Prořezat švestku teď?

Keď ale ostrihám broskyne koncom marca- v čase nalievania kvetných pukov a počas celej sezóny až do opadu listov stromy nereagujú glejotokom, je to dostatočný test pre vylúčenie nesprávnosti termínu rezu

A to je právě  omyl.  To je pouze Váše konkrétní zkušenost, sice cenná, ale nelze ji automaticky zevšeobecnit. Je to možná jakýsi precedens a ten platí možná v justici, ale v přírodě nikoli. Chcete-li lepší přirovnání, tak např toto: Těhotná žena bude celé těhotenství  kouřit a narodí se jí zdravé dítě. Budete to považovat za dostatečný test pro vyloučení škodlivosti kouření v graviditě?
   Pokud Vy pěstujete broskvoně v lehké záhřevné půdě a v příznivé poloze, tak Vám stromy mohou prospívat výborně a bez klejotoku, ať je řežete kdykoli.  V nepříznivých klimatických polohách a vlhké těžké půdě bude ale situace jiná. Tam je třeba úzkostlivě dbát na tu nejlepší péči v těch nejvhodnějších termínech.

Ad M.V.: Broskyne potrebujú každoročný jarný zásah do dreva. Dôvody som uviedol. Čím neskôr ho urobíte, tým horšie. Rez na začiatku kvitnutia robím u broskýň pestovaných v ťažkej ílovitej pôde od r. 1986 a bez stôp po glejotoku. V máji či júni už robíte defacto letný rez, ktorý nielenže nenúti strom do rastu, ale veľké rezné plochy sa nemusia stihnúť zahojiť. Najmä v nepriaznivých polohách ostáva na zhojenie rán už iba cca 90 dní. Reakcia môže byť taká, ako keby ťarchavá žena fajčila a súčasne popíjala pálenku. 

Priznám sa, že s pestovaním broskýň v drsnej polohe akú máte vy, nemám skúsenosti. Na 2 stoličkách sa sedieť nedá. A propo, keď sa tak zasväcene a odborne vyjadrujete k pestovaniu broskýň, pochválte sa, koľko ste ich už vypestoval? Zažité je hodnotnejšie ako počuté či prečítané.

Nevím, nakolik je množství vypěstovaného ovoce kriteriem správnosti udílených rad.
Zažité je hodnotnejšie ako počuté či prečítané
To si tak úplně nemyslím. Podle stejné logiky by nejodbornějším sexuologem byl ten, kdo měl nejvíc partnerek. Ale budiž. Papír i obrazovka snesou cokoli, takže když napíšu o tunách vypěstovaných nádherných broskví, těžko mi dokážete, že nemám pravdu.  Ale nikdo z těch, kdo poznal naše podmínky, by mi to nevěřil, protože ví, že je to nemožné.  Počtem broskvoní se s Vámi možná můžu měřit (mám jich kolem dvaceti), úrodou bezpochyby nikoli.  Jsou roky, kdy se broskve rozdávají a nikdo je nechce, jsou roky, kdy není jediný plod.
    Na druhé straně mohu ještě dnes jíst svěží jablka odrůd Rubín a Bohemia. A nemám Vás za špatného pěstitele jen proto, že už je máte přezrálé.

Ad M.V.: Na rozdiel vášho kričiaceho bodygárda mi vôbec neprekáža jeho nedôvera v moje pestované rastliny. Nakoniec to nie je prvý raz, kedy spochybnil moje vstupy do fóra (viď výsadba cesnaku). Robí to tak aj viacerým prispevateľom do fóra a zbytočne otravuje diskúznu atmosféru.

Súhlasím s názorom, že papier či LCD panel znesie všeličo, ale tu snád ide o nás, ktorí sa chceme niečo užitočné dozvedieť, alebo sa aspoň zasmiať? Prirovnaním broskyniara k sexuológovi ste ma naozaj rozosmial. Ja si naopak myslím, že sexuológ frajerkár bude lepším odborníkom ako sexuológ panic.  Ale vráťme sa k broskyniam. Keď napíšete do fóra "V nepříznivých klimatických polohách a vlhké těžké půdě bude ale situace jiná. Tam je třeba úzkostlivě dbát na tu nejlepší péči v těch nejvhodnějších termínech.", začínam mať dojem, že nemáte o ich pestovaní ani potuchy. Preto som si dovolil spýtať sa na vaše broskyniarske skúsenosti. 

Keď som začínal s broskyňami, mal som na záhradke skúseného odborníka, ktorý broskyne vo veľkom množil a predával. Získal som od neho veľa cenných skúseností. Jedna z nich je aj to, že broskyne vďaka silnej regeneračnej schopnosti môžete či lepšie musíte na jar bez obáv razantne zrezať. Vaše názory o úzkostlivej opatrnosti v prístupe k zimnému rezu, ktorý navyše odporúčate v oblastiach s nižšou SAT robiť až uprostred leta- v olistenom stave, svedčia o vašej absolútnej neskúsenosti, alebo o zámernom zavádzaní. Dôležité je, abyste vymyslel opačný názor ako je ten môj, však? Ja ale na rozdiel od vás a vášho verného kamaráta nevymýšľam teórie, ale vychádzam zo zažitých skúseností mnohých praktických odborníkov, aj z tých svojích.

