Plíživá vytrvalost starých odrůd
|
|
|
|
host - 220.182 (?) 1.1.2013 17:27
Ono má dnes také málokdo velkou zahradu, většinou jsou zahrádky menší a na těch se vysokokmeny špatně umisťují. Většinou zahrádkáři stromky kupují, protože chtějí mít brzy úrodu, neštěpují si je sami a v nabídce školek jsou jako nižší stromky většinou jen nové odrůdy. Nehledě k tomu, že se už asi nikomu (zvláště ve starším věku) nechce lézt po stromech a pak jíst metráky stejných jablek - raději pěstuje stromky menší a víc odrůd. Staré a starší odrůdy se v nižších tvarech neseženou, nebo jen zcela výjimečně, i když (pokud mohu soudit podle svého okolí) zájem o Matčino, Jonathan, malináče, Gasgoineho a podobné chuťově výrazně odlišné odrůdy by byl. Zatím se toho žádná školka nechytla a staré odrůdy jsou nabízeny téměř vždy jen na semenáčích. Nové odrůdy si jsou chuťově celkem dost podobné, tak velké chuťové rozdíly jako mezi těmi staršími mezi nimi nejsou... Lída
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Radouš - Stříbrný Zahrádkář (257) - 166.118 (?), 1.1.2013 15:47
Myslím, že tohle téma trochu odvádí pozornost od podstaty problému. Nejde o odrůdy. Ty může každý pěstovat jaké chce a sežene. Samozřejmě v prodejnách staré odrůdy nejsou, ale kdo je moc chce, sežene rouby. Mám rád rezistenty, ale také s chutí sním Boscoopské. Co mne ale víc trápí je celková neúcta k půdě a to jak ve velkém, tak i v malém. Těch zanedbaných, přestárlých zahrad a sadů, o álejích ani nemluvě. Věřil bych i tomu, že majitel zanedbané zahrady si - třeba i z podpory - raději koupí jablka v hypermarketu. A nová výstavba ve stylu podnikatelského baroka preferuje bazény, túje a okrasnou zahrádku pro rekreaci. To vše je skutečnost v rámci konzumního životního stylu a tohle moje povídání na tom vůbec nic nezmění. Snad nějaká naděje je ve výchově dětí. Snad.
|
|
|
|
|
|
|
PP. - Diamantový Zahrádkář (6578) - 9.2 (?), 1.1.2013 15:58
-- A nechuť pěstitelú vyhovět požadavkúm podnoží řady M9 --
Nenazýval bych to nechutí. Jsou polohy, kde prostě M9 nejde a není to jen půdou. Jenže co dělat, když tvar pro vřeteno na ničem jiném nekoupíte. Není každý tak zapálený jabloňář, aby měl založenou školku podnoží rouboval a množil si vše sám. Tak si to, váhaje na té emdevítce koupí a doufá. Bohužel zhusta zbytečně. Pokud jde o tu výsadbu alejí a mezí, taky se podmínky myslím oproti historii dost změnily. Zasadil jsem onehdá na mezi u lesa pět roubovaných vysokokmenů. Přežil jediný. V dávných dobách nebyly traktory, desikanty, defolianty a asi bylo i méně zvěře, snad se více lovilo.
|
|
|
|
|
|
|
rosti&slavik - Diamantový Zahrádkář (1017) - 88.38 (?), 1.1.2013 17:40
Když pomineme půdní faktor, který můžeme ovlivnit, tak by mě zajímalo jaké jiné okolnosti mohou negatívně ovlivnit stromky na M9 v polohách, kde se jim nedaří oproti polohám, kde se jim daří.Mdevítka zase není až taková křehotinka jako třeba podnože J-TE.
