Prořezat švestku teď?

Pan Palo rozumeli sme si. "Udrzovaci " rez predvadzal asi pred dvoma rokmy Pan Hricovsky vo Farmarskej revue. 

Ziadne 10 cm konariky som nestrihal :) islo o rez silnych konarov. Myslim ze Pan Hricovsky vtedy spominal ze rez v tomto obdoby ma hlavnu vyhodu vtom, ze rany sa do zimy zacnu lepsie hojit akokeby bol rez vykonany v auguste (septembri).

Rez v marci ani v aprili som este neskusal, niekedy som robil rez koncom augusta, no teraz ho uz robim v dobe ktoru som spominal, a ziadne negativne vplyvy som nepostrehol, takze rez v tomto obdobi odporucam aj mojim znamym.

No celkovo orechy nemaju radi rez a co tak pozorujem stare orechy, tak oni sa "rezu samy. S pozorovania vidim ze ked niektory konar ostane vo vnutry koruny zatieneny, tak automaticky vyschne.

Pokial ide o otlkanie stromov, tak to praktikujem v case opadavania orechov kazdy rok, no nezda sa mi ze by sa tym orech nejak extra presvetloval, nakolko sa pri otlkani zlomia, maximalne dvojrocne vetvicky (no zväcsa iba jednorocne).

Tolko moje skusenosti a postrehy. P.Z.

Pal'o, promiňte, ale co sem pletete cosi o stříhání 10centimetrových přírůstků??? O tom se tu nikdo nezmiňoval. A k čemu by něco takového bylo?

Byla tu řeč o o stříhání/řezu ořešáků v době, kdy mají ony deseticentimetrové přírůstky. Stříhání / prosvětlování anebo jak Vy píšete o řezu starého dřeva. I já to považuji za nejvhodnější termín kvůli nejdelší době na hojení řezných ran,

V odůvodněných případech je řez samozřejmě nutný, potřebný, žádoucí. Když se už strom nemůže vejít do jemu vymezeného prostoru (nevhodné místo výsadby), když větve prosychají, když je přehuštěná koruna, apod. Pak je vhodné řez provést v tu nejvhodnější dobu, tedy v květnu až červnu.

Ořešák sice přežije i radikální zásahy do koruny, řezání silných větví. Ale není schopen zacelit velké řezné rány, dřevo začne hnít a to je začátek jeho konce. "Agónie" může trvat i několik desetiletí, než kmen dovyhnije a třeba se i zlomí...

Josef.

P.S. Než jsem svůj příspěvek dopsal, přišla odpověď od P.Z.

Názor pána P.Z. "No celkovo orechy nemaju radi rez a co tak pozorujem stare orechy, tak oni sa "rezu samy. S pozorovania vidim ze ked niektory konar ostane vo vnutry koruny zatieneny, tak automaticky vyschne."  vpodstate 2 vetami vystihuje, čo som chcel k rezu či klátení orechov povedať. Z vlastnej skúsenosti viem, že po zapestovaní koruny jarným výchovným rezom (v máji) už si strom reguloval tvorbu konárov 2. a 3. rádu sám- smerom von aj do vnútri koruny- tam, kde bol voľný priestor, takže nebolo v dospelosti nutné robiť hlbší rez veľkých konárov. Uhly odstupu u orecha sú väčšie a nevznikajú konkurečné dvojaky ako napr. u sliviek. Prirodzene, že veľké rezné plochy v odôvodnených prípadoch sa nerobia koncom leta, to snád je jasné každému, aj bez toho, aby ste p.Josefe svoje zdôvodnenie podčiarkaval. Zlosť nie je dobrým radcom pri vkladaní príspevkov. Pán P.Z. bohužiaľ nenapísal na ako starých stromoch rezal hrubé konáre a v akom čase, ani ako hrubé boli konáre vo fáze prírastkov 5-10 cm? Z toho vzniklo vzájomné nedorozumenie. Prajem Vám Josefe, abyste na rozdiel odo mňa všetkému hneď na prvý raz porozumel!    Pekný a bezmračný deň!

Děkuji všem za příspěvek ke švestce a třešni, zároveň i těm, co tu prodiskutovali broskve, na které jsem se neptal :)

Ale to nevadí, čtu všechno :) a navíc je to i zajímavé čtení - bez ironie.

Pro jistotu přikládám i foto dotyčných stromů, takže pokud budu stříhat, bude to teď někdy a prosím o stručné vyjádření, jestli to vzhledem ke "košatosti" má opravdu cenu nebo ne.
Děkuji!

