Pěstování ozimé zeleniny

Bylo by zajímavé, jak by v tom skleníku dopadly opravdu ozimé odrůdy. Ale chce to asi začít dřív, já jsem vyséval začátkem srpna a rostliny dnes vypadají skvěle. Nějaká semena ozimých květáků mám, tak kdybyste to chtěl zkusit příští sez=ónu.

           Vladimír

Ano, bylo pozdě a ozimé nejsou. Jen pokus. Samozřejmě budu neskutečně nadšen, když k rajcatum připojíte i pár ozimých tentononc. Děkuji. Napřesrok mám v plánu začít dřív, problémem budou škůdci asi, i teď sbírám ve skleníku zelené housenky jak o závod, kde se asi vzali, to nevím.vubec u máš s těmi škůdci to nejde. Dál jsem v létě pár Růžičkových kapust a total napadené nějakými obrovskými mšicemi, ani mospilan to nezabije. Proto, a také díky vám, mne napadlo začít už jakoby po sezóně, kdy už není takový tlak škůdců. Holt se musím smířit že bez práce s nějakým zakrýváním a tak to asi nepůjde. Před 30. Lety to holt šlo jinak, ale to jsem zase nepěstoval nic já.

Miloši, ten výsledek vašeho pokusu závisí na souboji Titánů. Vyhraje El Ňiňo nebo El Ňiňa (tedy krutá či mírná zima)? Ale pokud máte možnost udržet ve skleníku teplotu nad 4°C, je naděje na úspěch docela slušná. Pokud bude listopad nadprůměrně teplý, půda ve skleníku nevychladne pod tuto teplotu. Můžete jí i pomoct třeba zaléváním teplou vodou. Nemám s tím zkušenosti, protože nemám skleník, ale jeden princip je celkem jasný: teplota vzduchu, tedy pokud není tak nízká a dlouhodobá, aby spálila zelené části rostlin, není to rozhodující. Tím rozhodujícím faktorem je teplota půdy. U ozimé zeleniny dokonce může povrch půdy zamrznout, ale podobně jako u stromků, kořenům musí zůstat přístup k tekuté vodě. A to si myslím, že ve skleníku není problém. 

Asi zase dostanu negativní reakce, protože vytvářím teorie jen na základě obecných principů. Ale já to snesu. Takže dejte vědět, jak to dopadlo.

Milan HP

Milane, no půda je tam v zimě málokdy zamrzlá, Slunce to vyhřeje, ale protože je to sklo, vzduch má teplotu stejnou jako venku, přes noc samozřejmě. Proto jsem také přemýšlel jestli to nepredelat na aspoň 10mm polykarbonát, aby skutečně bylo udrzeno teplo. Topit tam nemůžu ani nebudu, nemám to doma, být a zahrádka v kolonií. Mám sice elektriku, ale při těch cenách dnes... ale záhony mám v tom skleníku v podstatě pod úrovní okolí a cestičku o půl metru níž, tak to třeba taky tolik nepromrza.nwvim.

Miloši, i když máte sklo, nemá vzduch uvnitř stejnou teplotu. To pouze pokud by se jednalo o delší periodu počasí se stejnými teplotami. To sice může nastat, jen si myslím, že pravděpodobnost je přijatelně nízká. Ten princip je, že když je jasno, jsou noční teploty většinou nižší, než když je zataženo a třeba i sněží. To sluneční záření se ale v tom případě ve skleníku projeví. Ne vždy, ale dochází k jakési kompenzaci. Je třeba sledovat vývoj počasí trochu s předstihem. Prostě musíte na své květáky myslet. Nebo spíš na ně nezapomenout.

A ač naprosto skleníkoprostý, myslím, že váš pokus má šanci. Kdybyste vysel ozimé odrůdy, jak navrhuje Vladimír, úspěch by byl téměř zaručen. To jsou ty možnosti skleníků, které opravdu málokdo využívá.

Milan HP

Milane, má, skoro. Mám tam od jara teploměr do auta s venkovním čidlem z Lidlu, pamatuje si nejnižší teploty za 24hodin. Cidlo venku, třeba v dubnu, jak byly ke konci ty mrazy, venku -9,7, uvnitř 30cm pod střechou -8,9. Ale čidlo položené na půdě plus 5, pod střechou -7, to jen pro příklad, že sklo prostě k ránu mráz nezastaví i když přes den pařák a zemina ohřátá. Proto jsem přemýšlel o tom polykarbonátu.

