Roubování

Jaká je jistota, že bujný prut ten konkrétní strom vyhání z podnože, nebo naštěpené, kvalitní plody nesoucí vrchní části? Odpoví zadavatel dotazu?...

Děkuji, údajně např. u starých švestek, že byl HODNĚ pravokořen. Je to tak? Nevím, ale znám moc lidí, kteří pěstovali z odkopků stejnou odrůdu.

...pěstovali z odkopků stejnou odrůdu... Stačilo, aby i původní strom nebyl roubovaný a pak odkopky byly stejné, jako původní strom. Walter

Moc děkuji, to jste potěšil..

Nemusíme úloze oček a jejich poloze rozumět. Stačí když si na to zvykneme. Kolem posledního očka podnože vede u listnatých dřevin trachej (céva). Správným a ostrým řezem roubu a podnože zabezpečíme to, že míza podnože vytéká nad řezem cévy roubu. Pokud by vytékala pod řezem cévy roubu, roub může uschnout (viz obrázek).
Omotání musí být pevné. Pokud je to možné, očka na roubu se nezakrývají. Ale ne za cenu snížené pevnosti spoje. Štěpařský vosk zamezuje vysychání roubu. Při zakrytí fólií roub nevyschne ani když není zavoskován.

Musím říct, že jsem taky nikdy polohu oček neřešil, a v podstatě vše se pěkně chytlo. Vaše vysvětlení mi není moc jasné, neboť očka jsou rovnoměrně po celém obvodu podnože i roubu (nikoli na jedné straně, jak to máte kresleno), tzn. cévy musí vést úplně všude.

...neboť očka jsou rovnoměrně po celém obvodu podnože i roubu (nikoli na jedné straně, jak to máte kresleno)...

Presne nad týmto som uvažoval, keď som videl ten obrázok.

To máte pravdu. Cév, ať už letních nebo jarních, je tam mnoho. A vedou leckde. Nakreslit je všechny nedokážu. Důležité však je, že receptorem signálu tepla nebo světla je právě pupen. Ten vydá hormonální signál (gibereliny) ke kořenům, kde se v jeho důsledku začnou tvořit enzymy (např. amylázy) štěpící zásobní látky. Vznikne ATP umožňující prvotní kořenový vztlak. Pupen si o to řekne a pupen to dostane.… Jak říkám, není třeba tomu rozumět. Je to malý zázrak.  A čím výše ponecháme podnožový pupen, tím výše a více se míza z jara tlačí. Alespoň si tím vysvětluji poněkud lepší ůspěšnost roubování v prvém příkladě. U pozdějšího roubování za kůru vztlak už vzniká i tranpirací na ponechané tažné větvi (osmoticky).

Pročpak si začátečník nekoupí nějakou odbornou literaturu? Roubování není žádný šamanizmus, ale nutným předpokladem je trocha zručnosti. Kdo má obě ruce levé, ať to raději ani nezkouší.

Zdravím,

chtěl bych vyzkoušet kopulací naroubovat podnože jabloní, které jsem si před 3mi lety nasadil z jadýrek (Jadernička moravská). A měl bych v zásadě dva dotazy.

1. Jelikož jsem si neodebral v zimě rouby, tak mi nezbývá než to udělat ze stromu na podnož. Kdy je nejvhodnější doba? Jak u podnože, tak i u roubů se už začínají nalívat pupeny. Tak mi případá, že by teď, až v týdnu odezní mrazy, mohl být ten správny čas.

2. Jak vysoko nad zemí se roubuje a musí se na podnoži nechat původní pupeny? Co jsem viděl na videu, tak lidé nechávali pod místem roubování ještě 1-2 pupeny. To by v mém případě znamenalo roubovat až ve výšce +- 50 cm. Bohužel je tu špatná půda, takže jsem podože musel nechat růst 3 místo 2 let, aby byla podnož tlustá alespoň jako roub.