Ke švestce se nevyjadřuju, na tu je tu tolik názorů, že sám nevím kdy. Třešeň - pokud je to ta vpravo, by asi chtěla snížit. Dělám to tak, že když jsou třešně zralé, uříznu celou větev na vhodné rozvětvení. Brigáda to na lavičce obere a jsou zabité dvě mouchy.

Dobrý večer pane Patf! Potešil ste ma úprimným záujmom aj tým, že tiež nemáte rád výsmech a iróniu. Ospravedlňujem sa, že diskúsia o reze sliviek skĺzla k broskyniam. Nakoniec aj čerešňa, na ktorú sa pýtate, patrí správne do inej sekcie, ale netreba byť úzkoprsí. Vaše 2 stromy na snímkach potrebujú práve opačný prístup ako broskyne. Hlbokým predjarným rezom byste stromy podporil do rastu a tvorby vlkov. Odporúčam preto v čase kvetu odstrániť najprv nevyhovujúce drobné konáre, ostatné zakrátiť. Tie hrubšie- polokostrové odrežte až na začiatku leta. Rany dobre zatrite voskom či balzámom. Keďže sa jedná o dosť statné stromy s mohutnou koreňovou sústavou, bolo by možno dobré rozdeliť zmladzovací zásah do 2 etáp (2 sezón).

Pán Paľo,

je mi trochu smiešne ako sa hneď encyklopedicky vyjadrujete ku všetkým príspevkom, no tým nechcem rýpať, vedomostiam hold. 

Prosím len o jednu vec, neradte pestovateľom v okrajových oblastiach. Vy ste zo Záhoria a nemáte ani šajnu ako sa pestuje tam kde je vegetačné obdobie o 2 mesiace kratšie. Tam kde koncom mája občas mrzne, kde dvakrát v júli všetko poničí krupobitie, kde sa prvá jarná zeleninová polievka varí v auguste, prvé rajčata a čačanky dozrejú koncom augusta a kde koncom septembra znovu mrzne. U nás ovocina i zelenina potrebuje iný prístup, ovocina najmä v reze. Píšem z vlastných skúseností, obhospodarujem 0,5 ha sad a 7 á záhradu. R.

Pre pána R.: Každý máme svoj spôsob formulácie. Snažím sa zbytočne neplýtvať časom a pozornosťou čitateľa. Ak sa pritom zabávate, mám aj ja uprímnú radosť. "Legrace" je korením života, v prípade, že nemá za cieľ niekoho zraniť.

Nepochybujem, že máte viac vedomostí a skúseností z drsnejších klimatických polôh. Nepísal som, že ich mám tiež, ale naopak, že na 2 stoličkách sa sedieť nedá. Takisto som písal o posunoch termínov rezu v týchto polohách. Sám ste teraz potvrdil kratšiu dĺžku sezóny oproti teplým polohám. Nikomu som neradil, aby rezal broskyne v okrajových oblastiach už koncom marca a začiatkom apríľa, tak ako u nás. Robiť však zimný (predjarný, u Vás jarný) rez v čase, keď už majú plody, je ale naozaj neskoro. Tomu môžete veriť, lebo to sú zas moje dlhoročné skúsenosti, aj keď som broskyne nepestoval na polhektárovej výmere. Naozaj som nepochopil, o čo Vám v príspevku išlo?

Sám ste teraz potvrdil kratšiu dĺžku sezóny oproti teplým polohám.

   Nic takového pan R netvrdil. O kratší sezóně v drsnějších polohách píšete pouze Vy, Paľo. A opět se trochu mýlíte.
   I v zahradě existuje více druhů sezón a některé mohou být skutečně v chladné poloze kratší. Myslím tím třeba sezónu zahradního bazénu nebo sezónu trávníku - později se zazelená a dřív zapadne sněhem.
   Ale my se tu celou dobu bavíme o ovoci.  Jablka, broskve, třešně mají svou sezónu, která začíná rašením pupenů, pokračuje květem, násadou plodů, jejich dozráním, končí sklizní. Délka sezóny u všech druhů ovoce je dána počtem vegetačních dní a sumou teplot. Díky tomu není tato sezóna v chladnější poloze v žádném případě kratší, někdy dokonce delší. Zatímco termín rašení poupat a kvetení jsou posunuty o několik dní, sklizeň je pozdnější často až o týdny. Plodiny s extrémně dlouhou vegetační dobou a většími nároky na sumu teplot v chladnější poloze jednoduše nedozrají, ale sezóna se jim nezkrátí. Teplomilné ovoce jako meruňky a broskve (vjma těch nejpozdnějších) ten problém nemají, mohou dozrát později v létě. Jejich limitací jsou jarní resp. zimní mrazy