Prořezat švestku teď?



Paľo. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1739) - 164.48 (?)
28.2.2012 19:27

Zdravím Vás dnes ešte raz, pane Jiří! Aj keď toto vlákno má iný názov, dovolte mi pár poznámok k Vami zverejnenému článku o pestovaní broskýň v Horní Bělé. Napriek tomu, že broskyňa ako druh má vyhranené nároky na klímu, pôdu, agrotechniku..., neustále šľachtenie a aklimatizácia z nej urobili pomerne prispôsobivú ovocninu. Článok je určený práve tým záhradkárom, ktorí nemajú ideálne podmienky. V mnohém je možné s autorom súhlasiť. Pestujem broskyne od r. 1986 v polohe priaznivej pre pestovanie broskýň, teda nie som nováčik. Preto s niektorými tvrdeniami autora článku nemôžem súhlasiť. Napr. tvrdenie, že "...řez v době květu nemá vůbec logiku... riskujeme, že se předem zbavujeme potenciální úrody... zbylé torzo květů na stromě přestanou včely prakticky navštěvovat..." sú veľmi sugestívne tvrdenia a odporujú mojím skúsenostiam. Broskyne sa totiž odlišujú od ostatných kôstkovín napr. tým, že plodia výhradne na jednoročnom dreve. Preto cieľom predjarného či jarného rezu nemá byť zachovanie "co největší pastvy pro včely" či kochanie sa "krásou rozkvetlých broskvoní lahodící našemu oku...". Množstvo kvetov zdravej broskyne je neúmerné vyživovacej schopnosti stromu. Ak nechcete, aby Vám predčasne strom zostárnul a plody neboli drobné, musíte týmto rezom množstvo kvetov razantne zredukovať. Čím skôr to v priebehu jari urobíte, tím lepšie sa vyvíjajú zvyšné opylené kvety a sila stromu môže ísť do tvorby mohutných jednoročných letorastov potrebných k budúcoročnej úrode. Pokiaľ autor článku nezbadal včely na "torzách květů", potom zrejme v čase jeho pozorovania bolo chladno. Broskyne kvitnú už začiatkom apríľa a v kvete sú otužilejšie ako marhule. V chladných dňoch nahrádzajú včely čmeliaci. S opelením broskýň po reze koncom marca (v naších podmienkach) som žiadny rok nemal problémy a konáre sa vždy prehýbali váhou výberových broskýň. Odôvodňovať rez olistených korún broskýň až po odkvete tým, že sa odstráňujú choré listy,  je tiež pofidérne. Správne aplikovaný postrek meďou kučeravosť vyrieši lepšie ako čarovanie s nožnicami "s krížikom po funuse." Takisto neverím autorovi článku, že "...pro vyšší nadmořské výšky s drsnějším klimatem jsou nabízeny odrůdy zrající na jižní Moravě až v září." Pravda je taká, že naprostá väčšina stromčekov predávaných na južnej Morave a záp.Slovensku sú odrody dozrievajúce v auguste. Ja sám by som septembrovú potreboval. Aké odrody si autor článku do svojích drsných podmienok vyberie, také bude mať. Záverom: beriem článok s rezervou. Je silno ovplyvnený snahou prichváliť svoje skúsenosti a odsúdiť to, čo naprostá väčšina pestovateľov v iných lokalitách dlhodobo robí k svojej spokojnosti.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
            
Jiří Janča - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1578) - 166.4 (?), 28.2.2012 9:53

Broskvoně Horní Bělá

část 1.
část 1.
část 2.
část 2.
               
jirilan - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (802) - 199.187 (?), 28.2.2012 10:57

To je snad nejlepší článek o broskvoních, jaký jsem kdy četl. Kdo se jím bude řídit, bude mít radost z úspěchu jejich pěstování.

               
Paľo. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1739) - 164.48 (?), 28.2.2012 19:27

