Bokashi druhé kolo

To Lysenko: docela mě zaujaly vaše názory na enzymy. U té trávy s dosud živými buňkami je docela možné, že buňky stále dýchají, oxidázy urychlují oxidaci cukrů (aj.) + spotřebu kyslíku a některé hydrolázy (např. hemicelulázy) rozkládají polysacharidy. Do té doby než něco dojde, např. kyslík. Na druhou stranu, rozsekání urychlí i bakteriální napadení (větší přístupná plocha). Takže těžko říct, v jakém poměru se na ohřevu podílejí živé buňky se svými enzymy a bakterie s dalšími enzymy. Enzymy jsem nikdy do kompostu nepřidával. Mám jen vyčteno, že rozklad běžného zahradního kompostu urychlují nejvíce hemicelulázy, potom pektinázy a celulázy méně. U některých typů slámy a štěpky to může být odlišné.

Pokud se tráva rozehřeje na teplotu, kdy se v ní uvaří vejce, tak to opravdu nedějají mikroorganismy (mléko se pasterizuje na asi 62°C, už nižší teploty většině mikroorganizmů brání v růstu). Teprve po vyhasnutí té první enzymatické reakce se poustí do práce mikroorganismy a jejich enzymy. Kromě těchto základních věcí bohužel nemůžu ničím dalším posloužit. Taky se rád poučím. Podle mě ale úplně takto jednoduchá cesta k cíli nevede. Celulázy povedou ke vzniku glukózy a tu něco nakonec vydýchá do vzduchu. Určitě tam probíhají i další procesy a rozklad celulózy na glukózu a její oxidace tohle všechno jen energeticky živí. Pokud se tímto tématem zabýváme, tak by vlastně správná otázka měla znít: jaké množství rozkladu celulózy na glukózu stačí k tomu, aby vznikl kompost v daném čase? A případně jestli se to dá nějak ovlivnit...

Pokud se tráva rozehřeje na teplotu, kdy se v ní uvaří vejce, tak to opravdu nedějají mikroorganismy...

Mýlíte se.  Existují mikroorganizmy, které žijí při ještě vyšší teplotě. 
Třeba zde: 
Časopis Nature Communications zveřejnil článek, v němž tým vědců z University of California v Berkeley a University of Maryland referuje o schopnostech tří druhů archebakterií žijících v horkých pramenech parku Hot Springs rozložit dlouhý polysacharidový řetězec celulózy na její základní stavební prvky – na molekuly glukózy. Na tom by nebylo nic zvláštního, dělají to i klasické bakterie v trávicím ústrojí býložravců, nebo i některých druhů hmyzu.  Jenže studované termofily si celulózu z rostlinného odpadu rozkládají ve vřící vodě. Na to ale potřebují enzym – celulázu, jenž běžný není. Polysacharid na molekuly monosacharidu štěpí nejúčinněji při teplotě 109 °C
(viz Objective Source E-Learning)

Ano, v horkých pramenech se vyskytují bakterie, které přežijí i teplotu srážení bílkovin. Ale myslím, že ty bychom v kompostu marně hledali. Působení mikroorganismů a enzymů se často zaměňuje, tak bych mimo odborná pojednání nehledal tyto jemnosti. I všechny výrobky do odpadů a žump trpí velkou nejednoznačností v tomto směru. Pokud mi nevěříte, můžete to vyzkoušet. Zkuste vzít čerstvě posekanou trávu a zahřát ji, ideálně na co nejvyšší teplotu. Forum nadšenců výroby Flue Cured tabáku tvrdí, že oxidáza denaturuje při 149F, čili 65 C. Pokud je naše oxidáza v trávě dost podobná, mělo by to stačit. Pak takovou trávu opět zvlhčete a pokud se v ní opět rozjede exotermický proces, tak jsem prohrál. Pokud by ten proces byl spuštěn mikroorganismy, neměl by být problém jej opět nastartovat. Vsadím pár kousků mých unikátních česneků a brambor, že neprohraju.

Nevím, proč sem pořád pletete ten tabák a jeho oxidázy. Bavíme se snad o kompostu a rozkladu trávy. Já říkám - ostatně jako všechny články o kompostování, že tu horkou fázi (i všechny další) mají na svědomí mikroorganizmy. A Vy jste tvrdil, že nejdřív se tráva rozkládá svými enzymy a až posléze bakteriemi  
   Pokud bych na co nejvyšší teplotu zahřál čerstvě posečenou trávu a zabránil její kontaminaci, vyrobil bych tak akorát konzervu sterilované zeleniny. Ta se samozřejmě rozkládat nebude, protože bych mikroby zabil teplem. Když bych pak do té vychladlé sterilní trávy zamíchal trochu zeminy či kompostu, rozjede se rozkladný proces jen o něco málo pomaleji než začerstva (musí se namnožit ty chybějící bakterie). 

Ony ty oxidázy jsou v každé rostlině. V tabáku je jejich působení hodně spojeno s praxí - postupem zpracování. Proč tedy asi myslíte, že tu furt melu o tabáku? Protože pro trávu platí to samé. Kdyby ubiquitní bakterie přežívaly vysoké teploty, nepasterizovalo by se mléko při těch asi 62°C. Z další diskuse se asi omluvím, cítím, že se téma poněkud vyčerpalo.

Nevyčerpalo se téma, nýbrž argumenty.

Kdyby ubiquitní bakterie přežívaly vysoké teploty, nepasterizovalo by se mléko při těch asi 62°C

Jenže mléko není kompost. Kdybyste zelenou hmotu - fazolky, hrášek, kapustu - zavařoval na 62 stupňů, tak se vám kompletně zkazí. A čím? Bakteriemi, samozřejmě.

Před pár hodinami jste psal:
Teprve po vyhasnutí té první enzymatické reakce se pouští do práce mikroorganismy a jejich enzymy. Kromě těchto základních věcí bohužel nemůžu ničím dalším posloužit.
Bohužel, ani tu základní věc jste netrefil.

Nevím, co jsem netrefil, představa, že vám v horkém kompostu bují mikrobiální život je přinejlepším nereálná. Ta zelenina by se Vám taky zkazila až po vychladnutí. Co jsem zde napsal je pravda.

Ta představa je víc než reálná. Pokud pochybujete, zadejte si do vyhledavače třeba "Co způsobuje zahřátí kompostu?" a koukněte, kolik odkazů Vám vyleze. Všechny, které se k tomu vyjadřují,  říkají že mikroorganizmy. 
Když jste napsal pravdu, dejte sem odkaz, kde se to píše. Jinak je to pouze Vaše pravda.
Zelenina se jistě v uzavřené a nedostatečně sterilované konzervě zkazí až po vychladnutí. Ovšem je to důkaz, že mikroby tu pasterační teplotu přežily.