Plíživá vytrvalost starých odrůd

Nazval bych je spíš konkurenčními výhony. Letorosty vyrostlé kolmo vzhůru 10cm před koncem větve - tedy na samém povrchu koruny -  jsou vyzrálé úplně stejně jako jiné. Jako vlky bych nazval kolmé výhony vyrůstající z kmene nebo silných větví u starých stromů. Ty mívají hůř vyzrálé dřevo a taky špatně vyvinuté malé pupeny, prakticky nevyčnívající z prutu.

Pane Vysloužile,

naprosto s Vaším popisem vlků souhlasím. Pro Vás i pana Antonína malé upřesnění. Možná se pletu, ale myslím, že Smiřické není odrůda, která by se v mém okolí vyskytovala na stromech mladších 30 nebo dokonce 40 let. A většinou jsem zjistil, že dřevo dostupných stromů (nestyděl bych se v tomto případě použít označení "povětšinou krpálů") je křehké (možná je přesnější označení zkřenčelé) a ve mě vyvolávalo nedůvěru a obavu, že strom ani do vlku nepředá nic dobrého.

Hezký víkend přeje Zdeňa z Moravy

Mám s používáním vlků jako roubů dost zkušeností - když žádné letorosty na povrchu koruny nejsou, musím vzít zavděk vlkem. Dřevo bývá méně vyzrálé, je v něm méně zásobních látek, pupeny jsou menší. Tedy prvotní rašení a ujímání roubů je o něco pomalejší. Během jedné sezóny ale rozdíly zmizí. Důležitá je genetická informace, kterou chci přenést z matečnéhgo stromu na nový a ta je stejná, ať se jedná o vlk či jižní letorost. Podobné rozdíly v prvotní dynamice rašení roubů vidím mezi rouby jabloní nařezanými v prosinci (spolu s peckovinami)  a rouby, které vezmu těsně před rašedním (když se začínají pupeny červenat. Takové raší během několika dní.

Píše se že u letorostu z vlka je vyšší pravděpodobnost spontánních mutací, ale leckdy není jiná možnost, než to s ním zkusit. Co se týče termínu braní roubů, mám takovou zkušenost, že není ani tak důležitý termín, jako síla. Loni jsem rouboval slivoň Gabrovskou ze stromu na strom v době kdy už rašila a chytlo se snad všech 6 stromků. Přitom u peckovin se zdůraznuje, aby se rouby brali už třeba v listopadu. Vynikající ovocnář Dr. Dohnálek ve své knížce píše, že nejllíp se chytají právě rouby, které berem co nejpozději, doslova píše, že i při sebelepším uskladnění ztrácejí část své životní šťávy.

          Ing. Fidla

O větším riziku pupenových mutací z vlků jsem nečetl. Pokud by tomu tak bylo, tak by na ponechaných vlcích časem musela častěji růst jiná jablka než na zbytku stromu, což jsem nepozoroval.
   Samozřejemě, čím silnější je roub, tím lépe se ujímá. Má to ovšem svá "ale".:
1. Z některých, zejména starých stromů jsme rádi, když vůbec nějaký jednoletý výhon najdeme, natož aby byl hodně silný.
2. Občas jsem v situaci, kdy potřebuju naroubovat na tenký semenáček odrůdu ze zakoupeného stromku ze školky. I když bych použil roub s vrcholovým pupenem, stále je 3x silnější než podnož, což je problém.
3. Konkrétně u pckovin s názorem Dr. Dohnálka nesouhlasím. Předpoklad úspěchu vidím v dobře uskladněných nezaschlých a nenarašených roubech a v jarním náskoku, který má podnož oproti roubu. U jádrovin je situace jiná.

Tak ona je ta pravděpodobnost samozřejmě relativně malá, ale dá se tam najít jistá logika, v tom vyšším zastoupení možných mutací. U přestárlých stromů je to jejich pokus o sebezachování se, přirovnal bych to k situaci u švestkových odkopků, je to vlastně rejuvenilizace pletiv. Je známo že švestkové odkopky mají často výrazně vyšší příznaky šarky než původní strom a logika, která říká že když je to vlastně klon a mělo by to být tedy totožné i v napadení šarkou zde neplatí.