Zdravím Vás dnes ešte raz, pane Jiří! Aj keď toto vlákno má iný názov, dovolte mi pár poznámok k Vami zverejnenému článku o pestovaní broskýň v Horní Bělé. Napriek tomu, že broskyňa ako druh má vyhranené nároky na klímu, pôdu, agrotechniku..., neustále šľachtenie a aklimatizácia z nej urobili pomerne prispôsobivú ovocninu. Článok je určený práve tým záhradkárom, ktorí nemajú ideálne podmienky. V mnohém je možné s autorom súhlasiť. Pestujem broskyne od r. 1986 v polohe priaznivej pre pestovanie broskýň, teda nie som nováčik. Preto s niektorými tvrdeniami autora článku nemôžem súhlasiť. Napr. tvrdenie, že "...řez v době květu nemá vůbec logiku... riskujeme, že se předem zbavujeme potenciální úrody... zbylé torzo květů na stromě přestanou včely prakticky navštěvovat..." sú veľmi sugestívne tvrdenia a odporujú mojím skúsenostiam. Broskyne sa totiž odlišujú od ostatných kôstkovín napr. tým, že plodia výhradne na jednoročnom dreve. Preto cieľom predjarného či jarného rezu nemá byť zachovanie "co největší pastvy pro včely" či kochanie sa "krásou rozkvetlých broskvoní lahodící našemu oku...". Množstvo kvetov zdravej broskyne je neúmerné vyživovacej schopnosti stromu. Ak nechcete, aby Vám predčasne strom zostárnul a plody neboli drobné, musíte týmto rezom množstvo kvetov razantne zredukovať. Čím skôr to v priebehu jari urobíte, tím lepšie sa vyvíjajú zvyšné opylené kvety a sila stromu môže ísť do tvorby mohutných jednoročných letorastov potrebných k budúcoročnej úrode. Pokiaľ autor článku nezbadal včely na "torzách květů", potom zrejme v čase jeho pozorovania bolo chladno. Broskyne kvitnú už začiatkom apríľa a v kvete sú otužilejšie ako marhule. V chladných dňoch nahrádzajú včely čmeliaci. S opelením broskýň po reze koncom marca (v naších podmienkach) som žiadny rok nemal problémy a konáre sa vždy prehýbali váhou výberových broskýň. Odôvodňovať rez olistených korún broskýň až po odkvete tým, že sa odstráňujú choré listy,  je tiež pofidérne. Správne aplikovaný postrek meďou kučeravosť vyrieši lepšie ako čarovanie s nožnicami "s krížikom po funuse." Takisto neverím autorovi článku, že "...pro vyšší nadmořské výšky s drsnějším klimatem jsou nabízeny odrůdy zrající na jižní Moravě až v září." Pravda je taká, že naprostá väčšina stromčekov predávaných na južnej Morave a záp.Slovensku sú odrody dozrievajúce v auguste. Ja sám by som septembrovú potreboval. Aké odrody si autor článku do svojích drsných podmienok vyberie, také bude mať. Záverom: beriem článok s rezervou. Je silno ovplyvnený snahou prichváliť svoje skúsenosti a odsúdiť to, čo naprostá väčšina pestovateľov v iných lokalitách dlhodobo robí k svojej spokojnosti.

                  
Petr z Pardubic - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (10317) - 70.240 (?), 28.2.2012 23:22

Souhlasím s Paľem, že prořezaná broskvoň před kvetením, je stejně dobře opylená jako ta neprořezaná. Já jsem s opylením zredukovaných výhonů problém nikdy neměl.

                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18316) - 92.38 (?), 29.2.2012 8:03

Myslím, že tady není třeba polemiky. Napsal jsem, že se mi oplatilo řezat peckoviny, hlavně broskvoně broskvoně až po zmrzlých. Párkrát jsem řezal v obvyklém termínu, přišly mrazíky a stromy zaplodily po 10 plodech.  Tak je řežu, až vidím plůdky a mrazy nehrozí. V době květu broskvoní není výjimkou že včelaři svá včelstva podněcují (cukrem), tedy snůšky je v tu dobu ještě nedostatek. Proto jako další důvod (zdaleka ne hlavní) jsem uvedl nepřipravit včely o pastvu. Shodou okolností prakticky k témuž dospěli pěstitelé v Horní Bělé.
  To ale vůbec neznamená, že v příznivých broskvoňářských lokalitách nelze s úspěchem řezat tak, jako dřív. Dokonce by bylo chybou dělat to jinak. Odřezat stromkům již narostlé lístky a plůdky znamená zbavit je části živin. Hnojivo navíc ovšem můžeme broskvoním dodat, přidat pár stupňů teploty ale neumíme.
   Jsem přesvědčen, že řada zahrádkářů (možná dokolnce většina)pěstuje broskvoně v oblastech méně příznivých. Soudím, že pro mnohé z nich jsou tyto informace nové a mohou být užitečné. Tak jak to expresivně popsal p. jirilan. Zdá se mi zbytečné prát se s jinými pěstitelskými postupy jen proto, že u nás je teplo a tedy nejsou zapotřebí.

