Bokashi druhé kolo

Je to zajímavá věc. Naše půdy vznikly vesměs po poslední době ledové. Přitom skoro polovinu té doby se na na některých z těch míst zemědělsky hospodaří, tedy se tam zaorává humus, při pastevnín hospodaření trousí hnůj. Přesto se zdá, že zemědělství ke vzniku černozemí nijak nepřispělo. ⁶Zatímco stepi hořely přibližně rok co rok, lesy ne. A tak máme pod místy, kde bývaly lesy, hnědozem, a tam, kde to hořelo, černozem. Ale nerad bych zde plevelil, když je řeč o bokashi. Půdní bakterie humus rozkládají, to je ten efekt, co pozorujeme na části zemědělských půd v současnosti. Tím, jinak řečeno, mizí ve vzduchu.

Podle té logiky ovšem tam, kde lesy pravidelně hoří, by taky měla být černozem a to tak úplně není. Co se humusu v půdě týče - zemědělství není jediný (a asi ani hlavní) způsob vzniku humusu v půdě, může za to spontánní růst biomasy a její tisíciletý rozklad a opětovný růst - samozřejmě v příznivých podnebních podmínkách.  Dokoce bych řekl, že dnešní zemědělství v ČR má efekt na půdu spíš opačný, humusu v orné půdě spíš ubývá. Moc pěkný článek na toto téma napsal v sobotním Právu předseda agrární komory.

Ono tam, kde lesy pravidelně hoří, tak málokdy dělají v přibližně ročním intervalu, a tak to nemůže být určující proces pro dané místo. Tam, kde naopak hoří často a pravidelně, tam les obvykle nenaroste, a jsme kruhem v bodě, odkud jsme vyšli. Netvrdím, že zemědělství má být jediným nebo hlavním způsobem vzniku humusu, tvrdím, že zemědělství na známých místech nikde černozem nevytvořilo. Černozemě vznikly tam, kde po poslední době ledové nějakou dobu byly stepi. A hlavní management ve stepním společenstvu je spásání velkými kopytníky a požár. Spásání kopytníky umíme a přesto se na dlouhodobých pastvinách černozem nevytvořila.

Bude to asi jinak a bude to proces trvající miliony let. Když jste nakousl spásání velkými kopytníky, tak ještě v nedávné době se tak dělo v Africe a na různých videích vidíme, že Afrika je buď písek, nebo červenice, nevím jak jinak to pojmenovat, když je tam vše červené, tak proč tam neni černozem. Největší podíl na vzniku půd má mateční hornina a její zvětrávání, voda a vítr. Po požárech zbylo trochu šedého popela, který se určitě dále rozkládal na jednotlivé prvky. Navíc je ho žalostně málo.

Vzhledem k naší geologické minulosti to nemůže být proces na miliony let. Poslední doba ledová skončila před cca 10 000 lety. Pokud byste měl něco zajímavého k půdotvorným rocesům během doby ledové, určitě bych se o tom nejen já rád dozvěděl víc.

Například na Pavlově a okolí se na vykopávkách rozlišují takzvané kulturní vrstvy. To jsou vrstvy, kde se nachází pozůstatky osídlení (protože byly příhodné podmínky). Tyto vrstvy jsou oddělěny hluchou spraší epizod dob ledových. Zajímavou vlastností kulturních vrstev je to, že jsou tmavé.

Myslel jsem, že opravdová černozem vzniká hlavně na spraši. Na písku ani na jílu zřejmě nevznikne.

Ale přesto na většině spraší nevzniká. Spraše máte třeba na závětrné straně kdejakého kopce, kde bylo závětří a tak tam převládalo usazování nad erozí.

Taky si nejsem jistý, kolik spraše je na velkých rovinách, které v krajině vyválcovaly řeky. Tuším, že na většině z nich je podkladem pískový sediment a na něm ta černozem

Zajímavé je, že černozemě se jen málokdy vyskytují v oblastech, kde v zimě vůbec nemrzne (o to víc hoří). Myslím, že střídání teplot má na barvu, obsah humusu v půdě (a na její strukturu nepochybně) příznivý vliv

Tak to napíšu rovnou:

Schmidt, M.W.I.; Skjemstad, J.O.; Jäger, C. (2002), "Carbon isotope geochemistry and nanomorphology of soil black carbon: Black chernozemic soils in central Europe originate from ancient biomass burning", Global Biogeochemical Cycles, 16 (4): 70–1–70–8, Bibcode:2002GBioC..16.1123S, doi:10.1029/2002GB001939, These data challenge the common paradigm that chernozems are zonal soils with climate, parent material and bioturbation dominating soil formation, and introduce fire as a novel, important factor in the formation of these soils

Taky si nejsem jistý, kolik spraše je na velkých rovinách, které v krajině vyválcovaly řeky. Tuším, že na většině z nich je podkladem pískový sediment a na něm ta černozem.

Asi to nebude všude stejné. V loňském roce jsem měl na starosti stavbu středně těžké (dvoupatrové) budovy 500 metrů od dolního toku Dunaje. Na nezemědělské půdě. Horní vrstva černozemě (cca 30 cm) ležela až na pětimetrové vrstvě spraše, která se musela také odtěžit. Je příliš stlačitelná. V jiné zemi jsme stavby na spraši řešili hlubokými piloty. Na zahradě (asi 10 km od Dunaje) mám pod černozemí spraš, pak pískospraš, pak jílospraš a až 20 m hluboko začínají nepropustné vrstvy. Černozemě na Ukrajině i ve Francii jsem taky viděl, ale nevrtal ani netěžil. Vím jen, že silné sloje černozemě bývají v údolí (spláchnutá ornice ze svahů). Silně proschlá černozem není úplně černá. Bylo by zajímavé prohlédnout vzorek pod silným mikroskopem a analyzovat ten tmavý pigment.