Taky by mě zajímal Váš názor, jak mohly defolianty negatívně ovlivnit skutečnost, že ze tří stromků, vysokokmenů zbyl jediný.
|
|
|
|
|
|
|
host - 220.182 (?), 1.1.2013 17:27
Ono má dnes také málokdo velkou zahradu, většinou jsou zahrádky menší a na těch se vysokokmeny špatně umisťují. Většinou zahrádkáři stromky kupují, protože chtějí mít brzy úrodu, neštěpují si je sami a v nabídce školek jsou jako nižší stromky většinou jen nové odrůdy. Nehledě k tomu, že se už asi nikomu (zvláště ve starším věku) nechce lézt po stromech a pak jíst metráky stejných jablek - raději pěstuje stromky menší a víc odrůd. Staré a starší odrůdy se v nižších tvarech neseženou, nebo jen zcela výjimečně, i když (pokud mohu soudit podle svého okolí) zájem o Matčino, Jonathan, malináče, Gasgoineho a podobné chuťově výrazně odlišné odrůdy by byl. Zatím se toho žádná školka nechytla a staré odrůdy jsou nabízeny téměř vždy jen na semenáčích. Nové odrůdy si jsou chuťově celkem dost podobné, tak velké chuťové rozdíly jako mezi těmi staršími mezi nimi nejsou... Lída
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 92.38 (?), 1.1.2013 18:45
Ad Lída: Zkoušel jsem kdysi pěstovat jako zákrsky na typové podnoži Grávštýnské, Matčino, Jaderničku, Řehtáče, Panenské, Vilémovo, Kardinál. Čekal jsem vyšší výnos, větší plody, lepší chuť. Výsledek byl špatný. Plodnost malá, jablka nestejně velká, krátká skladovatelnost, křivý kmen a co je nejdivnější - jednotlivé odrůdy si byly navzájem chuťově jaksi podobnější! Pro jiné staré odrůdy (Jonathan. Golden, Parména, Breuhahn, Londýnské, aj) to samozřejmě neplatilo
Ad PP: Je jasné, že životní styl se změnil a zásoby sacharidů v podobě křížal, povidel a pracharandy nejsou potřeba. Konzumace ovoce nicméně stále vzrůstá. Chápu, že si nebudem pěstovat banány doma, rozumím i tomu, že všichni nemají kde jablka uskladnit, tak jsou odkázaní na market. Mrzí mě ale, že jablka v obchodě nakupují i lidé, co mají doma sklep a na zahradě poděděné stromy. Ještě víc mi vadí, že 90% těch prodávaných jablek vyrostlo v zahraničí. Pokud nové odrůdy budou znamenat vyšší zastoupení tuzemských jablek na pultech, pak jejich propagátorům zatleskám.
Ad rosti&slavik: M9 u nás nejde, i když pod ní vylepším půdu. Nesnáší nejen zaplevelení, ani ani více zamokřenou půdu s jílovým podložím naštěpované odrůdy trpí mrazovými deskami a rakovinou.
Rovněž mám špatné zkušenosti s ovocnými stromky vysazenými k okrajům polních cest. Postřiky řepky proti vypadání semen a "ohleduplnost" zemědělské techniky z toho činí sysifovskou práci.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Radim Lokoč - (1) - 81.166 (?), 5.1.2013 0:36
Dobrý den,
jelikož se tady v předchozím textu píše o Oovocných stezkách a jejich nedostatečné propagaci starých odrůd, dále dokonce o tom, že jsme propagaci starých a krajových odrůd zazdili uvedením doporučených nových odrůd pro dané oblasti..., nezbývá mi než reagovat:
1. Oba projekty proběhlé Ovocných stezek - Ovoce k lidem (zúčastněné oblasti MAS Opavsko, Krnovsko) a Moravské a slezské ovocné stezky (Nízký Jeseník, Rýmařovsko, Poodří, Hranicko, Moštěnka, Bojkovsko, Ostrožsko-Horňácko) i v současnosti běžící projekt Ovocnářské vzdělávání na Hlučínsku mají za cíl vzdělávat, proto si nemůžeme dovolit omezit okruh zájmu jen na staré nebo nové odrůdy, našim cílem je vůbec dostat lidi k ovocnářství. Ať si pak sami vyberou, my se jim snažíme nabídnout z každého. Jestli se nám to daří... to nebudu posuzovat já.
