Bokashi druhé kolo
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 236.1 (?) 26.1.2020 18:56
Nevyčerpalo se téma, nýbrž argumenty.
Kdyby ubiquitní bakterie přežívaly vysoké teploty, nepasterizovalo by se mléko při těch asi 62°C
Jenže mléko není kompost. Kdybyste zelenou hmotu - fazolky, hrášek, kapustu - zavařoval na 62 stupňů, tak se vám kompletně zkazí. A čím? Bakteriemi, samozřejmě.
Před pár hodinami jste psal:
Teprve po vyhasnutí té první enzymatické reakce se pouští do práce mikroorganismy a jejich enzymy. Kromě těchto základních věcí bohužel nemůžu ničím dalším posloužit.
Bohužel, ani tu základní věc jste netrefil.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 236.1 (?), 26.1.2020 17:46
Pokud se tráva rozehřeje na teplotu, kdy se v ní uvaří vejce, tak to opravdu nedějají mikroorganismy...
Mýlíte se. Existují mikroorganizmy, které žijí při ještě vyšší teplotě.
Třeba zde:
Časopis Nature Communications zveřejnil článek, v němž tým vědců z University of California v Berkeley a University of Maryland referuje o schopnostech tří druhů archebakterií žijících v horkých pramenech parku Hot Springs rozložit dlouhý polysacharidový řetězec celulózy na její základní stavební prvky – na molekuly glukózy. Na tom by nebylo nic zvláštního, dělají to i klasické bakterie v trávicím ústrojí býložravců, nebo i některých druhů hmyzu. Jenže studované termofily si celulózu z rostlinného odpadu rozkládají ve vřící vodě. Na to ale potřebují enzym – celulázu, jenž běžný není. Polysacharid na molekuly monosacharidu štěpí nejúčinněji při teplotě 109 °C
(viz Objective Source E-Learning)
|
|
|
|
|
|
|
Lysenko - Stříbrný Zahrádkář (184) - 238.28 (?), 26.1.2020 18:10
Ano, v horkých pramenech se vyskytují bakterie, které přežijí i teplotu srážení bílkovin. Ale myslím, že ty bychom v kompostu marně hledali. Působení mikroorganismů a enzymů se často zaměňuje, tak bych mimo odborná pojednání nehledal tyto jemnosti. I všechny výrobky do odpadů a žump trpí velkou nejednoznačností v tomto směru.
Pokud mi nevěříte, můžete to vyzkoušet. Zkuste vzít čerstvě posekanou trávu a zahřát ji, ideálně na co nejvyšší teplotu. Forum nadšenců výroby Flue Cured tabáku tvrdí, že oxidáza denaturuje při 149F, čili 65 C. Pokud je naše oxidáza v trávě dost podobná, mělo by to stačit. Pak takovou trávu opět zvlhčete a pokud se v ní opět rozjede exotermický proces, tak jsem prohrál.
Pokud by ten proces byl spuštěn mikroorganismy, neměl by být problém jej opět nastartovat.
Vsadím pár kousků mých unikátních česneků a brambor, že neprohraju.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 236.1 (?), 26.1.2020 18:56
Nevyčerpalo se téma, nýbrž argumenty.
Kdyby ubiquitní bakterie přežívaly vysoké teploty, nepasterizovalo by se mléko při těch asi 62°C
Jenže mléko není kompost. Kdybyste zelenou hmotu - fazolky, hrášek, kapustu - zavařoval na 62 stupňů, tak se vám kompletně zkazí. A čím? Bakteriemi, samozřejmě.
Před pár hodinami jste psal:
Teprve po vyhasnutí té první enzymatické reakce se pouští do práce mikroorganismy a jejich enzymy. Kromě těchto základních věcí bohužel nemůžu ničím dalším posloužit.
Bohužel, ani tu základní věc jste netrefil.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|