Pravokořenné stromy

Clovek je sucast prirody.Kazdy kto videl napr divo rastuce semenace jabloni na ktore cely zivot nikto nesiahol zahustene z nizkou kvalitou ovocia, pochopi ze zasah clovek je potrebny a to ako v reze, slachterni, vyvoji podnozi atd.Nemozeme cloveka odtrhat a vyberat z prirody ked je jej sucastou ano aj cez cloveka sa prejavuje dielo prirody.Divo rastuce malicke plody hrusiek ktore vydrzia 2 dni su chutovo neporovnatelne zo stromami o ktore sa clovek staral uz len tym ze starocia vyberal, slektoval a stepil tie odrody ktore mali vacsie plody a boli kvalitnejsie.Nenamyslajme si ze vsetko co vyprodukuje priroda je spickove a bezchybne.Je to rozmanite to urcite, a nie vzdy a vsetko vhodne pre cloveka.Clovek ma svoje miesto aj pri zasahoch do stromov.

Dobrý den,

rozumím tomu tedy dobře, že sázíte pravokořenné stromky?Mohu se tedy zeptat, jestli je někde zakoupíte nebo zda sám zpravokořeníte zakoupený stromek?

děkuji a přeji příejmný den"

Skutečně zpravokořeňujete zakoupené jabloně a máte vlastní bohaté zkušenosti, jak jim to dělá dobře a jak se s vlastními kořeny bezvadně chovají v růstu a plodnosti, nebo je to jen vaše filozofování? Tvrdíte, že se takto "osvobozené" chovají v růstu a plodnosti lépe jak záměrně a osvědčeně roubované? Pokud ne, nestálo by za to se nezabývat ovocnými stromy, které jsou pěstované právě kvůli kvalitnímu a bohatému ovoci, a zasadit si třeba nezprzněné a svobodné lípy?

Vážená paní Němcová,

velmi rád bych Vás požádal o dodatečná vysvětlení. Píšete, že některé přešlechtěné odrůdy neumí založit korunu. Tvar a velikost koruny jsem vždy považoval za odrůdový znak, nikoliv za důsledek přešlechtění. Jedna jabloňová odrůda mi velmi neochotně větví, zářezy nad očky vůbec nepomáhají. Konkrétně jde o kultivar Dagmar II. (Grávštýnské x Gascoigneho š.). Jedná se podle Vás o přešlechtění? Dále píšete - staré odrůdy jsou odolnější... Vůči čemu? Nezlobte se, ale to je naprosto vágní vyjádření. V automobilovém příměru pana Vysloužila podobné jako: "Miloš má lepší auto než Kamil." V čem lepší? Vejde se mu do něj víc přepravek? Má nižší spotřebu? Líbí se to fáro holkám? Co když Kamilovi to jeho stačí a má na auto úplně jiné požadavky?

Vraťme se k tématu zpravokořenění. Velmi rád bych viděl Vaše vzrůstné a plodné zpravokořeněné stromy, abych je mohl porovnat s těmi svými na typových podnožích. Přijměte, prosím, mé pozvání na zahradu v Třebenicích. Rád Vám ukážu sad, viničku, malou ovocnou školku, vlastní semenáče jabloní za záměrného šlechtění. Nakonec jen pár poznámek k Vašim posledním větám. Selekce semenáčků je naprostou nutností, jakkoliv může být složité anticipovat jejich další vývoj. Ponechání všech semenáčů by mě připravilo o veškeré místo a podprůměrné odrůdy o nervy.

Těším se na setkání s Vámi.

