Dukát

Letošní úroda Dukátu byla velká. Plody jsem částečně protrhával. Hořká skvrnitost zatím téměř žádná. Chuť asi jak píšete. Jen se divím, jak z takového suchého roku, jsou plody pěkně šťavnaté. Některé plody jsou ale vynikající. Už je budu mít snědené.

Pane Prášku, máte můj obdiv, že jste se jako jediný s Dukátem nevzdal. Ať se Vám daří.

Petře děkuji. Pokud budu mýt výsledky, tak si Dukát nechám. Moje bio jablka stejně nikdo nechce a radši si koupí vizo chemo jablka v supermarketu.

Dukát v Beskydech 520 mnm jsem přerouboval - nikdy na něm nevyrostlo nic solidního, pihovitost (bez ošetření) veliká. V konkurenci všude naroubovaných nádherných Rubínů neměl šanci

Neznám odrůdu, která by zklamala tolik pěstitelů jako Dukát. A přesto se o ní stále píše, přesto ji někteří zkoušejí opakovaně znovu. Proč asi? Třeba po Baumanově renetě neštěkne ani pes, přitom to není tak dávno, co patřila mezi tržní odrůdy československého sortimentu. Co je tedy na Dukátu tak výjimečného?
1. Kombinace bujného růst a enormní plodnosti není úplně častá. Umí se prosadit i na nejslabších podnožích.
2. Renetovitý tvar, vzhled, vybarvení plodů jsou skutečně lákavé.
3. Konzistence dužiny a koxovkou střižená chuť jsou v optimální zralosti opravdu výborné.
4. Duchovní otec odrůdy ing Dvořák ji ve svých pomologiích dokázal tak vychválit, že nebylo předrevolučního zahrádkáře, který by Dukát nevysadil.
Ale tím to asi končí. Ani při důsledné péči se odrůda nezbaví svých nectností
1. Plody jsou velikostně i tvarově nevyrovnané. I při probírce se sklidí část jablek podřadných
2. Třebaže je odrůda deklarovaná jako zimní s dlouhou skladovatelností, po Vánocích jsou plody v běžném sklepě zvadlé, mnohé podlehnou hnilobě.
3. Se strupovitostí lze úspěšně bojovat, ale znehodnocení plodů hořkou pihovitostí je i při opakovaném vápnění na list velké.
Podtrženo, sečteno - nemáme-li mimořádně příznivou lokalitu - slunnou polohu spíš vyšší nadm. výšky se sušší nepřehnojenou půdou - nemá smysl Dukát pěstovat.

Mohu jen potvrdit, že na sušší, skoro chudé půdě a slunném stanovišti na mírném JV svahu 400 mnm jsem přibližně v osmdesátých létech měl Dukáty krásné, velikostně vyrovnané a chuťově vynikající. Rozhodně (podle mne) výrazně předčily v chuti Bláhovu oranžovou renetu. V chudé půdě však strom brzy vyčerpal zásobu živin dodanou do jámy při výsadbě a s ustávajícími přírůstky a při nedostatku vláhy ovoce zbrakovatělo, likvidaci pak dokončil hryzec. Dukát, Spencer a částečně i Spartan byly v té době pro mne chuťově nejlepší odrůdy, i když ostatní užitkové vlastnosti těchto odrůd jsou problematické.R.

Pane Vysloužile, se vším bych s Vámi souhlasil. Rozdíl vidím jen v tom, že moje Dukáty nevadnou, na rozdíl od jiných odrůd. Můj Dukát je naroubován na vysokokmenu na středně skloněném pozemku k severu 380 m.n.m. Souhlasím, že vyžaduje sušší  nepřehnojenou půdu.

To je možné. Vysokokmen prakticky z principu vylučuje výrazné přehnojení a jablka z něj jsou trvanlivější obvykle v řádu týdnů až měsíce. 

VvNemohu souhlasit s hodnocením Dukátu, jak uvádí pisatel přede mnou. Dle mého názoru je Dukát chuťově velmi podobný Coxovce, chuť kořenitá, renetovitá, velmi dobrá až výborná. V dobrém sklepě (4 až 6C) vydrží až do dubna. Je dobré při sklizni trochu podtrhnout a ihned uložit do sklepa. Dukát pěstuji v nadmořské výšce 400m a sklízím koncem září, až začátkem října, podle průběhu počasí během roku. 

Mám s ní dlouholeté zkušenosti a kromě Coxovy renety si troufám říci, že chuťově lepší odrůdu na zahradě nemám. Rubín, Melrose, Kidds Orange, Spencer nebo Gloster, Bláhova oranž. reneta atd nejsou špatné, ale pokud jde o chuť, Dukátu se navyrovnají. Pravda špatná vlastnost je fyziologická skvrnitost. Rovněž další některé nedobré vlastnosti jsou na škodu, ale chuťově je jedna z nejlepších.

Ten DUKÁT mně pořád uniká. Roub s pěknými velkými plody se mně kdysi vylomil a od té doby tady jen čtu ty pochvalné příspěvky. Škoda, že DUKÁT neprodávají pod starými odrůdami v e-shopech. Třeba podobné odrůdy jako Bláhovo oranžové, nebo Švýcarské oranžové ano.