to ani neviděl. Já se s tím bohužel setkávám na každém kroku (viz foto z 18.1. v tomto vlákně). Sežehnuté pole, meze nebo stepi a dokonce i les mají po samovolném uhasnutí černou barvu - po uhlíku. A nemusí pršet jako dnes. Dřevo na hranici nebo v kamnech samozřejmě vyhoří daleko více.

Úrodnost terra preta a obecně biouhlu vyrobeného při nižší teplotě není dána jen záchytem vody apod. a jejich uvolňováním. Je to biokatalyzátor, který opakovaně, zas a zas, usnadňuje mnoho biochemických pochodů (přenos elektronů). Působí podobně jako huminové látky.

Konečně hodnotný příspěvek. To mlacení prázdné slámy v minulém vlákně bylo hrozné.

Já si myslím, že to už trochu chápu. Jde o anaerobní rozklad, tedy o to, čemu se doposud říkalo hnití. Budiž. Doposud se taky uvádělo, že hnitím vytvořený kompost není tak hodnotný, jako ten který zetlí. Budiž. Zkoušet to nebudu, manipulace s nádobami mi připadne jako zbytečné zvyšování pracnosti a tak třeskuté zvýšení úrodnosti nepotřebuju. A vlastně už bokashi zálivku kvašením kopřiv a bršlice vyrábím. Ani jsem nevěděl, že dělám bokashi. Zajímá mě ale, jak zabráníte, aby ten uzavřený sajrajt uvnitř nevybuchl. Nebo to není uzavřené těsně?

Pro PP: Zatím jsme jen mírně pokročilí, takže vám to tady nikdo neobjasní přesně. Ale nejde o hnití. Píšou, že použité bakterie hnití znemožňují. Nenašel jsem však seznam těch použitých bakterií. Mně ten proces připomíná spíš zažívací trakt býložravců, fermentaci zelí, mléka, některé typy silážování apod. Fermentované potraviny jsou lépe stravitelné nebo jinak využitelné. Štěpení fermentovaného odpadu je jednodušší a může probíhat i zcela jinými postupy s pomocí jiných mikroorganismů. Organická hmota umožní mimo jiné i dočasné zachycení sloučenin dusíku ve formě organických látek (např. aminokyseliny, peptidy, bílkoviny, aminy...) V půdě by mělo být zachyceno ve formě organických látek více než 98% vázaného dusíku. Dusičnan amonný v písku by se po dešti mohl ztratit.

Pokud jde o zabránění přetlaku, není to úplně těsné. Tvoří se určité množství CO₂, který zvolna odchází. Současně chrání povrch odpadu před vnikáním vzduchu. Tvoří se i organické kyseliny, které také brání hnití.

"Organická hmota umožní mimo jiné i dočasné zachycení sloučenin dusíku ve formě organických látek (např. aminokyseliny, peptidy, bílkoviny, aminy..."

To je zase blábol - ta organická hmota je nezachytí, ona je z nich složena. A abych zase nebyla chytána za slovo, ta organická hmota obsahuje i celulózu, škroby, jednoduché cukry, lignin, organické kyseliny, vosky, tuky...

Pro ivap: čtěte bláboly pozorně nebo je nečtěte. Nevím, co se mi touto formou snažíte dokázat. Respektuji váš odborný pohled. Není tam však přímo napsáno, že je organická hmota musí zachytit, ale že umožní zachycení. Bakterie pomocí enzymů a jiných biokatalyzátorů syntetizují z dostupných zdrojů novou hmotu, do níž tyto dusíkaté látky nebo i vzdušný dusík zapracují. Po jejich odumření se tato hmota dále stává zdrojem dusíkatých látek. Při vašem vzdělání však jistě víte i to, že biouhel i humus mají výrazné sorpční a iontovýměnné schopnosti. Není to tedy zrovna amberlit, ale ten záchyt je i tak poměrně významný.

Mimochodem, převážná část sušiny mého zahradního odpadu je tvořena hemicelulózami, na které jste tak trochu zapomněla.

Tedy ty bakterie bych musel nakoupit, přirozeně tam nevzniknou, nebo je převálcujou ty hnilobné. Asi. Tak zůstanu u své bršlicovice a kompostu tří hromad systému MV.

Jak myslíte, že vznikaly černozemě? Takové každoroční stepní požáry byl velký zdroj biouhlu, který do teď vidíme v černé barvě těchto půd.

To si nejsem jistý. Černou barvu úrodné půdy způsobuje převážně humus. Když necháte kopu hnoje stát 3 roky, zbude z ní hromada sypké hmoty černé barvy. I můj kompost je po 3 letech tmavě hnědočerný, přitom žádný požár v něm neproběhl.
  Taky si nemyslím, že při aerobním kompostování většina uhlíku uteče do vzduchu. Téměř veškerá hmota hotového kompostu je tvořena organickými - tedy uhlíkatými látkami. I když něco CO2 jistě odejde rozkladnými reakcemi a dýcháním mikroorganizmů, není pro rostliny žádný problém získat ho zpět fotosyntézou (mají-li dostatek živin, vody a světla).
  Myšlenka anaerobní fermentace metodou bokashi asi má svůj smysl - teď beru zpět, co jsem psal v předešlém vlákně. Zejména tam, kde člověk přeměňuje za pomoci speciáních bakterií zbytky z domácnosti na hnojivý roztok - v kuchyni, na balkóně. Otázkou je, má-li smysl podobný postup aplikovat i venku - na zahradě. Klasický kompost v podstatě imituje milióny let ověřený aerobní rozklad organické hmoty a koloběh biogenních prvků v přírodě. Jen díky jim je na Zemi stále život. Pokud došlo v minulosti na Zemi k anaerobnímu rozkladu organické hmoty, vznikly z toho rašelina, uhlí, ropa. Díky Bohu za ně, ale úrodnosti půdy příliš neprospívají.
   Ale vraťme se na zahradu k bokashi kompostu. Zatmco na klasický kompost potřebujete jen trochu místa, kam házet veškerý biologický odpad, na bokashi jsou třeba velké nádoby, poměrně drahé bakterie a ne všechno lze použít (zbytky jídla, výkalů aj.) Ale to je v podstatě jedno. Každý postup, který šetří přírodu tím že vrací organiku do půdy a nekončí v popelnici či na skládce, je dobrý.