Záměna podnože u stromku z ovocné školky Mezice

Pane doktore, Váš návrh je v mnoha případech lepší, ale přihlédnul jsem ke skutečnosti, že k zbrždění růstu došlo po výrazném vápnění (jak uvádí tazatel). Takže jako rychle dostupný dusík v době tlaku první mízy je potřeba dát Ledek vápenatý (LV15). Tu pomalou formu dusíku ve formě síranu jsem volil také spíše kvůli tomu, že předpokládám dostatečné zásoby P z minulých aplikací koplexních hnojiv a vyvázáním přebytečného Ca by se uvolnil P do dostupných forem. Navíc obě mnou doporučená hnojiva patří k levnějším i v přepočtu "Kč za kg čistého N".

J.R. možná něco vymyslí o tom, že dusík v močovině je přijatelný daleko rychleji (třeba přes list, ale to teď není aktuální) ale ta směs, či spíše použití dvou formulací dusíku, je opravdu výhodné z pohledu přijatelnosti dusíku. Jedna z forem je lépe přijtelná v období, kdy je v půdě dostatek vody, druhá v době, kdy je sušeji. Důležité je aby se dostal dusík do kořenové zóny - buď zarytím pod trávník, nebo rozpuštěný ve vodě několika "sondami" na obvodu koruny. Jestli jsou stromky v králičím pletivu, může se stát, že škůdci se sice nedostanou do balu těsně okolo stromku, ale čekají na kořínky, které prorostou ven a na nich si pochutnávají. Strom je v půdě relativně pevně zakotvený, ale nepřirůstá. A pak při stejné podnoži pod všemi stromky může být ožírán jen jeden stromek, který je na oblíbené trase škůdce pod zemí. Někdy (mnohem častěji) hryzec zničí i silnější kořeny například M-9, jindy okouše kůru ze silných kořenů třeba A-2, M-1.  

J.R. možná něco vymyslí ... normalne a slusne jsem se ptal, rozhodne tu na rozdil od Vas 'nevymyslim' nesmysly. Takze bych uvital, kdybyste na moje prispevky nereagoval. Dekuji. J.R.

Močovina jako 3-5% ní roztok se dá použít jako listová výživa nejlépe při každém postřiku insekticidy a fungicidy. Při aplikaci do půdy využitelnost močoviny v některých případech není vysoká a i přesto, že v přepočtu ceny za kg čistého N je močovina nejlevnějším N hnojivem, je potřeba s ní neplýtvat a umět ji správně aplikovat, aby se nám neodvětrala ve formě nevyužitelného čpavku.

Močovinu do pudy neaplikuji, pouzivam ji (obcasne) rozpustenou ve forme zalivky k prihojeni jahod nebo boruvek, nebot pH by mela mit neutralni, coz je nekdy vyhodou. J.R.

Prvních cca 7let stromek rostl jako z vody a dělal jsem každoroční řez. Poté až do dneška stromek sice dosti plodí, spíše ale menší jablíčka, ale přírůstky jsou 0, slovy nula.

Nakonec to zřejmě bude poškození hryzcem.Když stromek přirůstal v prvních létech-"jako z vody"mohl být opravdu na A2,pak přestal růst.

Jednou tu byla teorie o tom, že stromek vnímá, cítí,že se blíží jeho konec, proto plodí hodně malých (na větší nemá síly) jablíček-jako zdroj jader... tedy dalšího genetického materiálu.Je na vás,zda oné teorii uvěříte,nebo né.

Spodní voda je u nás 30M hluboko... a hryzec má rád vodu, že???

Děkuji všem za odpovědi.

Rajku jsem jako každé jaro pohnojil komplexním hnojivem na ovoce(menší hrst na cca 1M2) a navíc po cca 3týdnech ted zalil plošně 40L vody s síranem amonným cca 30g na 10L. Mám obavu abych nespálil kořeny dusíkem, jak se mě podařilo před lety u M9. Tráva teprve začíná růst-začátek vegetace, ale minulé roky byly viditelné tmavě zelené kruhy kolem stromů po hnojení komplex. hnojivem.

Faktem je že Rajka byla před lety sázena do jámy s cca kolečky černé pařeništní zeminy na místo kde před cca 30lety byla zřejmě také jablon. Ostatní stromy dostali většinou komplet vyměněnou půdu=cca 10-15koleček hnědozemě ze záhonů, protože byly sázeny po vykopaných starých vysokokmenech do obrovských jam, zvláště ten Topaz)

Můžu ještě ted výrazně narašené větve ostříhat? Neoslabím tím strom o mízu v nich?

Hryzec vodní žije na březích rybníků, vodních ploch, potoku.V zahradách žije většinou hryzec zahradní, který škodí okusem kořenů.Vůbec se neohlíží na fakt, že Vy máte na zahradě spodní vodu 30m hluboko.

A dělá krtince-hromádky hlíny? Ty tu nemám, ani nejsou viditelné chodbičky. Navíc 1,5M od Rajky je hned za plotem plno požeru ve formě odkopků švestek a šípky.