destilační přístroj

K olejovému ohřevu. Řešil jsem ohhřev forem olejem (a chlazení vodou). Při řešení jsem vycházel z podkladů výrobce topných těles ETA Hlinsko. Je rozdíl v topných tělesech pro vodu a olej. Liší se hustotou tepelného toku. Pro olej je samozřejmě nižší, z důvodu předcházení vysokým teplotám na povrchu tělesa, které je spojeno vytvářením karbonu. Doporučuji zjistit si podklady od výrobce a podle toho to navrhnout. My jsme oužili kalící termoolej TK od Parama. Trafoolej je zbytečně drahý, protože oproti termooleji musí mít zaručeny i dielektrické vlastnosti. V případě ohřevu není podstatné jestli olej mírně navlhne, stejně se voda odpaří v provozu.

F.O.

Vhodná olejová tělěes najdete zde. F.O.

Nevím jaký kvas cedíte, možná sladový... ale ovocný řádně vykvašený kvas je konzistence jako z rozvařeným ovocem a tak jeho cezení je prakticky nereálné a nebo se značnými ztrátami kapalné části, pokud nechcete do tekutiny pustit a propasírovat nic z pevné části... navíc pokud kvas nějakým způsobem zcezujete, nemusíte řešit dvojpláštové ohřívání, nebot kvasná voda se vám bez pevných částitc nemůže připálit...

A já poměrně hustý kvas a to včetně 1,7M trubky kolony nahřívám také 2hodiny, po kterých už mě kape předek.Nahřívám jen 4kW a celkový objem až 110-120L, vč. oleje.

A má někdo zkušenost s ohříváním (místo chlazením) deflagmátoru tepelným pásem? Prý když je defl.dostatečně dlouhý, tak se do chladiče č.2 nedostane nic nad nastavenou teplotu tepel.pásu. Když nastavím 76°C tak valí pryč předek, nastaví-li se 85°C, tak jádro a přes tuto teplotu nic ven nejde. Má s tím někdo zkušenost?

Bohužel nemáte dobré informace. Ten problém se jmenuje azeotropie. Podstatou tohoto jevu je fakt, že molekuly, které mají mnohem vyšší bod varu (dokapové složky), než-li je např 85 °C (Vámi citovaná teplota) se mohou do destilátu snadno dostat a spolehlivě jej zničit. Proto také není možné při destilaci lihu s b.v. 78,3 °C připravit 100%-ní líh, ale pouze jen 96%. Proč? No, protože zbývající 4% je voda s bodem varu 100 °C, která se právě díky azeotropii do lihu dostala. Odstranit se dá, ale jen chemickou cestou, nikoliv další destilací. Co z toho vyplývá? Skutečnost, že o kvalitě budoucího destilátu nerozhoduje nic jiného, než-li teplota par na výstupu z kolony, ale vysvětlujte tohle někomu, kdo dělá na Holsteinu. Neví vůbec, o čem je řeč. slosar-petr@seznam.cz

Ano, jistě také jsem vodu ani nezkoušel nedokázala by kvas nahřát na potřebných cca 85-99C které v kotli s koncem destilace a absenci etanolu prokazatelně budou, nahřála by jej jen v tlakovém provedení pláště-což je značná komplikace i ve tvaru a síle materiálu vnitřního kotle.

Celá problematika požární bezpečnosti oleje je hodně složitá a prakticky nejde v domacích podmínkách dodržet všechna doporučení výrobců "teplopřenosných olejů", a ani trafo olej není určen na přenos tepla za takové vysoké teploty.U trafo olejů jsou primárně sledovány elektroizolační vlastnosti a až pak i chladící.Výrobci teplopřenosných olejů primárně doporučují použití v uzavřených (tlakových systémech) z důvodu rychlejší oxidace oleje v otevřeném systému za přístupu vzduchu a tak v otevřených systémech klesá značně i doporučená provozní teplota těchto olejů na pouhou polovinu teploty uzavřených tlakových systémů.Tyto oleje jsou mimochodem značně drahé...

Stejně tak jsou velmi drahé el. tělesa na ohřev oleje.

Nevěřte tomu že teplota oleje vám při provozu jak píšete bude stačit jen o 20C vyšší než vystupující pára do chladiče, ta má 78C-85C a olej dle vás tedy 98C, při této teplotě oleje se vám pára přestane prakticky tvořit a rektifikace-destilace prakticky ustane... to je vlastní zkušenost.

