Kalifornské žížaly

Konzultoval jsem to s odborníky, kteří shodně tvrdí, že ze stejného výchozího materiálu za stejných vnějších podmínek při stejně intenzivní a odborné péči dostaneme naprosto stejný výsledný produkt i bez žížal. Rozdíly jsou jen v rychlosti vyzrávání. Ty žížaly s tím nedělají nic jiného, než to, že to jemněji sešrotují a promísí a vyberou si potřebné látky, stejně jako třeba váš králík. Vlastní rozklad biomasy ale neprovádí žížaly, ale bakterie. Četl jsem na netu několik blábolů o zázračném působení trávících enzymů z žížalího trávícího traktu. Dotazovaní dvou CSc. se nad tím smíchy až zakuckali. Najde se však několik úchylných jedinců, kteří věří, že ty enzymy mají blahodárný vliv na úrodu, na pleť, na potenci a zlámanou nohu. Můj děda říkal, že když je něco na všechno, tak je to také na nic, a toho se držím.

Nechci poučovat, ale jako kanadské žížaly se označuje druh Dendrobaena veneta  - druh rousnice, který je pro svoji vitalitu a výdrž ve vodě používán pro rybolov a je speciálně komerčně chován, tuším že na celulózovém odpadu. Jako kalifornská žížala je označován druh Eisenia andrei nebo Eisenia foetida - obyčejný hnojní červený červ výrazného pachu. Svého času, jak již bylo zmíněno, byl tento červ předmětem spekulace typu něco bezcenného, ale exoticky znějícího prodej za velkou cenu do sítě dalších prodejců a zbohatni (klasická peněžní hra - Herbalife, Švédské kapky..., kdy zákon, zakazující peněžní hry se obejde právě prodejem něčeho nevalné hodnoty a "letadlem" zbohatne pouze zakladatel). Sám jsem násadu této žížaly nasadil do kompostu, ale nepoznal jsem rozdíl mezi původními "hnojáčky" a novými kaliforňáky. V některé literatuře se dokonce udává pouze poddruh E. foetida andrei, tyto žížaly laboratorně slouží ke stanovování toxicity terestrálního prostředí. V každem případě se udává příznivé působení fermentů, které žížaly vylučují, na biologický rozpad tlející hmoty.

Pro rybáře: na hnojáčky se běžně chytá, nejlépe na plavanou vzhledem k jejich menší odolnosti.          

Moc děkuji za promptní a plnohodnotnou odpověď.   Taky jsem si myslel, že mezi Eisenia andrei a   Eisenia foetida   nebude rozdíl.

Hlavně, že makají dobře. Dal jsem se do vermikompotování nedávno a to jejich hnojivo je opravdu vynikající. A navíc,  sežerou všechno a rychle, nemáme problémy s trávou sešrotovanou rotační sekačnou - a přes zimu  "uklidí " velkou hromadu listí...

 Ještě jednou díky. Takových účastníků diskuze na tomto portálu si velice vážím  (oproti těm různým "kecalistům", co mají nutkání se ke všemu vyjádřit za každou cenu...)  Poradnu Zahrada.cz máme s manželkou moc rádi

Srdečně.  Čestmír

Dobrý den, můžu využít výhod těchto žížal i v plastovém kompostéru, nebo je lepší, běžný otevřený? Máme v rohu zahrady klasicky ohraničený kompost a uvažujeme o koupi plastového. Jsem zahradnický laik a ten plastový mi připadne praktičtější. Ale netrvám na něm. Děkuji za odpověď Jindra

Zdravím pana Čestmíra i všechny ostatní "žížalkáře". V posledním (zatím) příspěvku jsem se dozvěděla, že baští i listí - máte někdo zkušenost, zda i z neovocných stromů? U nás řešíme každoročně metráky javorového, březového a dubového listí, ale hlavně mech!!! Pozemek na severním svahu se všemi negativy, které k této poloze patří. Děkuji za radu.

Zdeňka ze Slavkovkého lesa.

Dobrý den,

uvažuji o nákupu žížal a jejich vypuštěním do kompostu. Teď jsem si ale uvědomila, že jsem tam dávala shnilá jablka a zasypávala vápnem, aby se zničily připadné choroby. Nebude vápno žížalám vadit?

Děkuji za odpověď Aneri

Patrně nebude mnoho těch, kteří kompostují pouze listí z neovocných stromů, v tak velkém množství a ještě s pomocí žížal. Reaguji jen svým názorem, nepodloženým zkušeností, a tak si nečiním nárok na jeho správnost.
Zkompostovat se dá v podstatě jakékoliv listí. Tomu z neovocných stromů to trvá trochu déle.
Já jsem zastáncem praxe „za pokus to stojí“ a rozhodně bych to zkusil. Ztratit můžete pouze nějakou stokorunu za nákup žížal, (i když kolik stojí a kde se prodávají netuším).
Vzhledem k tomu, že žížaly zpracovávají tlející materiál, umístil bych je do nejméně rok staré hromady, kde již probíhá tlení, listí je již změklé a vlhké. Vlhkost hromady musíte neustále udržovat. Je-li ta možnost, velmi se jim zavděčíte posekanou trávou a především jablky.

Vápno a kompost je často diskutované téma, rozdělující zahrádkáře na skupiny pro a proti. Dříve všichni a všude hlásali až nutnost vápnit kompost, dnes je celá řada odborníků, kteří hovoří o tom, že vápno do kompostu nepatří. Já osobně patřím již mnoho let k té skupině, která je proti. I s ohledem na to, že využívám ke kompostování žížaly.
Pokud jste jablka vápnila na podzim, vůbec bych to neřešil, pokud někdy v těchto dnech, asi bych alespoň měsíc s umístěním žížal počkal. Samozřejmě záleží i na použitém množství, předpokládám, že jste jablka vápnem pouze poprášila.

Přeji vám mnoho úspěchů s vašimi případnými, novými zahradními mazlíčky.

Děkuji za odpověď. Využiji Vaší ochoty: Jaké pořídit žížaly do venkovního kompostu? Nerada bych zavlékala nějaké cizince do zahrady i když asi nebudu první. Je třeba koupit kalifornské, kanadské nebo naše hnojní?Přeji hezký den, Aneri

Předpokládám, že jste si pročetla celé toto tématické vlákno a tím pádem i příspěvek host - xxx.xxx.77.185 (?), 14.11.2008 12:49, kde je patrně popsáno jak to vlastně s těmi žížalami, druhy a názvy je.
Kanadské žížaly se pěstují pro rybáře, kalifornskými žížalami jsou pak označovány ty "obyčejné" hnojní - Eisenia andrei nebo Eisenia foetida, které se používají k vermikompostování. Já mám v kompostu ty, které zde můžete vidět na obrázcích, což zřejmě budou Eisenia foetida. Obava, že by vás vytěsnily ze zahrady je zbytečná, jsou až příliš fixovány k teplu domova s dostatkem potravy a jinde v zahradě je neuvidíte. Jste-li ochotna zveřejnit svůj e-mail, napíši vám.

Ještě něco k tomu listí neovocných stromů. Když jsem si teď procházel vlákno, někdo zde uvádí, že žížaly mají raději zásaditější prostředí. Listí neovocných stromů, ale vytváří spíš kyselejší kompost, tak nevím, zda to těm žížalám bude chutnat a k životu vyhovovat.