Jak zlepšit těžkou půdu?

Přeslička rolní je plevel, který miluje kyselou půdu, ale nemá příliš ráda půdu těžkou jílovitou. Takže povápnění bude asi na místě a dodání humusu (zelené hnojení, kompost, hnůj) jistě také.
   Co se týče sbírání krtinců, jak radí AB, s tím bych byl opatrný. Kompostu jistě prospějí, což o to.  Ale tu hlínu krtek odněkud vzal a ta tam bude chybět. Až krtek prostory pod krtincem opustí, chodby se propadnou.a v místě po sebraném krtinci zůstane malý dolík. Časem bude zahrada hrbolatá.. Proto krtince neodvážím, nýbrž jen lehce rozhrnu.

Děkuji všem za zúčastnění na diskuzi. Vzhledem k ostatním vedlejším podmínkám, které jsem neuvedla, budu moct využít všechny info. U zahrady máme poměrně velký sad (cca 9 tis. m2), takže pokosené trávy máme dostatek a krtinců je nespočet, a les cca 6tis m2, tak i hrabanka se najde. Jen mám strach, ať půdu příliš neokyselím. Je báječné, že se mohu poradit s lidmi, kteří mají tolik vědomostí, samozřejmě i v závislosti na vlastních zkušenostech a jsou ochotní se podělit. Díky! Ještě jeden dotaz - kterou rostlinu byste považovali v mém případě za ideální jako zelené hnojení a v jakém stáří ji zarýt? - nikdy jsem takto nehnojila, dříve vždy jen hnůj nebo močůvku, výjimečně Cererit.

Můžete zkusit všechny. Od vikvovitých (hrách, peluška, vlčí bob, lupina, hrachor, vikev huňatá) přes jeteloviny, svazenku a hořčici až k obilovinám (zejména oves).

Já nejčastěji užívám hořčici, i když se přerostlá špatně zaorává.

Potom také platí, že zelené hnojení nemusí vyrůst přímo na hnojeném pozemku. Trávu či sekačkou posbírané listí můžete místo klasického kompostování klidně týden před plánovanou orbou (rytím) postupně navážet na určený díl zelinářské zahrady. Zavadlé pak zaoráte/zaryjete.  Přínos pěstování ZH přímo na hnojeném pozemku je v množství kořenové biomasy, která se na hnojení podílí a není vidět (například vojtěška má více kořenů než nadzemní hmoty a část kořenů je v zóně, kam by jste zarýváním biomasu nedostala.

Pisete nezmysly s tym NaCl. Zmena struktury resp plasticity suvisi s obsahom soli ako takych a NaCl je tou najhorsou volbou pre rastliny a vobec mikrofloru. Najlepsou volbou je sadra, ktora sa rozpusta v tom spravnom mnozstve a je pH neutralna. Ked sa odplavi rozpustena sadra, znizi sa ionova sila a nova sa rozpusti. Samozrejme aj vapenec ci dolomit je OK a posobi podobne, iba moze menit pH.

Nikdo tady nedoporučoval použít NACL, než vyletíte na ost. přispěvatele, tak lépe čtěte. Na neznámé zahradě mohl předchůdce ničit slimoše solením... Já krtinu uprostřed sešlápnu, zbytek srovnám žel. hráběmi, nejlépe zasucha. S.P.,Ch.

Blbo tu radia prispevky mimo poradia. Ja som pisal na prispevok kde sa NaCl spomina.

Píši to správně. varuji před používáním kombinací hnojiv, které jako reziduum nechávají Na a Cl, potažmo později odplavitelnou sůl. Jenže ta než se vyplaví, tak napáchá škody jako katalyzátor způsobující rozpad struktury (analog freony a ozonová vrstva atmosféry). Tedy jste mohl upřesnit na rozdíl mezi levným NPK ze směsi Chlorid draselný a Chilský ledek. Po spotřebování draslíku a dusíku rostlinami zůstane NaCl a půda se stane "maltou". Pak oceníte genialitu Cereritu, kdy síranová forma drasla v kombinaci s bezsodíkovými formami dusíku a granulemi s plnivem z dolomitického vápence působí na zlepšení půdní struktury.

Pak oceníte genialitu Cereritu...plky... neocením, lebo nerozeznám kvalitu hlíny, co je skrytá pod trávou.

to nebylo na Tebe milý guru, ale na pána co neumí pozorně číst mé neobratné gafomanské výlevy.

no tak to sme si nerozumeli... Tuto nevyhovujucu strukturu pody sposobuje maly obsah soli vseobecne. Vyskytuje sa v pripade ilovytych pod, ktore su skor kysle, nie lakalicke (v alkalickych je pozityvny vplyv vapenca). Vyskytuje sa to po dlhotrvajucich dazdoch splavenim soli, poda tvori malo priepustnu hmotu na ktorej sa drzia dlho mlaky, napucane blato, po vyschnuti je to pevna tvrda hmota. Problem sa vyskytuje v malej miere, ale vo svete su s tymto problemy. Aplikuje sa sadrovec. Popol, vapenec a podobne veci tiez vyborne pomahaju. S chlorom to nesuvisi nijak. So sodikom moze. Sodne koloidy maju tendenciu prave k tomuto javu. Ale aj toto sa prejavuje po velkom poklese obsahu soli co sposobi dany jav. Realne vsak konc sodika nikdy nie je taka vysoka, ak nie je materska hornina nejakeho morskeho povodu.