Bokashi druhé kolo

Zkrátka nic nenutí zemědělce (myšleno velké podniky) starat se o budoucí kvalitu a potenciál půdy.

Myslím, že na vině je skutečnost, že řada zemědělských firem podniká na půdě, která jim nepatři. Soukromý zemědělec hospodařící na vlastním poli má určitě zájem o kvalitu své půdy. Pěstování na dočasně pronajatých pozemcích je vedeno prvotní - a vcelku logickou - snahou v krátkodobém horizontu vydělat.

Tak zatím aplikace terra prety na rajčata, celery a pár rybízů, rajčata mají 2 metry a to jsou v polostínu, celer je parádní a některé kuličky černého rybízu měly snad 1cm, biouhel z nepovedeného bokashi jsem zkompostoval a aplikoval těsně před výsadbou výše uvedeného a pokračuju nyní po sklizní česneku a cibule, kdy bude použit na následné plodiny (nějaké kapusty a kadeřávky, pekingské zelí, nevím co ještě by sneslo hodně živin přes zimu, poraďte díky). Má už někdo praktické zkušenosti, vzorečky a teorii viz výše mi nepište, k ničemu, děkuji.

Roman z Vysočiny

v trávě je určitě dost enzymů (oxidáz), aby odpracovaly velkou část té přeměny samy

Je to možné, že rostliny nějaké autodestrukční enzymy obsahují, ale jejich význam - ve srovnání s mikrobiálním rozkladem - bude asi zanedbatelný. Svědčí pro to i fakt, že když zahubíme mikroorganizmy nebo zastavíme jejich růst - gamazářením, sterilací, zmražením, nasolením, kyselinou mléčnou, kyselinou sorbovou, benzoovou, atd., tak k rozkladu rostlinné hmoty prakticky nedochází. Lze namítnout, že sterilační teplota by mohla inaktivovat i případné enzymy, půl procenta kyseliny sorbové ale rozhodně ne.

Před 8 lety mi vnuci čerstvé posekanou trávou naplnili 2m3 iglú (JRK 2000). Kompost byl založený rok před tím a v kompostéru v tu dobu bylo cca 15% obsahu. Následující víkend dosekali zahradu a kompostér byl naplněn a ušlapán opět po okraj. Zápach byl, to jo, ale nic hrozného. Z iglú časem začla vytékat "močka", a kolem iglú byla tráva mnohem mocnější a rychle rostoucí, než jinde. Takže i z "překvašené" trávy je užitek, pokud by ta močka byla zachytávána. Pochopitelně, že to tak nedělám, ale byl jsem v tu dobu v nemocnici. 

Můj názor, nikomu ho nevnucuji, je ten, že pokud je té čerstvé posekané trávy ze sekačky dostatečně vysoká vrstva, tak se v podstatě uvaří - jednou jsem to měřila, tráva měla přes osmdesát stupňů, v cca deseticentimetrové hloubce.  Vše živé, co v ní bylo, zajde, po vychladnutí se sesedne a vytvoří kompaktní vrstvu, do které nemá přístup vzduch, "ohnívá" jen v okrajové vrstvě. Rozloží se až po přeházení, kdy se promíchá s ostatním materiálem a provzdušní se.

Tehdy se uvařily i žížaly.   Ivap.

 taky jsem to zkoušel a teplota uvnitř stačila na uvaření vajec ve skořápce, jen to trvalo trochu déle, než obvyklých 10min. Walter

V prvním kole bokashování sklidil úspěch recept na domácí dezert z cukru a kompostu. Teď bych to chtěl zkusit z druhé strany. Vyzkoušel někdy někdo přidat do kompostu enzym celulázu?

Máte v úmyslu nasypat do kompostu nějaké tabletky na trávení? Tož hodně zdaru  .  Normálně ji v kompostu produkují plísně a bakterie, případně dřevokazné houby. ivap

To se furt motáme v kruhu, mám silný dojem, že v bludném. Něco tam přidávat, znamená dlaší čerpání zdrojů, nároky na energii a zvyšování uhlíkové stopy. Řečeno dnes módní zelenou rétorikou. Celulázu si z prstu nevycucám, musím ji koupit, někdo ji musí předtím vyrobit. Zatímco "obyčejný sprostý kompost" vznike sám, bez jakékoliv "intervence" zvenčí. Nevyžaduje ani speciální nádoby, ani přísady, ani zacházení. Prostě vyrobí se sám. Nevím, jestli je někde k dispozici srovnání "módních" kompostů a "sprostého zahrádkářského". Ale tipuju, že pro běžného zahrádkáře v běžných podmínkách se to crcání s bokashi nevyplatí. Souhlasím v tomto směru zcela s názory MV. Ať se trol po... řevrátí do výšky.