S bodem 1 nelze než souhlasit,  u jádrovin se mi ještě nestalo že bych nenašel použitelný roub, ale u peckovin ano- třeba letos u vynikající Černošické, ty nitě nebyly k použití.

Doktor Dohnálek má některé názory řekněme originální, přesto je třeba zdůraznit že vycházejí z jeho celoživotní praxe. Jádroviny se ujímají vždy, a to i tenké rouby,  u peckovin je situace jiná, zřejmě z důvodu že se dříve probouzejí z dormance. Má loňská zkušenost s Gabrovskou byla i pro mě dost překvapující, vzhledem ke stavu narašenosti jsem tomu nedával valné naděje. Ale byly to pěkné rouby z mladých stromů...

           Ing. Fidla

Myslím si, že šarka a její projevy u odkopků mají jiný původ než v mutaci genů švestky. Matečný strom byl nepochybně vysazován zdravý. Během času nemoc dostal, ale do té doby stihnul vyrůlst a asi i párkrát zaplodit. Je to taky důvod, proč i do šarkou zasažených oblastí  (a ty jsou u nás skoro všude) má smysl vysazovat stromky zdravé, nejlépe virusfree. I když časem onemocní, jejich zdravotní stav bude lepší než sázet již nemocnou či infikovanou sadbu.
   Setkávám se se občas se stromy, na nichž již léta žádné mladé letorosty nenarůstají. Někdy jsem byl dokonce nucen štěpopvat plodonoše. U jádrovin se to většinou podaří. Nejhorší jsou asi staré višně.
    Peckoviny kopulací roubuju poměrně brzy (tak za 2 týdny již bude čas). Letorosty, jsou-li dost silné, roubované ze stromu na strom obvykle nemají problém s ujmutím. Horší to bývá při roubování na rašící myrobalány (tam už se mi líp ujímají rouby z prosince). Při přeroubování starších švestek (loni a předloni se mi podařilo úspěšně přeroubovat asi 20leté stromy Zimmerovy) už prakticky jiné rouby nepoužívám. Osvědčilo se mi roubovat koncem kvetení nebo možná ještě lépe až po odkvětu. Odchlípitelnost kůry a tím i ujímavost je v té době překvapivě lepší. I tak na roubech stihly narůst metrové přírůstky s předčasným obrostem i květními pupeny.

Ale ano, já netvrdím že vyšší napadení odkopků šarkou souvisí s mutací. To bylo myšleno jen jako nějaký příklad pro srovnání. Co je důležité je právě ta rejuvenilizace, tedy znovuzmlazení, či znovuobnova, zkrátka vytvoření nového jedince vegetativní cestou. Když může dojít touto cestou ke zvýšení viru v pletivech, proč by nemohlo dojít k častějšímu vzniku spontánních mutací? Jen tak mimochodem, v pomologiích se uvádí, že třeba odrůda Red delicious, později zmutovaná do mnoha podobných odrůd- Starkrimson, Starking... vyrostla z kořenů po Krasokvětu žlutém...

Roubovat víceletým dřevem se jistě dá, ale zatím jsem nebyl nucen toto použít. Přestože jsme v posledních letech dělali mnohé záchranné přenosy z vyloženě přestárlých stromů, tak aspoň jeden roub se našel vždy. (U jednoho stromu ale opravdu jen ten jeden)

Přeroubovat 20 letou Zimmerovu je opravdu výkon, ale předpokládám že stromy byly dobře ošetřované řezem, tedy relativně byly vlastně mladší.

Nejlepších přírůstků by člověk dosáhl asi metodou kozí nožka, ale je nutno mít jistou ruku a ostrý nůž...

           Ing. Fidla

Jenom poznámka.Projevy šarky jsou dost zřetelnější právě na mladých rostlinách.P