                  
PP. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (6578) - 14.199 (?), 29.2.2012 7:02

Trochu jste to obrátil a přizpůsobil ostatně jak je vaším (ne)dobrým zvykem. Jednak pěstujete (snad) ve zcela jiné poloze, než popisuje článek a ten se konkrétně zmiňuje o hraběcích radách pěstitelů z teplých oblastí. To že autor neviděl včely je jasnovidecky vysvětleno tím, že bylo chladno (vy jste tam byl?)  Ano, článek asi je ovlivněný zkušenostmi autora a je to dobře, oproti sáhodlouhým rozkladům o známých skutečnostech od jiných autorů. Osobně věřím tomu, že článek zahrádkářského instruktora vznikl až po nasbírání dostatečných zkušeností. A last, but not least, snahou zahrádkářů by mělo být omezování  cemických zásahů, který zde tak vehementně propagujete. Sečteno, věřím tomu článku, už proto, že žiju na Vysočině, středu světa.

                     
Paľo. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1739) - 158.124 (?), 29.2.2012 8:20

Ad PP: Hodnotnejšie je ZAŽITÉ ako POČUTÉ. Vaše "skúsenosti" s pestovaním" broskýň svedčia o tom druhom. O rozdieloch v termínoch jarného rezu broskýň medzi teplými a drsnými polohami som včera písal 2x. Stačí lepšie čítať a neprekrucovať obsah napísaného. Chemický zásah neškodnými meďnatými postrekmi proti kučeravosti broskýň budem propagovať naďalej. Tým sa dostávame opäť k začiatku môjho zdelenia smerom k vám.

Jedným z pravdivých tvrdení v článku o Horní Bělé je nedobrá skúsenosť s augustovým rezom broskýň v drsnejších podmienkach. Aj vo vinohradníckych rajónoch môže priveľmi hlboký rez navodiť nežiadúce prebudenie bazálnych púčikov.

                     
Petr z Pardubic - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (10317) - 70.240 (?), 29.2.2012 8:45

Také se mně zdá pane PP, že nemáte s pěstováním broskvoní žádné zkušenosti. Pokud by jste je měl, tak by jste věděl, že chemické ošetření proti kadeřavosti je nezbytně nutné. Samozřejmě, že pokud je suché a slunečné jaro, jsou projevy minimální, ale na to nemůžete spoléhat. Při silném tlaku choroby, by jste na neošetřeném porostu, mohl klidně přijít o veškerou úrodu. Už se mi to jednou stalo. Takovéhle experimenty nejsou na místě.

                     
Wimpi - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2112) - 44.75 (?), 29.2.2012 10:00

Promiň Petře, nevšiml jsem si, že by autor článku (a potažmo i PP)  někde psal, že chemická ochrana proti kadeřavosti je OUT a že postačí pouze vyselektovat napadené výhony při pozdějším řezu. Vždyť ve článku je jeden odstavec speciálně věnován přímo chemické ochraně a jsou zde dokonce vyjmenovány doporučené ochranné prostředky. Myslím si, že autor článku zmiňuje jako jednu z výhod pozdějšího řezu MOŽNOST vyřadit ty výhony, u kterých se kadeřavost projevila i přes předchozí chemický zásah. To se přece často stává, alespoň mně ano. I přes snahu o pečlivý zásah proti kadeřavosti se často stane, že několik výhonů na stromku může být, zvláště v nepříznivých letech, napadených. Tak to alespoň chápu já.

                     
PP. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (6578) - 14.199 (?), 29.2.2012 10:15

Tak souhlasím s tím, že ta poznámka je sporná. Postrříkat se musí a následné odstranění napadených listů při řezu nijak nutnost stříkat neovlivňuje. Tedy v tomto bodě odvolávám. Co se týče zda pěstuji či nepěstuji, nezbyde vám, než mi věřit či nevěřit. Broskvoně jsem občas pěstoval a zkouším to stále, ale podmínky u nás jsou tak strašidelné, že je to docela problém. O kousek dál, na návsi má soused broskvoň která sice roste, ale kvůli kadeřavosti z ní nic nemá.

zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Pracovní stůl skládací26.11.2024
Jak je to s kvalitou Red Einhell?22.11.2024
Inspiraci pro zahradní domky22.11.2024
Obsyp zapuštěného bazénu22.11.2024
Jak je to s kvalitou Red Einhell?21.11.2024
Jak je to s kvalitou Red Einhell?21.11.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika