Plíživá vytrvalost starých odrůd

Zdravím

Tady nikoho nikdo neodsuzuje ani nepovyšuje. Tady jde pouze o sdělování svých zkušeností a sdělování svého svobodného názoru. Ono zahradkář je také svým způsobem sběratel novinek a objevitel zapomenutých starých dobrých zkušeností po prarodičích.  Pěstitelé, kteří zkouší novinky jsou na své riziko na tenkém ledu s chováním novinek a navzájem si potom sdělují zkušenosti a chuťové dojmy. Za to na druhé straně jsou pěstitelé, kteří mají rádi jistotu úrody nebo milují určitou chuť plodu typickou pro určitou odrůdu. Je bohužel pravdou, že někdy je třeba si i ujasnit milné názory a míty a to je problém potom přesvědčit lidi o omilu. Já a někteří tu bohužel pořád musíme omílat dokola, že v novinkách stejně nakonec bude mít poslední slovo příroda a schopnost novinek se jí přizpůsobovat. Nikdy nebude existovat ideální odrůda, protože má každý z nás jiné chutě a podmínky pro pěstování.  Ono je také jasně vidět jak těžko se dostávají novinky do velkovýroby.  A jsou pro velkovýrobu nespolehlivé a riskantní neboť nemají zatím dlouholetou pěstitelskou praxi. Stejně většina novinek má silně podobnou chuť.   A většina zahradkářú se stejně těžko orientují v kvantu odrud a koupí si stejně tu, kterou znají sami nebo jejich blízcí. Když to tak hnusně řeknu tak kolikrák právě jenom zahradkáři jsou ta naděje pro novinky na jejich rozšiřování a kdysi Sempra s nimi také spolupracovala a sbírala jejich zkušenosti.

sadař vlada

Jestli někdo chce uspořádat degustaci jablek, musí se spojit s dalšími malopěstiteli a uskutečnit ji a zaplatit náklady. Tady jsou asi nejvhodnější zahrádkářské organizace. A nikdo jim nebude říkat, které odrůdy mají do hodnocení zařadit.

Protože komerce přeci zasáhla všechny oblasti života společnosti, tedy i zemědělství včetně ovocnictví. Vrcholí to potom ve zdravotnictví a školství.

I když s tímto rozsahem nesouhlasím a mohu na to nadávat, tak to je asi vše, co s tím mohu dělat.

To máte asi pravdu. Ale musíme si uvědomit, že technicky provést dokonalou degustaci nelze.
1. Odrůd jablek je v současnosti několik set, takže ochutnat jednokolově takové množství vzorků je nereálné. Stačilo mi těch 60 v Lysicích a na jablko jsem se týden nemohl ani podívat. Model degustace s delegováním vítězných vzorků do druhého kola je zatížen ještě větší chybovostí.
2. Ochutnání je přece jen subjektivní, Nevěřili byste, jak odlišný je chuťový pocit na začátku soutěže, po přestávce a před koncem.
3. Doba Konzumní zralosti jablek se natolik liší, že velké množství odrůd je vzájmně neporovnatelných.
4. Uspořádat výstavku ovoce je snadné - rozložit jablka na police a dát k nim cedulky. Proto to řada organizací dělá. Je to taky divácky atraktivní.  Degustace je časově a personálně náročná, nikdo ji nenavštíví, natož aby platil vstupné. Jinak ale amatérské degustace některé organizace pořádají, akorát se o nich příliš neví. Svým rozsahem ovšem mají k objektivitě ještě na hony dál než ty známé
   Nakonec perličku. Syn v dobách studií pořádal menší degustace jablek na studentských kolejích. Vybral mi ze sklepa vzorky (s oblibou celou první úrodu njaké novinky), akci vyhlásil na facebooku, kdo přišel, ten hodnotil. Cílem nebylo ani tak nalezení šampiona jako společenská zábava a oblbování holek. Překvapením pro mě bylo mezi studenty (ovocnářstvím nepolíbenými) vysoké umístění rezistentů (Goldstar, Luna, Topaz, Rosana, Otava, aj) a nevýrazné výsledky mých oblíbených, pro mladé však "profláklých"  chutí (Matčino, Spartan, Rubín).

Mohu říct, že mnoho zahrádkářů)u nás v osadě) se zas ke starým odrůdám vrací. Naše osada vznikla v r.1954, tehdy byly sázeny klasické odrůdy, které v pohodě rostly řadu let. Budoucnost osady byla nejistá, málokdo sázel nové stromky. Pak se podařilo pozemky odkoupit do vlastnictví a otevřela se nová perspektiva. Nastoupila i další generace zahrádkářů, převážně potomci těch původních. Začali si zahrádky přebudovávat po svém tak, aby vyhovovaly i rekreaci. ale - alespoň u nás - vždy ponechali užitkovou alespoň část pozemku, aby měli "nechemizovanou" třeba zeleninu a jahody pro děti. Zrušili stromy, které už dožily a vysázeli nové, hlavně rezistenty... Jenže pak zjistili, že jim "cosi" chybí - snad chuť, na kterou vzpomínali z dětství, nebo určitá různorodost. A tak teď pídí po klasických odrůdách, na které se pamatují... Sama mám také novější rezistenty i starší odrůdy nově sázené. Navzájem se vhodně doplňují...            Lída

Pohledem laika.
Problém je, že většina lidí půjde do marketu, nebo zahradnictví a koupí co mají a nebude zkoumat podnože a nároky... Maximálně jim poradí prodejce, který chce prodat to co má. Staré odrůdy kupuje pár lidí, protože většina o problémech nic neví a neví kam se obrátit.