2. za 3 roky mapování jsme s Ondřejem Dovalou (pomolog) a brigádníkama projeli velkou část MS kraje (od Ostravy po Praděd, od Osoblahy po Dětřichov), strávili jsme stovky hodin mapováním, navštívili odhadem víc jak 400 lokalit, zaevidovali už asi 1000 položek a popsali desítky krajových odrůd a neurčených odrůd (o starých nemluvě), část z nich je naroubována a objeví se v některé z genofondových ukázek (jednu jsme už na podzim vysadili). Dlouho mě nic nebavilo jako tohle. (Neberte to prosím jako vychloubání ale jako jakousi rekapitulaci)
3. v obou publikacích (Ovoce Opavska, Krnovska a Osoblažska a Sedm tváří ovocnářství) i na webech (ovocne-stezky.cz a hlucinsko.cz/ovoce se prezentaci našich výsledků mapování i propagaci starých a krajových odrůd věnujeme z mého pohledu dostatečně.
4. třetím rokem spolupracuji s Mirkem Přasličákem a jsem velmi vděčný za jeho bohaté zkušenosti a schopnost je předávat, schopnost diskuse (kolik jiných odborníků by nás už na začástku poslalo do háje) a pomáhat. Kéž bychom mohli potkávat více takových ovocnářů.
5. součástí diskuse, prosazování vlastního názoru musí být i pokora k ostatním, kteří třeba zastávají názor částečně jiný, nebýt zaujatý... vyberme si to dobré, respektujme ostaní a nelpěme křečovitě jen na svém Vláďo
Neberte to prosím tak, že vás tady chci kritizovat za vaše názory, jen jsem považoval za nutné reagovat na slova sadaře Vládi. Vaši plodné diskusi fandím a rád se něco dozvím.
S pozdravem
Radim Lokoč
|
|
|
|
|
|
|
sadař vlada - Stříbrný Zahrádkář (152) - 20.206 (?), 1.1.2013 19:23
Já jsem psal o tom jak se i staré odrudy začínají opěd dostávat do Zahrady Čech a uspěla tam jedna odrůda a jak je smutné proč to musel udělat bavorák a téma se zvrhlo někam jinam. Já když jsem vysadil stromky na mezi tak mi je někdo vykrádal. Stromky musí mít ochranu kmínku jinak budou okousané. Dnešní myslivci hodně zanedbávají přikrmování kvuli penězúm a času. Vysokokmeny a staré odrůdy právě přežívají na zahradách starých lidí. Ono je problém také v tom, že spousta lidí nechce doma pracovat, ale jenom odpočívat. Když se plody spadané mají sbírat do bečky tak většinou nikdo není po ruce, ale jak příjde na pálení to je rázem velký zájem o kořalku a dojde na slova typu jak je dobře, že máme velké stromy plné ovoce. Ono bude také otázka času kdy si majitelé zahrad rozmyslí jestli dají za sáček omakaného ovoce 100 kč nebo si za ty samé peníze koupí ovocný stromek nenáročné odrůdy. Ono i krásny vysokokmen vypadá dobře poblíž bazénu s anglickou travou a lehátkem kde si poblíž hrají děti. Velkou kokosovou palmu by u bazénu bral každý a vysokokmen ne? Byl tu také názor, že staré odrůdy se dělají jenom na semenáči nebo A2,ale to také není pravda. Ovoc. školka Strážnice a i www.prodejstromku.cz mají staré odrůdy hlavně na slabých podnožích.
sadař vlada
|
|
|
|
|
|
|
rosti&slavik - Diamantový Zahrádkář (1017) - 88.38 (?), 1.1.2013 19:37
Mnoho vzlyku pro nic.Kdo chce, ten si staré odrůdy stromků na vyhovující podnoži najde.Třeba na webu staré odrůdy pana Peška, Bojkovice,nebo na webech, které uváděl sadař vlada.Popřípadě je najde vyhledavačem, a když nevyhovuje podnož, tak lze použít aspoň rouby, a podnož upotřebit pro jinou odrůdu.Kamenné prodejny stromků už ani nenavštěvuju, protože v minulosti málo nabízely moderní odrůdy.Měli z větší části starší odrůdy, které jsem nechtěl.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|