S pozdravem

Kamil Hasman, kamilhasman@seznam.cz, 774 135 908           

Ja mam na zahrade jablone a hrusky pestovane na slaborastucich podpnikoch aj stepene na planke. Hruska je minimalne 200 rocna, priemer kmena okolo 130 cm, ide o male hrusky ktore su tvrde ale velmi sladke, vraj sa pouzivali na dokrmovanie dobytka. Dnes su na konzum prakticky nepouzitelne, jedine ak vysusene. Strom je vsak krasny aj ked chory a z vnutra deravy, tak ho nechcem odstranit, predsa len ide o raritu. Ale co tym chcem povedat, v minulosti sa pestovali vysoke tvary, aby ich rozny dobytok neposkodil obhryzanim a mohol sa pod nimi past, co spadlo pod jablon/hrusku, to zozrali kravy, kone atd. Kvalita ovocia nizka, ale objem velky. Dnes ked pestujem ovocie len pre priamu konzumaciu, nepotrebujem velke mnozstvo, je to viac na ostaru ako na osoh, 1 az 2 bednicky jablk z 1 jabloni su viac ako dost. Ale zase je s tym viac prace, lebo ostrihat cca 15 jabloni a hrusiek mi zaberie skoro cely den, strihat treba aspon 2x rocne. Dalej zastavam argument, ze strihat stromy pravidelne, alebo vobec, inak vyzeraju ako anteny. Vysokokmene a mohutne stromy ma zmysel pestovat v pripade pouzitia na palenie alebo rozne mosty, kedy je potrebne vacsie mnozstvo ovocia a nevadi ak je ovocie male, inak je to podla mna zbytocne. Pestovat stromy zo semena je loteria, pravdepodobnost vyhry nizka. 

Mrzí mne že pisatel příspěvku tvrdí holé nesmysly :

Vůbec není pravda že pravokořenné stromy mají drobné a nechutné ovoce!!! vžy jde o to jaká odrůda se vypěstuje například dřevitým řízkem.

Asi pisatel nikdy nebyl ve starém selském sadu a nedostal čtvrtkilovým jablkem nebo hruškou do hlavy

každá vyšlechtěná odrůda je pravokořenná a zní se pak berou rouby a očka a následně se množí

Pravdou je, ze jablka na podpnikoch M9 atd su v priemere vacie ako jablka na stromoch stepenych/ vrublovanych an planke alebo semenaci, netvrdim ze vzdy, ale zvycajne tieto stromy rodia nepravidelne, bud je jablk vela a preto su mensie (ale najdu sa v urode aj velke) alebo je uroda pocetne mala a jablka su relativne vacsie, avsak v kazdej poriadnej ovocinarskej knihe sa docitate ze jablka na podpnikoch su v priemere vacsie. Tiez na stromoch na semenaci je tazke robit prebierku plodov, co k mensej velkosti tiez prispieva, urcite ste si vsimli ze ak su pri sebe 2 jablka, su vacsie ako ked ich je 4/5.

Pravokorenene stromy su nestepene/nevrublovane, o tych sa nebavim, pretoze ako som povedal, zasadit taky strom je loteria. Ako sa stromy mnozia viem, aj ked som mladsi stepil som jablone a hrusky na planky, nakoniec som predsa radsej zaplatil v skolke za strom na M9 ako by som do zhrady sadil jablon na semenaci ktoru som mohol mat zdarma. Hrusky su aj v skolke na planke, tam medzi "mojimi" a kupovanými stromami rozdiel nevidim.

Zhrnut, ja nie som proti tzv. tradicnemu pestovaniu velkych stromoch stepenych na semenacoch, ak to niekto preferuje, nech sa paci, len sa mi zda ze pre bezneho cloveka s mensou zahradou je vyhodnejsie sadit stromy na podpnikoch, mat peknu pravidelnu urodu uz za cca 5 rokov po zasadeni, ako sadit stromy na semenaci, cakat 10-15 rokov, mat urodu jeden rok ohromnu a druhy takmer ziadnu. A nepresvedcite ma ze jablka z o stromu na podpniku nie su kvalitnejsie :)

Vzhledem k růstové potenci Admirála by se asi zpravokořenění mělo podařit. Stejného výsledku ale dosáhnete naštěpováním na bujnou podnož. Jaké budou plody? Možná krapet menší, ale vzhledem k triploiditě odrůdy zas ne o tolik. Navíc se významně sníží sklon k hořké pihovitosti a prodlouží i tak dlouhá doba skladovatelnosti. Šlechtitelé ze Střížovic pěstování Admirála na vyšších kmenných tvarech pro amatéry výslovně doporučují.