Pěstování ozimé zeleniny

je to pravda, ale i není. Mám vypozorováno, že v skleníku bývají teploty v zimě v průměru o 3 stupně vyšší. A zvlášť v zimě vyšší teplotu uvnitř kladně ovlivňuje sluneční svit i jen na pár minut. Také já jsem měl při těch posledních mrazech před 2 týdny nejnižší teplotu -8,4°, ale takový mráz byl jen pár desítek minut nebo jen několik hodin. V rohu skleníku mám z pozdně letní výsadby 2 špičatá zelí, kterým se teprve začínají tvořit hlávky a protože na úpravu půdy je ještě čas, nechal jsem je tam i přes ty mrazy. Při pohledu na ně, foto, nemám pocit, že by jim mráz ublížil. Zbytek zeleniny je také z pozdní výsadby narostlý a nesklizený kopr, celer a kadeřávek a dále v zemi založená kořenová zelenina karotka, petržel, červ. řepa, celer, 2. a 3. snímek. Tahle zelenina ale byla v mrazech dočasně překrytá několikerou vrstvou tkaniny. Walter

Je to tak, v zimě ve skleníku prostě mrzne. To že květák roste je tím, že košťáloviny, zvláště jarní a salát třeba snášejí poměrně dost nízké teploty. Ale ne furt, že. 

Waltře, byl jsem nedávno na chalupě, celer i mrkev mám venku, o košťálovinách ani nemluvě. Nať nebyla zmrzlá. Pravda, sníh napadl ještě před příchodem silných mrazů, ale i tak je to zvláštní. Možná to jen znamená, že ty mrazy nebyly až tak silné, a že se rostlinám shodou okolností a díky "nemrznoucím bílkovinám" v buňkách podařilo přežít.

Při probírání tohoto tématu jsem narazil na přípravek, který má údajně zvyšovat odolnost rostlin proti mrazu. Jmenuje se to Cropaid Frost. Zkoušel jsi ho někdy? Tvrdili tam, že pomáhá i stromům.

Milan

Milane, Cropaid Antifrost jsem nezkoušel, ale probírali ho na spřáteleném slovenském webu a došli k závěru, že je to zajíc v pytli. V návodu se prý píše, že přípravek může zvýšit odolnost rostlin proti mrazu.Tedy jistota, že přípravek opravdu pomůže, tam není. Walter

No, zajíc v pytli a za ranec peněz. Nějak tak kolem tisíce za litr. Ale dělá se prý jen 0,5% roztok na postřik. Takže jestli správně počítám, litr by měl vystačit na 200 litrů postřiku. A jen tak na okraj: zkoušel to tam na tom slovenském fóru někdo?

Milan

Napadlo na nezamrzlou zem a mrazy nebyly silné. Všechna voda ze sněhu se při oblevě vsákla, což je dobré. To zelenina klidně přežila. Prachový sníh je jeden z nejlepších izolantů. Ostatně každý rok při jarní kultivaci vyhrabu nějakou mrkev, cibuli a jsou lepší než ve sklepě.

Já to tam nechávám pravidelně. Je to lepší "uskladněné" než v tom mém sklepě, kde sice nemrzne, ale je tam 99% vlhkost. Mne jen udivilo, že ani nať nebyla zmrzlá. Na celer a mrkev hodím hlínu, pórek a růžičková kapusta jsou na mráz připravené, ale i košťáloviny jako kadeřávek a i kedluben, jsou zatím okay.  Loni mi přežila zimu i kapusta bez úhony. Zelí už je bohužel sežrané. Fakt nepamatuju, že by mi půda promrzla víc než do 5 cm. To zjišťuju, když sklízím pórek či celer.

Milan

Paráda. To ale nejspíš znamená, že teplotní poměry ve skleníku tomu květáku stačí na odstartování růžice. Je to podzimní květák, takže určitě není tak náročný na teploty. A v poslední době bylo i venku stále nad nulou. Ta důležitá teplota je teplota půdy.

Milan HP

Jen pro upřesnění, nemám podzimní květák, je to jen ranná odrůda, která se má sázet v dubnu.

Pokud jsem napsal, že máte podzimní květák, tak jsem tím myslel, že to byl jen poněkud pozdě vysetý raný květák, pro sklizeň na podzim.Žádná odrůda podzimního květáku neexistuje. Kdybyste ho vysel trochu dříve, tak byste už sklidil pěkné květáky. Pochopitelně pro podzimní sklizeň se vysazují rané odrůdy květáků, aby ještě na podzim vytvořily pěkné růžice. Tyto květáky jsem běžně pěstoval. Ozimá zelenina a vůbec ozimé rostliny (ozimá pšenice) je terminus technikus a znamená, že se na podzim něco vyseje, to pak v určité fázi vývoje přezimuje a na jaře to pokračuje v růstu s určitým předstihem před rostlinami vysetými brzy na jaře. S určitou rezervou by se tak dal nazvat i čsnek paličák.

           Vladimír