Nechci Topaz zatracovat, jen v mých podmínkách jej nelze trvale pěstovat bez postřiku, což bylo stran rezistentů mé očekávání. Chuťově stále patří v naší rodině koncem zimy k našim favoritům. Pokud máte jablek dostatek, jistě se tam dají vyselektovat červená pěkná jablka (jako v pravé bedýnce z března). Nedokážu posoudit jestli jablka paní jsou dílem nějakého klonu (Red), přezrání (které by ale nesvědčilo trvanlivosti, ani chuti), nebo nějaké kombinace mikroklimatu, vyšší chráněné polohy ap. (studená rána, horké slunné dny).
PS - Topazu zdar, ale na jeden už jsem picnul Admirál
...a až nebudu zvládat pihovitost, třeba se obloukem vrátím k Rubínům
. Možná bych našel výše své nadšenější příspěvky, ale po cca 6 letech zkušeností na dvou zahradách (220mnm a 520 mnm) bohužel musím konstatovat - není to rezisten ani náhodou! Krom toho, že v nižší poloze mi v předešlých letech výrazně trpěl na padlí, letos je silně napaden strupovitostí a to dostal předjarní a 1-2 časně jarní postřiky. Řekl bych, že po brzkém prolomení rezistence došlo k silnému napadení během 2-3 let a nyní se zdá více napaden než některé nerezistentní odrůdy (viz fota). Když k tomu přičtu určitý sklon k hořké pihovitosti, zůstává pozitivem pouze svěží kyselinková chuť od listopadu do března. Pak hnije uvnitř a duben je jeho labutí píseň (i skladovatelnost se mi zdá nadsazená). To jsem měl ještě letos v červenci ve sklepě bedničku poživatelných jonagoldů... Narouboval jsem jej na dalších cca 5 stromů, na některých navíc zdrobňuje, takže asi přijde čas částečné výměny.
