Roubování

Višně jsou obbvykle štěpované na plané třešni, to je v pořádku. Já květní pupeny nevylamuji. Po ujmutí roubu kvítky obvykle upadnou samy. Pokud budete jako rouby používat letorosty třešní z povrchu koruny rostoucí kolmo vzhůru, ty vesměs květní pupeny nemají.

Snad jen ohledně termínu roubování třešně kopulací. Kdysi mi jeden školkař říkal, že ke konci ledna byl u něj starší pán, dřívější šéf školky a podivoval se, že je tak krásné počasí, nemrzne a oni neroubují třešně. Takže lze to i od konce ledna, když nemrzne do časného jara. V době, kdy se vše již probouzí je úspěšnost horší. Myslím tím roubování kopulací.P

Je to pravda. Překvapilo mě, že rouby naštěpované v únoru přežily i následné velmi silné mrazy a na jaře v pohodě vyrašily. 
   Na druhé straně je otázka, zda lednový termín roubování je optimální nebo prostě "taky možný". V tu dobu totiž školkaři a ovocnáři venku mnoho jiné práce nemají a hůř se tedy pro ně hledá práce.

Termín koncem ledna jsem uváděl jen jako možnost od kdy se dá roubovat třešeň. Oni školkaři, jestli mají roubovat miliony sazenic, musí využít možný čas, ale musí to být v době, kdy úspěšnost je celkem vysoká. Větší úhyny při takovém množství už mohou bolet. Sám, doma bych klidně počkal na konec února, i začátek března, podle počasí. P

U těch lednových a únorových termínů "při oblevě" je nutné právě to, aby rouby měly vyrovnanou teplotu nad 8°C a podnože měly také alespoň +2°C (tj. aby průměrná teplota za předchozích 48 hodin byla vyšší než těch +2°C a v okamžiku roubování byl vzduch ještě o málo teplejší). Práce musí být čistá a pečlivá, protože po ovázání se musí do příchodu mrazů prostor mezi pletivy podnože a roubu zaplnit mízou. Srůstový kalus se začne tvořit až v době rašení podnože.

Rozhodně se vyplatí přetáhnout místo s roubem ochranným sáčkem proti vysychání a proti výkyvům teplot při přímém oslunění kůry (pergamenový nebo mikrotenový).

Já to tedy nevím. Ty teploty během roubování jsem neměřil, samozřejmě v desetistupňovém mrazu asi štěpovat nebudu. Ale jestli měly vždy rouby teplotu víc než 8 stupňů, to nevím, mám je zapíchnuté venku v zemi a tam v únoru tolik stupňů nebývá. Je zajímavé, že naštěpovaný a dobře zavázaný roub neuschne, ale že by se prostor mezi podnoží a roubem zaplnil mízou, to se mi nezdá -  kde by se tam v únoru vzala? A stejně tak si nejsem jistý tím sáčkem Průhledný mikroten udělá skleníkový efekt, tedy jak na něj zasvítí slunce, teplota uvnitř skokově stoupne. A to je přesně to, co nechceme.

Skleníkový efekt v skleníkua pařeništi je založen na faktu, že světlo projde sklem, dopadne na zem a tu ohřeje. Od ohřáté země se ohřeje vzduch, ale sklo zabrání jeho odfouknutí nebo ochlazení okolím. V sáčku uvázaném na letorostu k ohřevu hmoty, od které by se ohřál vzduch nedojde, na to je větévka příliš malá. Paradoxně, při orosení sáčku, nebo použití sáčku pergamenového je množství světla dopadlého na roub menší a tím pádem ohřátí sluníčkem menší než by tomu bylo u roubu holého. Samozřejmě, stejného efektu se dá dosáhnout natřením celého roubu světlým latexovým pačokem (jeden díl latexu + dva díly vody) a tedy jeden můj známý školkař raději než sáčkování má "štětec".

Ad míza v zimě není tuhá hmota a tudíž vlasová i tenší mezera se zaplní během několika hodin tím "průtokem", kterým doplňují kořeny běžný výpar z plochy kůry původního pokračování podnože. Rozhodně si nelze představovat množství, které by se dalo určovat otiskem odvázaného roubu na savý papír - že by se mokrá skvrna objevila i na rubové straně.

Ohledně teploty roubů při zimním roubování. Ty nelze brát tak jak jsou uložené přímo z pod stromu, ale nejlepší temperování je namočením přes noc v kýbli studené vody. Z kohoutku běžně teče voda studená cca 12°C a v bezmrazé předsíni si přisvojí teplotu okolí. V mé nevytápěné předsíni/verandě cca 9°C, pokud jsou teploty venku na to bezmrazé roubování. Samozřejmě, pokud s takto temperovanými rouby budu na zahradě, asi mi vychladnou na teplotu vzduchu.

To nejsou teorie. Prostě to tak funguje. Nesnažme se tedy zdůvodňovat, proč to funguje a vyzkoušejme si to znovu a znovu. Klidně si i vylomte po jednom měsíci nadbytečný roub nebo čip a podívejte se. Samozřejmě, že místo mikroténu se dá použít i jakákoliv jiná fólie i bez vody uvnitř i bez zavoskování roubu. Chytnou se i méně dokonalé řezy, které mají pod fólií více času na propojení pletiv. Jinak by uschly.

Pokud jde o dotaz na švestky, optimum odhaduji na začátek března na začátku teplejšího počasí.

A kdy uřezat švestkové rouby?