Podpora nových odrůd má stejný důvod jako podpora nových materiálů - jejich šlechtitel potřebuje nějakou návratnost a každý šlechtitel chce uspět. A každý u výsledků své práce bude vyzdvihovat klady a pomíjet zápory. Na propagaci starých odrůd nemá nikdo zájem.

Problém je, že staré odrůdy byly "robustní" a snesly horší podmínky i zanedbanou péči. Nové stromy jsou náročnější, a pokud zahrádkář projde několika nezdary zasadí příště ozdobný listnáč a jablka koupí v supermarketu. Zisk bude mít jen prodejce, který prodá několikrát.

Před časem jsem četla nějaký článek o Mičurinovi a tam jeho výsledky současná odbornice na šlechtění hodnotila jako slepou cestu, protože současné odrůdy se šlechtí pro optimální podmínky a tam, kde pro jabloně nejsou optimální podmínky je lepší jablka dovézt. Samozřejmě z produkčního hlediska to je možné, ale zahradu asi všichni nepřestěhují. Na Šumavě ještě v devadesátých letech rostlo dost jabloní a třešní ve výškách okolo 1000 mnm ve zrušených vesnicích.

Srovnání s modely aut je nekorektní, protože příroda není technický produkt, a navíc šlechtění směřuje k odrůdám pro velkopěstitele a to je jako kdyby se vyráběla pouze užitková auta.

EM

Zdravím

Děkuji Vám za pochopitelný názor a i nepřímou podporu. To samé platí i pro p. Lídu. Musím přiznat, že ja bych to lépe neuměl napsat a to jsem docela ukecaný. To je to kladivo novinek na klasický hřebík. Akorád bych mohl s Vámi polemizovat, že staré odrudy byly jenom robustní. " Kradou všichni Češi v cizině?" To je to samé. Viděl jste někdy bujnou Robustu nebo Rubín nebo Jonagold, Melrose, Kordonu,Rubinolu, Vandu, Primu , Florinu, všechny Cats... na semenáči? To jsou hotové buky. Nemůžete takto hodnotit odrudy. Já jsem videl spoustu historických a starších odrůd na typovkách a byly úplně stejné jako ty nové. Musí te si uvědomit, že tenkrát nebyly populární typové podnože jako teď   a měly tenkrát obrovský problém se prosadit mezi zatvrzelými sedláky na populární vysokokmeny. A teď je to paradoxně obráceně!

sadař vlada

Srovnání s modely aut je nekorektní, protože příroda není technický produkt, a navíc šlechtění směřuje k odrůdám pro velkopěstitele a to je jako kdyby se vyráběla pouze užitková auta.

To se mýlíte. Šlechtění směřuje k odrůdám na jídlo, bez ohledu na to, kde porostou. Pokud by šlechtění směřovalo k jablkům na mošt, pektin a kosmetiku, pak by seděla paralela s technickými auty.
  Příroda jistě není technický produkt, ale to na věci nic nemění. Ostatně ani šlechtitelské produkty nejsou dílem přírody.

Mate pravdu a souhlasim s Vami, že jsem zvolil špatny přiměr.Měl jsem spiše zvolit bližši a tim by byly brambory kdy brambora určena k vyrobě škrobu a lihu by mnohym konzumentum nechutnala a naopak z konzumnich brambor by se nevyrobilo tolik škrobu a lihu jako z prumyslovych technickych odrud brambor.Přiměr k automobilismu jsem spiše volil proto, že je pro většinu bližšim než jidlo ktere je pro většinu samozřejmosti.

Špatně jsem to napsala - současné stromy jsou šlechtěny do VHODNÝCH podmínek, jenže většina zahrad má podmínky horší. A k čemu mi je výborné jablko, které chce výbornou půdu a ideální stanoviště. K čemu mi je strom, který musím udržovat přesným řezem? To je jako polštářový pes a voříšek na vesnici - pes žil v boudě a přežil všechno, polštářoví psi jsou nemocní přes veškerou péči.

Celkové přírodní podmínky se zhoršují - sucha, přívalové deště, holomrazy. A šlechtitelé obilí se vrací zpět k odrůdám, které byly sice míň výnosné, ale přežijí i nevhodné podmínky.

Jaký pes je lepší ovčácký nebo polštářový? Oba. Oba mají své místo, ve městě je ovčácký k ničemu a naopak. Stejně i u stromů a jiných odrůd. Radši budu na zahradě pěstovat odrůdu s nižššími výnosy, nenáročnou (a třeba hezkou), než se trápit, že se nedaří něco super. Jen je problém, že k tomu nenáročnému je složitá cesta, protože vývoj jde jiným směrem.

EM