Rajčata 2025

V jak velké nádbě jste ho pěstoval?

           Vladimír

Jestli já, tak v běžném samozavlažovacím truhlíku. Lezlo to všude. Vilmy tam dám 2 - 3 podle velikosti truhlíku a jsou kompaktní keříky. Na ozdobení chlebíčku jsou akorát. Chuťově taky vyhovující. Pěstuju je už řadu let.

Vypadají pěkně. Hezky stejně velké.

Já to mám jak píšťaly u varhan. Některé už by mohly jít do země teď, jenže nemám skleník.

Milan HP

Roubujete někdo rajčata na podnože?

Já to letos zkoušám poprvé. Roubuju na podnož Fortimar F1. Narouboval jsem odrůdy Tornádo, Odat a Aprikola. Jde to celkem snadno. Už po pěti dnech od roubování začínají opět růst. Nyní po deseti dnech narůstají celkem silně. Asi je brzy budu muset už sadit do skleníku i když se uvádí, že sadba je připravená cca po třech týdnech.

Tady se roubování probíralo už v 2012 ve vláknu Roubování rajčat, zkušenosti, zdroje podnoží 2012. Sám jsem to nezkoušel, nemám na to teplotní podmínky, ani využití. Překvapuju mě, že na podnož roubujete Tornádo, na které se doslova lepí plíseň bramborová.

Vlákno jsem pročetl, je tam pěkná ukázka naroubování dvou odrůd na jednu podnož. Jsou tam zkušenosti s použitím podnože J3B, nebo Fortoma.  Já jsem sehnal nějaká starší semena podnože Fortimar a dnes je pro hobby použití dostupná především podnož Tomastrong. Zajímalo by mě, jestli je tam opravdu takový rozdíl ve výnosu. Z uvedeného vlákna vyplývá, že spíš ne.

S plísní u Tornáda ve skleníku problém nemám, v létě hodně větrám a praskání plodů mu odpustím, když pořádně plodí. Venku na záhoně by to bylo samozřejmě jiné.

Nadšení z roubování rajčat mne poměrně rychle opustilo, poněvadž jsem nepoznal jeho užitnou hodnotu. Vždy se jednalo o pěstování v nádobách.

1. Roubované rajče, ať už na bramboře nebo na podnoži, nikdy nevydrželo to, co běžně vysazené.
2. Než roubovat dvě odrůdy na jednu podnož, tak raději dvě odrůdy do jednoho květináče.
3. Největším propadákem bylo roubování na bramboru, která byla vyseta ze semene. Na klíčící klasickou erteplu jsem to nezkoušel.
4. Přes všechny negativní zkušenosti, pokusům s roubováním fandím a držím palce.

Mám za to, že roubování je nevyhnutelně pro rostlinu dost stresující. A to i když se roub perfektně ujme. A stres oslabuje. Vitalita i plodnost sazenice ze semínka je vyšší i v porovnání s řízky, které sice ochotně a rychle zakoření, ale to období je v podstatě přerušení přirozeného vývoje rostliny. Čímž ale nechci říct, že roubování či řízkování nemají smysl. Nakonec řízkuji už léta a vždy mi to přineslo úrodu navíc, a to bez nákladů.

Smysl roubování je v tom, že pokud se hlavně ve skleníku vyskytne choroba, která se drží v půdě, a podnož je proti této chorobě odolná, je to lepší alternativa než výměna půdy.

Rajčata naroubovaná na brambory mi ale vždycky připadala jen jako taková hříčka. Protože sice lze mít z jedné rostliny obojí, ale nevychází to výživově. Takže budu mít sice obojí, ale podstatně méně, než kdybych obojí pěstoval separátně. Navíc si myslím, že tyto rouby jsou víc vydané napospas hlavně plísni bramborové, ale i Alternárii. Protože mají díky tomu stresu sníženou funkci imunitního systému.

Ne, praktické zkušenosti nemám. Jen tak teoretizuju a tahle úvaha způsobila, že jsem se do roubování nikdy nepustil. No a moje manuální nešikovnost.

Milan HP

Hezky se chytily. Jste šikovný.

Co je cílem toho roubování? Tornádo je samo o sobě velmi plodná odrůda, která může dát až 10 kg rajčat na rostlinu. Je vhodné pro pěstování ve skleníku, protože je odolné proti černi rajčatové. Proč ho tedy roubovat? Tedy kromě získání praxe.

Milan HP

Cílem je především zvýšení plodnosti a potom taky odolnost houbovým chorobám napadajícím kořeny. Tornádo ale opravdu není ta hlavní hlavní odrůda pro kterou to dělám. Jenom jich mám nejvíce, takže pro porovnání mám polovinu Tornád roubovaných a polovinu neroubovaných. Chci hlavně zpešit plodnost u odrůd s měnšími plody jako Odat, Aprikola, Goldkrone, nebo steakové Summer cider, které má vynikajcí chuť, ale rostlina je slabá, řídce olistěná a mívá max 10 plodů.

Když jsem viděl na dni otevřených dveří Moravoseedu v Lednici ty jejich rostliny, tak ješt mám co dohánět, jenže nebydlím na jižní Moravě ;).