Lískové ořechy

Pokud mi ořešáci nějaké plody nechali, Lenku vyfotím. Ale poznají se snadno. Je to červenolistá odrůda.

četla jsem, že větvíčky lískových oříšků se v tomto čase mají nalomit a nechat na stromu-keři. Na jaře potom odstřihnout - úroda se má tímto zásahem zvýšit. Podotýkám "četla", praktické zkušenosti nemám, ale zkusím. Stejně se na jaře budou muset některé větve vyříznout.

Dobrý večer, Alí. Velmi příjemně jste mě překvapil svým "vyčerpávajícím" příspěvkem o lískách. Vloni jsem vysadila 3 Halské obrovské, jdou zatím velice dobře, ale určitě nebude od věci občas mrknout na Váš článeček. Konkrétně mě zaujaly škůdci, choroby a postřiky-o tom jsem dosud nikde nečetla. Už se mi stalo, že jsem "pohořela" s Lombardskou bílou, možná to bylo pouze díky tomu, že jsem z tehdejší úplné neznalosti nedodávala dost vody. Teď už vím malinko víc, tak se starám lépe, ale díky Vám se můžu zase trochu v péči o lísky vylepšit. M.R. jo ještě, pokud to znáte-určitě ano-můžete mi písnout o opylování Halské? Byla bych moc ráda Děkuju. M.R.

na moniliovou hnilobu u lísky jsem po předloňském poměrně velkém napadení letos použil brzy zjara v době kvetení a těsně po něm Baycor a Rovral Flo- výsledek byl výborný, letos jen pár hnědých oříšků!

Lucas

Díky, ale sám jsem do nedávna měl jen mizivé znalosti o lísce, a protože jsem neměl jasno, trochu jsem hledal :-)

Ale k Vašemu dotazu -Hallská obrovská – stará německá odrůda zrající ve čtvrtém týdnu září až v prvním týdnu října. Růst keře je bujný, tvar nepravidelný, celkově dorůstá větších rozměrů. Odrůda je cizosprašná (budete na to tedy muset myslet) s pozdější dobou kvetení, pro ostatní odrůdy je dobrým opylovačem. Plodnost nastává později, přibližně v šesti letech po výsadbě. Plod je vejčitý až kuželovitý s protáhlou špičkou. Punčoška je obvykle stejné délky jako oříšek. Velikostně patří mezi odrůdy střední až větší, deset plodů váží 43 g, nicméně jedlý podíl oříšku dosahuje pouze 45 % hmotnosti plodu. Výnos 2 až 7,9 kg/keř

Odrůda je registrovaná od roku 1954 firmou Sempra Praha a. s.

Děkuju Alí. Jste úplně "zlatej". To ale znamená, že mezi sebou se neopylí a tak musím vysadit ještě nějaký jiný druh, že? Když jsem tedy nikde v blízkosti žádné jiné lísky neviděla. Četla jsem, že lísky plodí cca za 3 roky, tak jsem holt 1 promarnila. No, pořád lepší než za 2-3 roky koukat, že lískáky pořád nejsou žádné. Bodeť by byly, když není opylovač. Tak ještě jednou moc děkuji a zjednám si nápravu-vytahám se za uši. Mějte se moc dobře. M.R.

Ne tak přesně - opylení samosprašných je opylení květu pylem téhož květu (to není v mnoha případech geneticky příliš výhodné),cizosprašnost (Alogamie) je v širším slova smyslu opylení květu pylem jiného květu, v užším významu pak cizosprašnost dělíme na opylení květu pylem -

1. jiného květu téhož rostlinného jedince - tzv. Geitonogamie
2. květu jiného rostlinného jedince téhož druhu- tzv. Xenogamie

Ać jsem hledal jak jsem hledal, u lísek jsem nenašel, kterou cizosprašnost pomologové u lísek uvažují. Z logiky textů ale předpokládám (a uvítám jakoukoli opravu zkušených pomologů), že se jedná o cizosprašnost podle bodu 2. A to lískou stejného druhu. Tj. vysadíte tentýž druh ještě jednou (Dvakrát:-))

Geitonogamie-přenesení pylu z tyčinek na bliznu jiného květu téže rostliny, geneticky je tento proces totožný s autogamií.
    Jinak nesmíme plést stejný druh a stejnou odrůdu. V ovocnářské praxi je cizosprašnost vnímána tak, že je k opylení potřeba jiný květ téhož druhu, ale jiné odrůdy (samojalovost). A je lhostejné, jestli ta jiná odrůda roste na stejném stromě nebo na jiném. 
   Vysazení druhého keře Hallské obrovské k lepšímu opylení nepomůže.  Naopak přiroubování Lombardské nebo Lenky pomůže.

Máte naprostou pravdu,co se týče opylovačů - při pečlivějším hledání jsem nalezl následující doporučení :  Je vždy je vhodné pěstovat dvě až tři odrůdy společně. Jako opylovači s dostatečně velkými plody se osvědčily odrůdy: ´Daviana´, ´Cosford´, ´Syrena´, ´Butler´ a ´Truchsessa´.

Mýlíte se ale co se týče AUTOGAMIE ta je zásadně opylením  pylem ze stejného konkrétního květu. Protože opylení pylem z vlastního květu není geneticky příliš výhodné, existují u některých rostlin různé mechanizmy, jak samosprašnosti příroda brání.

Díky za opravu