Plíživá vytrvalost starých odrůd

I já zdravím účastníky tohoto vlákna a všem přeji hodně elánu a úspěchů v ovocnaření. K danému tématu přidám moje poznatky. Zdědila jsem zahradu s 18 ovocnými stromy (3 švestky 1 hrušeň, 14 jabloně), ve které více jak 20 let nikdo nic nedělal a která připomínala dřív džungli(obrovské keře černého bezu, líska, několik jasanů a hlavně až dvoumetrové kopřivy). Počátkem roku 2011 jsem započala s likvidací náletových dřevin, plevelů,  suchých stromů a také s prořezáním a v některých případech s velmi razantním ořezáním ještě živých stromů. Z odrůd jabloní, které poznám je tam zastoupena Parmena zlatá, Panenské, Delicius, Coxova reneta, Spartan, možná Starkinga Jonathan a ostatní neznám. Jablek jsem sklidila ještě v tom roce odhadem přes 3 q, z toho 10 zelených přepravek jsem uskladnila doma ve sklepě. Jablka téměř nehnila a dokonce 9ks právě mně neznámé odrůdy vydrželo nezmoučnatělé a velmi chutné až do června nasl. roku. V r. 2012 práce na té zahradě spočívaly hlavně v likvidaci vytrvalých plevelů. Hnojení ani žádná chemická ochrana nebyla opět provedena, stromy obrostly až moc a sklizeň byla asi poloviční, avšak velikostně i vzhledově velmi pěkné plody. Při uskladnění ve stejném sklepě však zpočátku značná hniloba, která teď již téměř ustala, avšak některé plody mají pod slupkou hnědavé flíčky. Ještě teď v lednu chci zahradu povápnit, silně zmlazené stromy trochu přořezat a na jaře pohnojit asi Cereritem. Prosím o rady zkušené, co bych měla ještě udělat a ještě uvedu, že zahrada je mimo mé bydliště.

Ještě vážení požádám, zda někdo z vás zná nebo alespoň někdy slyšel o odrůdě jablek Minsten/m/berské. Údajně se má jednat o starou německou odrůdu. Jabloň roste na katastru Brna, byla naroubována z jabloně ze starých Kníniček před zatopením přehradou. Plody střední až velké, plodí každoročně, netrpí výrazně žádnými chorobami, chuť dá se říct, že vcelku dobrá (sklízí se konec O9-10, jak začnou dost padat a pro svou šťavnatost jdou na mošt).

Jarka

Já musím!
Mám opravdu nelíčenou radost kam toto vlákno rozkvetlo. Jistě mi rozumíte.Děkuji všem - Mičurin II

Mohu potvrdit názor pana Vysloužila.

Pracuji v malé firmě v oboru IT (čili úplně odlišného od zahradnictví) a jsme tady 3 mladí kolegové, kteří na svých pozemcích vysazujeme stromy (a to hlavně vysokokmeny), experimentujeme se zimolezy, dříny či muchovníky. A každý z nás to zkouší sám, bez zahradního architekta, protože co si člověk navrhne sám, z toho má také největší radost! Společně pak probíráme naše zkušenosti, zajímavé nápady z knížek atd.

Mohu říct (alespoň za sebe a za několik lidí se kterými jsem se setkal), že mladé lidi dnes přitahuje k zahradničení hlavně koncept tzv. "permakultury", o něco odlišnější od zahrádkaření našich otců či dědů. Tedy nelpět na zažitých postupech - záhony absolutně bez plevele, neustále okopávat a zalévat, stromy malé a nejlépe pořád stříhané, na podzim hrabat listí, hnojit...

Prostě jde o to, že to jde i jinak - zahrada není jak z katalogu, na záhoně je vrstva mulče, pod vysokokmenem roste kostival, křen, pampeliška, máta a další užitečné rostliny, které přitahují užitečný hmyz či se používají jako tzv. minerální akumulátory. Občas přihodím dřevní štěpku či malé větvičky pro podporu mykorhyzi... A světe div se, ono to funguje...

Člověk pak nestráví tolik času otrockou prací na zahradě a víc si celé dílo vychutná.

No já si myslím, že ale z titulu svého povolání ani nemůžete tu spoustu lidí znát. Takoví si totiž žádné projekty dělat nenechají. A to nemyslím nějak zle či ofenzivně, ale když to vezmu podle sebe a svého okolí - lidí, co mají kolem třiceti a mají zahrady mj. i jako užitkové, tak nikdo nechodí za profesionály, aby jim je navrhoval. Každý si to studuje sám, případně si sdělujeme zkušenosti mezi sebou. Navrhovat zahrady si nechá docela jiná sorta lidí - a ta asi fak to ty užitkové moc zájem nemá.

A nové ovocné stromy vysazujeme všichni, asi máte nějaké hodně specifické okolí.

