Padlí, strupovitost, mery, mšice, svilušky, květopas, pilatky a obaleči na jádrovinách

Pane Vinšálku, rad se od vas a od pana Kukyho neco dovim, znalosti a zkusenosti jako Vy dva nemam. Slogan, ze Score je nejlepsi fungicid pro ovocnarstvi, se bezne vyskytuje na internetu, tak jsem ho pouzil, aby bylo trochu zabavy, v zadnem pripade to nebylo mysleno, jako povysena rada. Koncem dubna jste mi poradil, abych triazolové přípravky pouzival vždy s nějakým kontaktním přípravkem, takze to samozrejme delam. Ale i ja jsem na nekterych listech objevil strupovitost, byt jsem stridal Score, Zato, Topas a Discus (+ Dithane nebo Thiram). Prvni tri postriky cca po tydnu, dalsi dva s odstupem 2 tydnu. Pricitam to hlavne extremne spatnemu pocasi a rovnez tomu, ze postriky delam jen o vikendu a neni to operativni tak, jak by bylo poptreba. J.R. 

Obaleč: Už jen jeden...

Já si prozatím na živočišné škůdce nemohu stěžovat. I když mravenci létají pro stromech jak diví, tak mšice nejsou nikde vidět. Myslím tím hlavně mšici švestkovou na broskvoních a švestkách. Na konec června je to nevídaný jev. Ojediněle jsem zaznamenal jen výskyt mšice jabloňové, třešňové a vlnatky krvavé, kde stačilo mechanické odstranění.

Dnes obaleč žádný, v HK je po první vlně...

Mšice z broskvoní zmizely, berušky a jejich larvy zaúřadovaly, nyní se rodí nová generace berušek.

Pane KUKY, díky za Vaše zpravodajství o výskytu motýlů obaleče jeblečného u Vás v Hr. Králové. Před pár dny jste zjistil vrchol výskytu. Jestli jsem zdejší instrukce dobře pochopil, tak ideální termín pro aplikaci ochranných prostředků nastává právě nyní. Sice vydatně prší, ale to je jiná otázka. Trochu mne však mate info na webu EAGRI.CZ, kde byl počátek kladení vajíček u Vás v Hradci, Svobodných Dvorech detekován již na 15.6 a počátek líhnutí na 20.6. Což představuje předstih asi 5-6 dnů oproti Vašim pozorováním a zjištěním. Jak si to vysvětlit?  Že by na EAGRI určovali výskyty škudců pouze empiricky podle změřeného SAT, bez ohledu na skutečný (fyzický) výskyt daného škůdce? (Přiznám se, že jsem Vaše dřívější instruktáže o odhadu ideálního termínu aplikací nesledoval příliš pozorně, takže se možná ve svých úvahách pletu).

Mám vypozorováno, že se teplotní modely o pár dní předcházejí ve srovnání s lapákem. Modelové výpočty by se měly, pokud to je možné, porovnat s jinou metodou /lapák, sledování kladení a líhnutí v sadu/. To sledování jsem zkoušel, ale nic jsem nevykoukal. Ale je pozoruhodné, že ten teplotní model docela funguje. Pro ošetření mám nejraději neonikotinoidy /Calypso, Mospilan/, protože se s jejich účinkem lépe strefíte někam kolem období kladení a líhnutí a působí dlouho.

Uvažoval jsem rovněž o ekologickém prostředku MADEX, který tady před časem doporučoval pan Polehla. Je to biologický preparát, funguje na principu virové infekce škůdce. Bohužel, jeho cena přes 900,-Kč / 100 ml mě "mírně rozhodila". To množství sice pro ošetření mých současných latifundií bohatě stačí, ale jde mi o životnost přípravku. Kdybych věděl, že mi vydrží bez snížení účinnosti alespoň 3 roky, neváhal bych.

Madex se má použít až 3x na generaci, tedy až 6x za rok. Nebo prostřídat s jiným /chemickým/ přípravkem. To pak ale postrádá ekologický smysl. Exspiraci se mně nepodařilo najít. Spotřeba je malinká. Už se o něm tady hovořilo, mám dojem, že se uchovává zmražený, pokud se nemýlím. Nehubí jiný i škodlivý hmyz. Třeba mšice se dají krásně omezit klasickým insekticidem spolu s obalečem. Tak nevím. Když někdo řekne EKO nebo BIO, tak jsem ve střehu. Tou chemií se to často nakonec stejně "doladí". Ještě jsem koukal na Ovocnářskou unii. Score bude končit, je Difcor /= totéž/. Score se dá sehnat jen po 6 ml, zkusím Talent, i když to není prý ono. Dá se použít na padlí, strupovitost, moniliovou spálu, i na okrasné rostliny a je ve větším balení.