Prořezat švestku teď?

Na podzim jsem na ní zapomněl, můžu to udělat teď někdy?
A na zahradě ještě máme velkou třešeň, můžu také teď?

Skoro 18 let na ty stromy nikdo nešáhl... mohu klidně nafotit.
Děkuji za rady :)

U obou stromů počkejte až do doby, kdy začnou kvést a tedy bude tepleji.

Na podzim jste na ně zapomně správně. Peckoviny je lepší řezat v květu či zazelena.

A to já si peckoviny klidně ostříhám v březnu, pokud je teplejší počasí. Právě v březnu na to mám nejvíce času a žádné větší problémy jsem nikdy nezaznamenal. Klidně se do mě můžete všichni pustit, jako tenkrát do zahrádkářského kacíře kvůli řezu broskvoní po výsadbě. Nikomu nic neradím, ale zbytečné starosti mně to nedělá. Pokud máte strach z pozdějšího mrazu, udělejte to až zazelena.

Já mám k pozdnímu řezu slivoní a peckovin obecně jiné důvody. Dřív jsem je paušálně řezal před květem nebo v květu. Častokrát mi ale úrodu slivoní, meruněk a broskví zničí pozdní jarní mrazíky (teoreticky i pilatka). Proto v posledních letech raději počkám až odkvetou, nasadí plůdky a řežu stromy až po zmrzlých, až je aspoň zhruba, ale zřetelně vidět, jaká bude úroda.  Smysl to má několikerý:
1. Nepřipravím včely o pastvu
 2. ponecháním hustší koruny snad částečně zabráním vniknutí mrazivého vzduch dovnitř stromu
3. V případě silnějšího postižení mrazem mohu řez omezit nebo se aspoň vyhnout uchráněným plůdkům. Význam to má především u broskvoní, kterým každoročně mnoho květů a plůdků po odkvětu zimou upadne.

  Jinak souhlasím, že řez v předjaří švestkám nijak zvlášť neubližuje, ostatně výchovný řez dělám v březnu současně s jádrovinami.

Ceresne je tiez mozne rezat, v case zberu.  Lepsie sa potom oberaju zo zeme. ;)  P.Z.

A proč je chcete řezat? Třešeň prořezávat nepotřebuje. A švestka taky ne, u ní přebytečné větve uschnou sami a pak stačí vyřezávat ty suché větve.

V sadu máme jak 80 let staré švestky, tak i mladé švestky. Musím říct, že přes všechno, co si ode mne nechaly v průběhu asi 25ti roků líbit (pokusy o roubování, řez úplně kdykoliv a nejvíc zejména v lednu a únoru, aniž by jediný strom nebo stromek uhynul, jsou švestky velmi odpouštějící stromy. Pokud jde o staré švestky, tam souhlasím s názorem pana Ferdy Mravence, také vyřezáváme jen suché větve a také ty větve, které v průběhu léta někdy polámou vichřice.

Veľké rezné plochy na kôstkovinách po zásahu na začiatku či počas zimy spravidla podporujú tvorbu glejotoku. Predjarie už je vhodnejší termín. Vlani som korunu mohutnej marhule presvetloval už počas studeného marca. Aj keď ma na fóre p.Lída karhala, že je na rez priskoro, glejotok som cez leto nezbadal. Marcový rez má výhodu v tom, že kvetné púčiky sú pevné, stiahnuté a odolnejšie k vylomeniu pri vyvliekaní urezaných konárov von z koruny ako pri jarnom reze v čase kvetu či po kvete. Dôvod čakania na rez do mája, aby som "nepřipravil včely o pastvu", mi pripadá úsmevný. Kiež by bola na okolí aspoň jedna desatina včiel, ako je na stromoch kvetov. Čerešne je dobré rezať po obratí úrody, ale to už je vlastne letný rez. Ako chlapci sme na májovkách v poliach za mestom lámali celé dvojročné konáre a na ne ešte navliekali natrhané dvojičky plodov. Domov sme doniesli mohutné červené čerešňové "rukávy". Stromom to evidentne nevadilo, do budúcej sezóny vyrástli nové bočné konárky v miestach, kde by staršie konáre vyholovali. Orech je zas dobré rezať v septembri, po striasaní plodov. Vtedy majú stromy najmenej miazgy a do zimy sa stačia rezné rany "zasušiť."

Je pravda, že ve vegetačním klidu se řeže snadněji a pupeny se tolik nevylamují.  Ořezané větve bez květů a lístků se taky lépe zpracovávají. Toť ale vše.
   Ten "úsměvný" májový termín řezu broskvoní praktikují a pro okrajové polohy doporučují profesionální pěstitelé z Horní Bělé (pěkný článek v Zahrádkáři před 2 lety).
   Mně zase přijde úsměvný argument, že když jsem nezbadal klejotok po březnovém řezu , tak je termín řezu správný. Každoročně řežu barborky začátkem prosince a glejotok taky nepozoruju. Kvůli tom u ale nebudu v tu dobu dělat průklest peckovin.