Záměna podnože u stromku z ovocné školky Mezice

 LAD (LAV) má i rychle působící dusičnanovou formu (amonná forma, jako duhá složka, je pomalejší).

To ano, ale pokud smyslem přihnojení je dodat trojnásobek (resp dle Vlady pětinásobek) doporučené roční dávky N při současném předpokladu průměrného nebo nedostatečného půdního výměnného komplexu, pak postupné dávkování LV15 je poskytne lepší využitelnost N.  V následných letech, kdy se nebude překračovat doporučená roční dávka N, pak bude LAD27 nebo LAV určitě vhodný.

S.

Zdravím

Vaše obavy vysvětlím jednoduše.Bude te mít v kotci spolu slona a kozu a dáte jim stejně každý den jednu dávku pícniny podle Vašeho smýšlení. že to bude stačit čili plné jesle. Jak to dopadne slon bude přežraný a tlustý a koza bude hladová a podvyživená. Čili, když slona nepřežerem tak se koza nenažere. Tráva má má kořeny na povrchu púdy a rychle reaguje na dobrotu a její hamižnost jabloni a hlubokokořenícím rostlinám nic nedá. Tráva doplatí na hřích z obžerství a doplatí na něj tím, že se spálí a zbytek jídla, který zústane dostanou stromy a budou z něho prosperovat.  Malá dávka hnojiva poslouží pouze plevelu a kořenúm stromu se vúbec nic nedostane nebo jen životní minimum a Vy si budete myslet jak jste skvěle pohnojily.  Nemějte obavy zas tolik dešťů není, aby to ovocný strom nevyužil. Ovocný strom má spotřebu živin jako tank T 55 AM2.  A zkuste mu nalít do nádrže 10l nafty. Tak to Vás určitě daleko nedoveze. Jenom za tu naftu nastartuje a bude po všem. Ovocný strom je to samé.

sadař vlada

Zdravím vespolek.

OT ale trochu souvisí. Stal jsem se šťastným majitelem Jaderničky ze školky Malenovice. Je to bídný výpěstek, že to kolegovi ani nechtěli prodat, ale nakonec je přesvědčil, tak jej nabádali že si mám schovat lístek, kdyby to nevyrašilo na reklamaci. Ale chtěl jsem to, mám. Zaujalo mně ale,  že je to roubované na A2. Vždyť Jaderničky se používají i jako podnože, tak proč nedělají Jaderničku na Jaderničce? Napadá mně, že když je systém zajetý, nemá cenu rozšiřovat sortiment podnoží a mydlí se to na to, co je k dispozici.

Jadernička je generativně množená podnož a víte jak je to s variabilitou generativně množeného materiálu. Pokud chtějí garantovat nejen růstové vlastnosti, ale i vlastnosti plodů (např klon s menšími jádřinci a většími malvicemi), tak je roubování (očkování) nutné. Druhá věc je práce se semenáčky versus vegetativní oddělování podnoží v matečnici.

Když se ale vrátíme k té Rajce na A2, je otázkou, jestli pro využití růstového potenciálu A2 (příp M1 či M2) a potlačení růstových vlastností Rajky, nemělo být roubováno (očkováno) ve výši kolen nebo dokonce až v horní polovině kmínku = 15 cm pod místem založení korunky.

Napadá mně, že když je systém zajetý, nemá cenu rozšiřovat sortiment podnoží a mydlí se to na to, co je k dispozici.

Myslím PP, že jste trefil hřebík na hlavičku. Školokaři si povětšiniou podnože ani nevysévají, ani nepěstují v matečnících. Kupují je rovnou po celých svazcích. Asi nemá smysl kupovat ve velkém podnož, na které by prodávali jen jednu odrůdu.

Je to k smíchu nebo k pláči? Ne, je to k vzteku.  A nemyslím tím záměnu podnože ke stromku z ovocné školky Mezice, ale spíše tradiční záměny odrůd kupovaných ovocných stromků, které jsou postupně odhalovány. Například nyní pan Walter jistě potvrdí, že broskvoň Earliglo se jistě nepyšní velkými růžovitými (miskovitými) květy, ale naopak má "vlastnit" květy zvonkovité. Člověk aby se teď "klepal", jestli ze zahradnictví Na Zázvorce bude vůbec nějaký stromek odpovídat objednané odrůdě. A ze stejné oblasti, sice z jiného zásilkového prodeje, leč na stromcích s podobnými cedulkami, kde je pouze název odrůdy napsaný ručně fixou, pocházející Harbinger s květem naopak zvonkovitým. Mně se zdá, že prodejce, než aby férově zdělil, že odrůda je již vyprodána, tak raději vezme stromek odrůdy, která zbyla a opatří ji takto napsanou cedulkou z názvem odrůdy požadovanou zákaznikem.

Ono k záměně může dojít v celém řetězci - od nákupu základního materiálu až po distribuci finálních štěpovanců. To jsem se před pár lety přichomýtl k diskusi dvou z ÚKZÚZu ohledně přehlídek porostů. Jestli je lepší viditelné příměsi vytrhávat nebo znehodnotit přelomením. Když je nesourodá celá šarže, pak je to jasné nedostane uznávací protokol a tím to pro ÚKZÚZ končí. Co se stane s neuznanými stromky je spíše věcí mé fantazie. Kdo z Vás je schopen odhalit, že polské visačky na stromku z české tržnice jsou jen hezkým obrázkem, že česká visačka nepatří stromku co byl prodán bez paragonu či nepřežil podmínky v zakládce na zimu...

Vždy je proto potřeba koukat, co daná školka má vlastní a co přeprodává od spolupracujících pro rozšíření sortimentu.

Tak jsem k Rajce dal cca 400g LV15 na 7metrů... uvidím co na to tráva zda se spálí nebo ne. Zkoušel jsem jak pevně je ukotvena Rajka a zdá se že celkem dobře i když se mě zdála přece jen více kymacející se než mladší sousední švestka, ale to může být subjektivní dojem.

Je to tak, k záměně může dojít a dochází kdekoli v celém procesu. Tj od popletení roubů či oček z matečnice, či dokonce pomýlení přímo stromků vysazených v matečnici, přes chybné navěšení výpěstků brigádníky a následném vyorání, až prodej konečnému zákaznkovi přes x přeprodejců konče.

Bohužel. Čipy odrůdy zatím nemají.  Psaný text nebo tištěný ještě neříká, že je to podvod. Prostě cedulky došly.  Tak se přepíše stará a nebo došel tisk,  či není čas vytisknout 300 jmenovek a píše se na cedulky bez potisku. Že to bohužel někdo zneužívá záměrně, je problém jiný.

Já jsem se několikrát sám stal obětí záměny, a to jsem u zdroje. Je to k naštvání, to věřím. Podnož pozná jen odborník, M9, M26, MM106 a kdouli a hrušeň také, rozeznat však podnože slivoňové to už je oříšek. 

Rozeznat odrůdy třešní či broskvoní jen tak podle habitu či listu je síla. 

JURAJ KAFKA