Waltře, myslím, že v tom je jádro problému s teplotou půdy. Klíčení. Ale nejen to.
Pokud byla semínka inkrustovaná, tedy vlastně (snad) chráněná před předčasným klíčením, vylezou. Teď jen prostě čekají. Mám k tomu historku: kámoš vysel inkrustovaná semínka okurek předčasně, pravda, na volný záhon, což není tak úplně totéž jako ve skleníku. Ale podoba není náhodná. Nic se nedělo tak 14 dní. Tak vysel další dávku inkrustovaných do stejných míst. Opět se nic nedělo. Takže vysel třetí dávku tamtéž. Skončilo to tak, že v jednom ďolíku, když teplota půdy vylezla dost vysoko na to (cca 15°C), že semínka usoudila, že je jejich čas, mu vylezlo 8 - 10 okurek v jednom místě. No a mezi tím vyklíčením a výsevem těch prvních uplynuly víc než 4 týdny chladného počasí. 2021. Letos mi to počasí hodně připomíná rok 2021.
Ředkvičky a cibulka vyseté 9.4. do volného záhonu tam nahoře nereagují. Tak si holt musím počkat. A ředkvičky se, pokud vím, neinkrustují. Nelezou i přesto, že jsem dnes naměřil teplotu půdy v 25 cm 6,2°C. Protože povrch v noci vychládá až téměř k nule. A ačkoliv mám klíčky na bramborách už hodně s kořeny, stejně ještě počkám.
Sice to sem moc nepatří, ale i tak se zeptám. Tlačí mne čas, tak chci ošidit procesy. Když dám do brázdy, řekněme 25 cm hluboké, na dno hnůj (ne moc vyzrálý), na to biohmotu a na to brambory, udělám nějakou chybu? Brambory snad snesou přímé hnojení, co říkáš?
Milan