Zdravím pánové
V palbě přízpěvků zapadla velmi zajímavá zmínka p.Vysloužila o odrůdě JANTAR (JonathanxG.Delicious).Je s podivem.jak se na tuto výbornou českou odrůdu rychle zapomělo.Tak jenom stručně.Vlastním dvě vřetena na J-TE-E, velmi plodná(u mě nutná probírka),velké a chutné plody, strupovitostí trpí středně, zdravý růst, letorostů si hojně všímají mšice, chuť velmi dobrá.Jedna zvláštnost této odrůdy.V kališní jamce se zvláštně rozevírá.Člověk má dojem, že vidí až do jadřince.Zřejmě to není na škodu.Za 10 let jsem nezaznamenal žádnou hnilobu jadřince.Pro mě je naprosto nepochopitelné, že byla vyřazena z registru povolených odrůd (zřejmě nevhodný šlechtitelský původ).Totéž se dá říci o odrůdě MANTET(chuťová jednička letních jablek) - také nepochopiteně vyřazena.Jestli se letos zadaří, zveřejním fota obou odrůd. - Mičurin II

Sympatie k Jantaru vcelku sdílím, mám rád žluté plody se sladkou žlutou dužinou, možná nepatrně sušší, což ale vůbec není na škodu.Plody u nás spíš střední, velkoplodých odrůd (Rubín, Jonalord, Karmen,  Delor) nedosahují, to ale taky nevadí.
   K Mantetu mám jisté výhrady. Jistě, sněhobílá dužina v ideální zralosti svou vůní a křehkostí těžko najde konkurenta. Ale nenápadná slupka je pro transport příliš tenká, konzumní zralost se počítá spíš na hodiny než dny, náchylnost ke strupovitosti, hnilobě a hmyzu skutečně velká. Pro zastánce pěstitelů bez postřiků je to těžký oříšek, odolných letních odrůd přibývá. A z těch citlivých jsou třeba Jerseymac či Melba chuťově jen málo pozadu a Vistabela je ranější.

    Příjemný den. Přidal bych k letním jablkům zrajícím zhruba jako Mantet i Helios. Mám ho přes dvacet let a i když jsem měl další odrůdy i ranější (Quinte, Vistabela, Mio, Discovery, Melba, před nimi ještě Průsvitné i Stark Earliest), pořád ho držím. I když barevně nic moc. O něco kratší dobu mám trochu pozdnější odrůdu Primula. Jedna známá mu říká Buštěhradské. Roste trochu jako vrba (převislá). Chutná nám, ač to někomu přijde divné, ceníme si ho i proto, že je drobnější. 

Dobrý den, mohu se zeptat na to Buštěhradské? Právě jsem totiž ve starší zprávě Průhonické zahrady našel položku s tímto označením. Dnes ji tam už nemají, ale zajimala by mě, také kvůli tátovi, který je zanícený sadař a z Buštěhradu pochází.

Zdravím ovocnáře a pěstitele a přeji všem v letošní roce dostatek vláhy i sluníčka, a chuť a zdraví do práce v sadech a zahrádkách.:-)

Rád bych jen krátce reagoval na kritiku časopisu Zahrádkář, tedy článku o odrůdě N. Wonder a kritiku výběru v soutěži na Zahradě Čech aj.

Článek naopak přináší velmi zajímavou informaci o této staré a málo známé odrůdě z konce 19.století v Anglii. Pokud se nepletu není v žádné z českých pomologií, i těch starších. Není ani u Říhy nebo Vaňka. Takže dobrý typ.

V Litoměřicích jsem byl a viděl i odrůdu NW. Protože znám některé z hodnotitelů, hodnotí se anonymně, tedy nikdo z nich neví, že jde o odrůdu z Němec. Zde bylo dobré pro NW, že byl hodnocen v pravý čas.

Pan Přasličák je můj dlouholetý přítel a zkušený pomolog. Jak ho znám neprosazuje výhradně nové odrůdy, naopak je zastáncem pěstování i starých odrůd, ale jeho zaměření je nejen osobní volba, ale též krajová záležitost. Četl jsem více jeho odborných článků a letošní Rukověť Zahrádkáře právě má samostatné téma -Staré odrůdy od dvou autorů. To pan Zavřel, a Ing. Boček . Na odborných článcích pracuje i pan Přasličák a podílí se na obsahu např. Rukověti a spolupracuje, jak bylo řečeno výše s mnoha pomology a ovocnáři, nejen z řad ČZS. Pokud vím, nesedí v Praze v žádné funkci, ale je v pěstitelské komisi ČZS. Zde pracuje velmi aktivně. Čím více takových pomologů, tím lépe. Sadaři Vláďo! Možná bude dobré v příštím roce zaslat své vzorky na výstavy, třeba i ČZS, kde je podle mých informací a zkušeností čím dále větší problém zapojovat pěstitele do větších výstav a je obtížné vzorky shánět. Rádi Vás uvítají mezi vystavovateli nebo zašlete své zkušenosti ve formě textu do rekcí časopisů na ovocnářské téma apod. Rád si přečtu Vaše zkušenosti a nebo ochutnám jablka z Vaší zahrady.  Vše dobré přeje... a

Zdraví Roman

Třebaže jsem jablko neviděl ani neochutnal, nadšení z odrůdy NEWTON WONDER nesdílím,  bez ohledu na to, jak se umístilo v soutěži o jablko roku. Skutečnost, že odrůda roste v Německu přes 100 let a dosud si nenašla cestu do našich zahrad, o čemsi vypovídá. Považuji toto ověření časem za dostatečný test kvality. Přitom starých německých odrůd jabloní v českých zahradách dodnes nacházíme desítky, zejména v sudetském pohraničí.
   Mnozí si jistě vzpomenou, že jedenkrát, asi před 20 či 25 lety, získala v Litoměřicích titul jablko roku odrůda Wealthy douhle red, tedy jablko, které tou dobou již mizelo ze zahrad. Ani tento úspěch neznamenal jeho návrat a pěstitelskou renezanci, Prostě se spojily dobrý rok, pár mimořádně pěkných plodů a taky štěstí.