Vaše konstrukce trubky kolony(vč.průchozích chlad.trubek) je hojná na www stránkách převážně USA destilatérů, ale bez náplně není moc účiná rektifikace a výměna energie mezi stékajím refluxem a stoupajícími parami, nápln dělá zázraky, ale nerez drátěnky jsou fušované v číně bůhví z jak kvalitního nerezu.

Ahoj, chtěl bych si vyrobit vlastní malou palírnu..Nevíte někdo o nějakém slušném návodu..Díky

Jak jsem výše psal o topném oleji, jedná se o TK150. Údaje výrobce:

"Kalící olej určený pro termální (horké) kalení při teplotě lázně do 150 °C. Kalení probíhá v oleji zahřátém na danou teplotu. Minimalizuje vnitřní pnutí, snižuje a řídí deformace vznikající při tepelném zpracování. Je zejména vhodný pro větší součástky. Oleje řady PARAMO TK umožňují oproti běžným technologickým olejům používaným pro operace tepelného zpracování, v závislosti na provozních podmínkách, význačně prodloužit výměnné lhůty".

Jsou i oleje na vyšší teploty, ale toto stačí. cena cca 70Kč. Pokud se týká otopných těles, není to zase taková "darda". Provedení se závitem 5/4" je zaplatitelné. Velmi drahá tělesa jsou přírubová nad 10kW.

F.O.

Díky za ten olej.Do něj jsou vnořovány kalené oceli, a ty ocel výrobky jsou určitě rozpáleny na několim stovek nebo i tisíc stupnů, tj. do ruda? Jde mě o to že mě velmi varovali jinde, před vznítivostí rozpáleného oleje-jeho velmi snadnou vznítivostí když je rozehřátý nebo dokonce přehřáty a vytváří prý velmi výbušně hořlavé plyny a to hlavně v netlakových otevřených systémech přenosu tepla.Nu a pokud jsou samozřejmě do kalících olejů vnořovány ocel výrobky o teplotě několik set stupnů, tak by se olej snad musel již dávno při této činosti vznítit a prudce hořet, zvláště když má teplotu vznícení max 250C.(a to bude ještě hodně přehnaně zvýšená teplota protože minerální oleje jako tento mají spíše o dost nižší teplotu vznícení než drahé syntetické)

Jenže já toho oleje potřebuju nejméně 50L a to už jde hodně do peněz.Do ted jedu na směs-kompresorový olej a hydaulický na max 125C a olej jen občas pouští viditelné ale malé obláčky kouře ale nevaří.

Tělesa potřebuji nejméně celkem výkon 4kW což by mě dle těch vyšroubovaných cen výrobce Backer přišlo tak nejméně 8 000 a to ještě k tomu další pracná nesmyslná instalace celkem čtyř těles po 1kW.Koukal jsem se i na tělesa do fritézy a i ty má daný výrobce všech těles-Backer pro ETA Hlinsko značně předražené jsou dražší než celá nová fritéza! Celkově tělesa jsou dražší cca 20x než tělesa do vody...

Asi seženu starší fritézy nebo koupím jinde za přijatelnější cenu dvě 2kW tělesa do fritézy a nainstaluji na dno olejové nádoby a to bez dodatečného porušení stěny nádoby.Jednoduše bych těleso připojil na vývody od spáleného stávajícího tělesa a pomocí měděných vodičů izolovaných do keramických korálků propojil.Neb každá další díra v plášti nádoby jen zvyšuje riziko vytvoření netěsnosti v tu nejméně vhodnou dobu-za provozu kdy je olej značně tekutý.

Myslím že tělesa ve fritézách pracují s teplotou oleje až do 190C a olej nikdy nevznítí a tak by v minerálním oleji 125C neměli už vůbec hrozit vznícením a už vůbec spálením vinutí.

Má, prosím, někdo zkušenost s olejovou náplní z řepkového nebo slunečnicového oleje? Kotel má 3x4 kW tělesa, mělo by se tam vejít cca 30 litrů oleje. Nyní je tam voda, ale i když byla teplota nastavená teplota na 97 stupňů, dochází k velkému odparu a přepadíní vody do odpadu.

Dík. Standa