Musím vás zklamat, ale on ten polykarbonát má prakticky stejné chování jako sklo. Logicky polykarbonát nemá schopnost akumulace stejně jako sklo, není hermeticky uzavřený, takže vzduchová vrstva uvnitř polykarbonátu nijak zásadně neizoluje. Mám takový skleník, a fakt je ten, že vnitřní teplota pomalu kopíruje tu vnější, + nějaký ten stupeň k dobru. Jediné, co funguje, je akumulace. Tj. teplota těsně nad zemí je plusová (přes den se akumuluje teplo v půdě. A nebo pokud máte skleník u zdi, nebo uvnitř něco objemného, třeba IBC nádrž s vodou.

Souhlasím s tím, že polykarbonát nepomůže. Velké ztráty tepla jsou dané tím, že skleník je poměrně vysoká stavby a plocha stěn je několikrát větší než plocha pro pěstování. A ztráty tepla jsou odvislé plochy stěn (skla). Jistě líp jsou na tom nízké stavby- pařeniště, nízké tunely). Nemám zkušenosti s nevytápěnými skleníky a ani nevím co bych případně v nich pěstoval. Asi jsou jiné zeleniny, které by přinesly větší efekt než květáky. Myslím si, že opravdu ozimé květáky by v tom skleníku přečkaly zimu, ale zablokovaly by část skleníku až do poloviny června, což by byla škoda. Lepší by asi bylo mít tam na jaře papriky, okurky nebo třeba i rajčata.

Pro MK: Semena květáků Aalsmeer přidám k těm semenům rajčat. Walcherin Winter 5 zatím nemám, ale budu nějaká semena znovu zkoušet dopěstovat. Na obou koncích tunelu mám mimo plochu nastlanou černou textilií po třech květácích na semeno, jen nevím, které jsou které.

Těm Vašim květákům nedávám velkou naději. Já jsem v té zimě 2020/2021 měl v podobném tunelu jako nad květáky ne-ozimé zelí a brokolici a nic z toho nebylo.

Jinak jsem byl překvapen jak dobře funguje ta netkaná 50 g/m2. Při nejnižších teplotách -16°C byla v tunelu nejnižší teplota -6°C

           Vladimír.

Miloši, a co tedy zkusit přehodit přes ty květáky uvnitř ještě netkanku, nízký tunel. Takhle chránila Eva T. i rajčata, když udeřily mrazy. Co si pamatuju, nikdy jí úplně nezmrzly. Kolik stupňů je kritická teplota pro zelené části květáků? Vy ale máte letos běžné sazenice, že?

Vladimír měřil úbytek světla pod 19kou a 50kou. Rozdíl nebyl velký, takže nejspíš 50g/m2. Nebo alespoň 30. No a změřit, jak moc se teplota v tunelu bude lišit od té pod střechou.

Je to pokus, takže na neúspěch jste připraven. Případné jejich přežití by byl asi malý zázrak, ale věřte či ne, i ty se občas dějí.

Milan HP

Pane Miloši, mám skleníky se sklem přes 20 let a nějakou zkušenost s nimi. I když mě dříve lákalo pěstovat v nich něco i v zimě, nakonec jsem od toho skoro upustil. To obskakování s téměř žádným výsledkem nemělo smysl. I když něco tam přes zimu přeci jen mám. Letos tam přesadím i s vrstvou zeminy kadeřavou petržel. Také jsem tam na konci léta zasadil celer a kadeřávek. No a zbytek prostoru užívám jako krecht. Miloši, máte pravdu, že v skleníku v zimě prakticky nezmrzne půda, to je i moje zkušenost. Přes den půda akumuluje teplo a v noci ho nevyzařuje do otevřeného prostoru. Nicméně průměrně ten kladný rozdíl teplot vzduchu oproti prostoru venku není tak obrovský. V nevytápěném skleníku toho přes zimu zkrátka moc nenaroste. Myslím si, že víc úspěchu byste měl při pěstování zimních odrůd květáku s pařníkem ála Vladimír. Oproti skleníku má mnohem menší povrch stěn v poměru plochy záhonu. A při avízu hlubších mrazů by se dal pařník zvenku celý překrýt netkankou. Dvojitá vrstva izoluje lépe, než jednoduchá.