Lískové ořechy

Moc vám oběma děkuji. Přeci jen se nedá na "stará kolena" dohnat úplně všechno-ani času tolik na shánění někdy i základních teoretických informací není tolik. Tudíž děkuji za usnadnění a ušetření času. Napsala jsem to asi kostrbatě, ale myslela jsem to přesně tak, jak jste se shodli. Vysadit stejný druh-lísku-ale jinou odrůdu než Hallskou. Tak začnu shánět, snad nějaké v nabídce budou. Jedna Lombardská bílá mi sice ještě živoří, ale skutečně jen živoří. Na tu spoléhat nemůžu. Přeju vám oběma hodně pohody a znovu-dík. M.R.

Myslím, že se nemýlím (tedy v tomto případě, jinak často :-)). Přečtete-li si příspěvek podrobně, je tam napsáno geneticky totožný. Podobně jako dvouvaječná dvojčata nejsou terminologicky totéž jako normální sourozenci, ale z genetického hlediska je to to samé. 
     Ve smyslu dědičnosti jsou na tom vajíčka ve všech květech jedné rostliny stejně (tím neříkám, že jsou geneticky shodné).
      Co se týče lísky, tam ani opylení pylem téhož květu nepřipadá do úvahy,  líska má totiž samčí a samičí květy zvlášť.

Myslím, že jsem porozuměla, přestože jsem totální analfabet ať v biologii, genetice, mikrobiologii, chemii a dalším vědám Vám blízkým. Roubovaní ještě nepraktikuji, tak když půjdu cestou nejmenšího odporu, dle Vaší rady koupím a vysadím 1-2 lísky, místo pro ně u plotu bude, dokonce nedaleko Hallských. Děkuji. M.R.

Je to pane Vysloužile sekundární problém, ale tentokrát (výjimečně) skutečně nemáte pravdu. Zároveň přemýšlím, zda hovoříme o botanické terminologii. Genetiku jsem se učil před mnoha lety a netroufám se s Vámi tedy v této oblasti přít.

Podle čeho soudíte?
Ne vše, co se píše na netu musí být pravda, ale tady je jeden odkaz:

http://botanika.bf.jcu.cz/suspa/vyuka/materialy/populac/pyl.doc

Máte pravdu, spletl jsem "Samoprašnost" (Což není ale samoSprašnost)  s cizosprašností.

Nicméně, když jsem se snažil najít argumentaci, proti Vašim tvrzením (což utvrdilo z mýlky mne samotného, Výsledek je výše :-))), našel jsem další zajímavosti o lískách, a to BTW.

Lísky se uvádějí jako klasický příklad kombinovaného opylení - často vykazují smíšenou reprodukční schopnost - tj. mix. samosprašnosti (nebo samoprašnosti) s cizosprašností, nicméně jistota je kulomet a vysadit vedle jiný další druh je doporučováno.

Dokonce se zvažuje, že některé lísky jsou cizosprašné s fakultativní samosprašností, tj. že "i lísky mají své dny":-)

Myslím, že i vlašské ořechy, i ty samosprašné,  občas uvítají opylovače. Při nepříznivém počasí mohou samičí a samčí květy nakvétat ne zcela současně a některé se tak nestihnou opylit.

K pěstování lísek a vlašských ořechů doporučuji články na Zahradaweb(u), ve vlákně Ovocnářská výroba, bylo tam několik článků k jejich pěstování včetně řezu někdy v srpnu nebo žáří letošního roku. Leots chvi také vysadit jednu lísku, asi Lombardskou červenou, v okolí roste hodně planých lísek, snad se spolu opilý.

Mám letité praktické zkušenosti s pěstováním šlechtěné lísky (velké plody) ale v poslední době jsem to zrušil celkem, sice udržuji jako genetický fond jeden keř ale pěstování jsem vzdal. Naposled někdy v roce 1970 jsme měli úrodu asi 30 kg a poté to šlo dolů. Předně lísky na dvoře byly "ošetřovány" slepicemi a jak slepice "skončily", tak se rozmohl nosatec a bylo zle. Dokonce jsem udělal pokus a jeden rok za zelena otrhal všechny i se zárodkem nosatce a zlikvidoval a nepomohlo to. Pak jsem se dočetl, že to v zemi přežívá i několik let. Poté jsem chemicky ošetřoval ale zase se rozmnožili ořešáci a ještě něco, snad sojky a tito ptáci dokáži zlikvidovat celou úrodu. Jediné plody, které neodnesou jsou ty červivé. Zajímavostí je, že jedni ptáci to rozbíjí v rasochách stromů a druzí (ořešáci) odnášejí celou růžici několika plodů a ztrácejí je po cestě. Takže ořechy se najdou i 200 m od stromu. K tomu ještě se přidaly veverky a to byl už úplný konec. Ještě tu máme kuny ale ty jsem "nepřistih", loví v noci ale na třešně chodí, pozná se to podle trusu.

Jak daleko mají být od sebe lísky aby se mohly opylovat? a co prosím doporučujete k Hallské?

Děkuji J.K.Dudycha