Prořezat švestku teď?

V tom je právě ten problém. Lidé si myslí, že pokud chemicky neošetří, tak prostě napadené listy opadají a narostou nové. To je sice pravda, ale s listy opadají i plůdky, jelikož strom na jejich výživu už nemá energii. Všechnu vloží do tvorby nových listů. Takže pokud se neošetří a jsou napadeny všechny listy, tak jste bez úrody. To neplatí jedině tehdy, pokud je na jaře sucho a teplo. Nejsem nadšeným příznivcem fungicidů a provádím pouze jeden postřik Championem při prvním pohybu pupenů. Sekundární příznaky na druhé vlně nových listů neřeším. Ta žádné škody už nenapáchá. Pokud ale prší, má tendenci tvořit se dost dlouhouhou dobu. Pozdější kadeřavost se může tvořit klidně i po pěti kombinovaných postřicích. Záleží na počasí a výskytu choroby. Většinou to ani v jednom roce není úplně stejné. Optimální byl suchý a teplý duben, myslím, že to bylo v roce 2009. Tam by ten risk s neošetřením vyšel. Mně alespoň vyšel, ale další rok to byla pohroma. Takže důležité je provést alespoň jeden postřik, který by vám měl úrodu zachránit, i když se více či méně nějaké pozdější příznaky choroby objeví.

V chladnejších okrajových polohách sa termíny rezu kôstkovín prirodzene posúvajú. Broskyne majú výnimočné postavenie medzi kôstkovinami, ale takisto sa nič nestane, keď sa ostrihajú skôr ako na začiatku kvetu. Vlani som si to otestoval. Glejotok po razantnom reze v nesprávnom termíne sa neprejaví cez zimu, ale počas sezóny. Ak niekto očakáva glejotok po odstrihnutí Barborky o priemeru niekoľkých mm, tak k tomu naozaj netreba komentár. 

Já všechna svoje vřetena peckovin řežu následovně.

1) Asi v půli července zakrátím nově rostoucí letorosty o1/3 až 1/2 délky, nevhodně rostoucí odřiznu úplně.

2) Na konci srpna a začátku září provedu prakticky konečný řez, u kratších letorostů zastřihnu za posledním květním pupenem, u delších na 4 až 8 květních pupenů (podle jejich polohy a vzdálenosti od terminálu). Nevhodné, které jsem v červenci přehlédl, odstraním.

3) V době květu dělám jen opravný řez (např. některé květní pupeny nevyraší), případně sesadím hlavní větve na ptřebnou délku.

 Broskve však mají dutou korunu, příp. U tvar.

Pane Vinšálku, jaké peckoviny pěstujete ve tvaru vřeten? Z příspěvku pochopuju, že broskvoně, ale u nich se musí dělat výměna obrostu, jde to? A ještě prosím uveďte polohu.

Snažil som sa tiež ako p.Václav pestovať kôstkoviny so zachovaním stredníka, najmä tie čo som si vypestoval očkovaním semenáčkov. U kúpených stromčekov broskýň s vystrihnutým stredníkom (dlhoročný nešvár v škôlkach) už to nebolo také jednoduché. Pri reze broskýň však postupujem opačne ako u sliviek, marhúľ a čerešne, kde sa bujný rast tlmí letným rezom. Ak nechcem, aby broskyne predčasne zostárli a prinášali drobné plody, musím ich spolu s dodaním živín (hlavne dusíka) stále nútiť do tvorby mladého silného jednoročného dreva. A to sa dá jedine včasným jarným razantným rezom. Fotografie broskýň pred jarným rezom a po ňom nájdete v takmer každej publikácii o pestovaní broskýň. Termín koniec marca-začiatok apríľa sa v mojích podmienkach osvedčil ako najvýhodnejší. V drsnejších podmienkach, kde je nižšia SAT a zima prichádza skôr, robiť takýto pravideľný hlbší rez až po odkvete v štádiu plodíkov nepovažujem za správne. Väčšie rezné plochy nemusia byť do zimy dostatočne zhojené. Argumentácia o ponechaní "pastvy" pre zdecimované zvyšky včelstiev alebo, že rez na začiatku kvitnutia je výhodný iba v tom, že "Ořezané větve bez květů a lístků se taky lépe zpracovávají", sú naozaj komické a nestoja za komentár. Opravný- kozmetický rez u broskýň aj ostatných kôstkovín robím v auguste. Drobné rezné plôšky sa stihnú do zimy zhojiť.

Dobrý den. Vystřihnout u broskvoní středový výhon ve školkách není žádný dlouhodobý nešvar, ale je to klasický způsob, jak za pouhý rok dosáhnout zapěstovanou korunku z předčasného obrostu. U broskvoní nemá vůbec žádný smysl pěstovat korunku dva roky, když je to krásně možné za rok. Je minimum pěstitelů, kteří vyžadují u broskvoní terminál.  Stanislaw

Dobrý večer!