Nu,  já tedy neznám nikoho, kdo by se naučil správně řezat broskvoně metodou pokus - omyl.  Každý si to buďto přečetl nebo se to naučíl od někoho jiného, kdo to uměl (a taky si to přečetl). Tedy jednoho jsem znal, byl to můj nebožtík tchán (svokor). Pěstoval broskve na teplém Slovácku, řezal je jedenkrát za 3 roky (!) jako vrbu, postřikovač neměl vůbec.  Broskvoně vypadaly jak přerostlé brokolice, polovina měla zelené chlupaté plody (podrostly z podnože), ale plodily!
    Jen pro upřesnění - psal jsem, že broskvoně řežu pro zmrzlých,  a ti u nás i u Vás končí Bonifácem 14.5.  To není uprostřed léta, nýbrž těsně za středem jara. Vůbec mi nejde o opačný názor za každou cenu . Nebo snad myslíte, že i pěstitelé v Horní Bělé, kteří řežou prakticky stejně, taky hledají opačný názor tomu Vašemu?

Ad M.V.: "Nu,  já tedy neznám nikoho, kdo by se naučil správně řezat broskvoně metodou pokus - omyl.  Každý si to buďto přečetl nebo se to naučíl od někoho jiného, kdo to uměl."

Písal som, že ma zaškolil skúsený broskyniar, teda žiadnou metódou pokus-omyl. Lietratúra je často nezáživná a ostatní v osade sa zväčša učili na vlastných chybách, aj keď SZZ vydával každým rokom pre svojích členov brožúrky Poradca záhradkára. Rezať broskyne vždy až po 3 rokoch nie je šťastný prístup. Nepoznám konkrétne podmienky vašej záhrady, ale z toho, čo ste poradil druhým, usudzujem, že jednou z hlavných príčin malej rodivosti vašich broskýň bude opatrný či šetrný prístup k jarnému rezu. Spomeňte si na pána zo Slovenska, ktorému vďaka absencii výchovného rezu vyrástli z vysadených broskyniek zababčená košťata. Vtedy namiesto razantného opravného rezu ste mu poradil korunky nestrihať a čakať na úrodu. Viete, rozplývať sa nad krásou rozkvitnutých broskýň v Horní Bělé (väčšina pravých broskýň aj tak nemá krásny miskovitý kvet, ale menej nápadný zvonkovitý), alebo čakať s rezom až sa včeličky napasú či až sa nalejú prvé plôdiky, je síce pekná vec, ale najmä v drsnejších polohách iným spôsobom ako jarným rezom broskyňu k tvorbe rodivého jednoročného dreva nedonutíte. Máj či jún po horúcom apríli je u vás naozaj stred sezóny. V septembri aj u nás začínajú na broskyniach opadávať listy. Ale ako si spravíte, je iba vaša vec. Myslím si, že keď veľakrát druhým poradíme, nie je to žiadna ostuda prijať občas radu od iných.

Nezlobte se Paľo, ale Vaše konstrukce jsou těžko k uvěření
...usudzujem, že jednou z hlavných príčin malej rodivosti vašich broskýň bude opatrný či šetrný prístup k jarnému rezu
K tomu mohu podotknout jen to, že vlastní řez broskvoní nechávám na synovi, který jej studoval na vysoké škole (jestli Vám to stačí, nevím, asi ne)

Máj či jún po horúcom apríli je u vás naozaj stred sezóny
 Jste opravdu odborník na naše podnebí. To jste fakt vedle.  Vy si skutečně myslíte, že na vysočině a v mrazových kotlinách je začátek a tedy i střed sezóny dřív než jinde?  Opak je pravdou, milý Paľo, sníh slézá později, půda rozmrzá později, stromy vykvétají později.  Sezóna zde nekončí dřív, naopak. Cresthaveny dozrají koncem září, zimní jablka trhám koncem října či začátkem novembra.

Rezať broskyne vždy až po 3 rokoch nie je šťastný prístup
Samozřejmě, ten příklad jsem popisoval ne jako radu, nýbrž jako paradox, že i v tomto případě tchánovy špatně řezané broskvoně v dobrých podmínkách rodily, Všichni to jistě pochopili, zřejmě i Vy, jenom jste potřeboval, jak trefně napsal p. Jelínek, trochu zaprudit.

Pane Paľo, neměl bych Vás okřikovat, ale Váš způsob diskuse mi poměrně vadí. Nemáte žádné oprávnění vyzývat oponenta, k důkazu, kolik čeho sklidil. Ostatmě nemáte žádný nástroj k tomu, zjistit skutečnost. Ta otázka deklasuje vaši věrohodnost. A tak jak Vy pochybujete o množství vypěstovaných broskví, já zase pochybuji o vašem vinohradu a sadu. Dokonce si myslím, že ani žádný nemáte. A taky nemám možnost zjistit, zda je či není to pravda. Takže to zkuste racionálně a skutečně jak propagujete, to zažité, ne citace z knih a internetu.

PP.

Dobrý den. Prosím o radu. Mám na zahradě švestku neurčeného druhu, mívá hodně drobnějších plodů, je napadená šarkou. Letos při silných mrazech se na kmeni i silnějších větvích objevily podélné praskliny o délce 0,5-1metr a rozevřené do šíře 0,5 cm, hloubka je několik cm do dřeva pod kůrou. A to přesto, že jsem před zimou poctivě obílil kmen i ty silné větve vápnem. Má smysl to zachraňovat? Má takový strom ještě nějakou budoucnost?