Máte pravdu Stanislawe, ale znamená to, že to minimum zákazníkov nemá právo si kúpiť stromček so stredníkom? Niekedy sú malé korunky tak dokonale vnútri vyholené, že nemáte šancu už nič zmeniť. Skúste si niekedy vypestovať broskyňu so stredníkom a uvidíte, že má tento tvar veľa výhod. Prinajmenšom sa Vám nevylomia kostrové konáre pod váhou úrody.  Pestovať broskyne v prirodzených tvaroch so stredníkom odporúčajú aj mnohí skúsení broskyniari.

Dobrý den. Pane Pal'o, zkušený pěstitel prostě vezme nůžky a udělá šmik a broskvoň má novou korunku, kterou při nové výsadby a zapěstování je stejně nutné udělat. Takže když vyraší nové výhony, tak ten kdo to požaduje, tak prostě ten vhodný výhon jen vyváže a má připravený terminál. Je to taková ovocnářská klasika. Pěstování s terminálem je skutečně používané, ale třeba v Itálii, kde je hodně světla. U nás to bylo zkoušené, ale zatím neznám žádnou výsadbu, kde by se to používalo. I taková Jižní Morava pětuje kotlovou korunu, a že jsem viděl opravdu velké výsadby. Stanislaw

Zdravím Vás pane Stanislawe! Nespochybňujem Vaše návštevy moravských broskyňových sadov, ani som netvrdil, že tam nie sú broskyne pestované v tvare kotlovitých korún. Gustáv Čejka píše o tomto type koruny: "...je potrebný väčší voľný priestor, je to tvar najmä pre roviny alebo sterasované plochy a najmä tam, kde neprichádzajú často oneskorené jarné mrazy, a ďalej je to tvar pre monokultúru..." Škôlky logicky pestujú stromčeky pre veľkoodberateľov. Preto v malej predajni kúpite stromček s vyholeným stredom. Náprava nie je snadná, lebo broskyne nasádzajú konáre v širokom uhle. Odstrihnúť korunku, začať pestovať nižej zo spiacich očiek novú a stratiť rok, to nepovažujem za šťastný nápad. Preto som vždy vyberal pri nákupe taký stromček, kde bol v strede aspoň mierne šikmý konár. Za tie dlhé roky pestovania som odskúšal kotlovité koruny aj tvar voľnej palmety. A ostal som verný korune so stredníkom. Palmety broskýň sa pestovali už v čase Edwarda Lucasa (1877). Dnes tento tvar nájdete nielen v Taliansku, ale aj v Bulharsku a Rumunsku (palmeta Baldassary). Maďari skombinovali belgickú Haagovú stenu so stenou Hungaria a pestujú palmety broskýň v tvare Kecskemétskej steny. Voľné palmety sú veľmi vhodné aj do okrajových či drsných polôh, pretože je možné ich pestovať aj pri stene a možno je chrániť a prikryť pred veľkými tepelnými výkyvmi. Odskúšajte a uvidíte. A bude z Vás skúsený pestovateľ.

Glejotok po razantnom reze v nesprávnom termíne sa neprejaví cez zimu, ale počas sezóny
    To je vcelku logické.
 Hojení ran - na rostlinách, ale i na zvířatech a lidech - probíhá prostřednictvím proliferace hojivých pletiv (tkání). V době vegetačního klidu jsou tok mízy, růst dřeviny i hojivé procesy pozastaveny.  Čím déle prodloužíme interval mezi řezem a začátkem hojení, tím větší je riziko, že řezná plocha namrzne, oschne, infikuje se. To vše je spojeno s větší či menší vrstvou odumřelé tkáně, která zhoršuje úspěšné hojení. Roli hrají i další faktory - druh dřeviny, stav výživy, podnebí.
    Stačí udělat malý pokus. Odřízneme tři stejně silné výhony - třeba vlky na kmeni. Jeden na podzim, druhý v předjaří, třetí zazelena a můžeme pozorovat stav a barvu pahýlu (kroužku) a rychlost zavalení kalusem.

...takisto sa nič nestane, keď sa ostrihajú skôr ako na začiatku kvetu. Vlani som si to otestoval
    To je argument, který vůbec nic neříká. Asi jako kdybych řekl, že jsem si otestoval, že jezdit celý rok v autě bez zapnutých  pásů je bezpečné, jelikož se mi nic nestalo. Všechny moderní příručky radí řezat peckoviny včetně broskví za vegetace - v květu nebo později. Dosavadní zkušenosti mi to potvrzují, tak se toho radši držím.